Rok a 100 ikon českého designu

„Pokud vám připadá, že designu je moc a že vás obtěžuje, znamená to, že je to povrchní a špatný design“ (Jonathan Ball).

 

Moravská galerie v Brně tento týden zahájila Rok designu. V Uměleckoprůmyslovém muzeu na Husově ulici aktuálně vystavuje retrospektivu Maxima Velčovského „Vše za 39“. Název výstavy odkazuje nejen na různé výprodeje za lidové ceny, ale také na aktuální věk Maxima Velčovského s poukazem na to, že opravdu představuje díla z průběhu celého svého života, tedy i dílka juvenilní z dětských let. Výstava potrvá do 22. května.

Na podzim roku 2016 by měla následovat obdobně velkorysá výstava dvojice Michal Froněk a Jan Němeček, která si říká Olgoj Chorchoj. Mezi oběma retrospektivami bude v létě probíhat tradiční brněnské bienále grafického designu, letos již sedmadvacáté. V druhém podlaží Uměleckoprůmyslového muzea pak je stálá expozice, která představuje nejvýznamnější díla uměleckého řemesla a užitého umění ze sbírek Moravské galerie v Brně. Vstup do této expozice je, jak se u stálých expozic Moravské galerie stalo krásným zvykem, zdarma.

 

Opusťme nyní Brno a zavítejme za designem a uměleckým řemeslem do Prahy. Budova Uměleckoprůmyslového muzea od roku 2015 prodělává rekonstrukci, a tak stálá expozice bude zpřístupněna nejdříve v roce 2017. Muzeum však má k dispozici řadu jiných reprezentativních budov, do kterých umístilo dílčí expozice. Vděčné období secese prezentuje v Obecním domě, světový unikát, kterým se stal český kubismus, pak najdeme v kubistickém Domě U Černé Matky Boží od architekta Josefa Gočára.

P1090952

Kubistický Dům U Černé Matky Boží v sobě skrývá výstavu českého kubismu, kavárnu s kubistickým interiérem a v přízemí obchod s replikami kubistického designu

To nej ve smyslu nejnovější a nejlepší (ačkoliv to je velmi ošemetná kategorie) z českého designu aktuálně najdeme v Národním technickém muzeu v Praze na výstavě Czech Grand Design 2015. Výstava, která potrvá do 1. května představuje finalisty Ceny Czech Grand Design, jejíž vítězové budou vyhlášeni 19. března ve Stavovském divadle. Soutěží se v kategoriích módní designér, designér šperku, grafický designér, fotograf, obchod, výrobce, objev a samozřejmě designér roku. Letos se do závěrečné nejvyšší kategorie dostali Rony Plesl, již zmínění Olgoj Chorchoj a Jakub Berdych, který společně s Maximem Velčovským působí ve studiu Qubus.

 

Mohlo by se zdát, že design je v posledních měsících objevován a opěvován. Snad se tak děje u širší veřejnosti, která, mám ten pocit, jeví zvýšený zájem o architekturu a design (sám jsem toho příkladem – pozn. autora). Zasloužený podíl na tom samozřejmě mají propagátoři architektury a designu (jako jsou např. Adam Gebrian či právě Maxim Velčovský) nebo různé prezentace pro veřejnost (např. Pecha Kucha Night, kdy ta v „mé Olomouci“ bude aktuálně 8. dubna věnována módě). Design a umělecké řemeslo však není žádnou novinkou. Vždyť Uměleckoprůmyslová škola v Praze byla založena v roce 1885, byť status vysoké školy získala až v roce 1946.

P1100644

Bruselský styl, tj. design 60. let. Fotografie z výstavy „Dohnat a předehnat“ v Muzeu umění Olomouc.

Poukázat na to nejlepší z českého designu se rozhodli Tereza Bruthansová a Jan Králíček v knize „100 ikon českého designu“. Kniha vyšla v roce 2005 a dnes již bohužel není k sehnání v běžné distribuci. Autoři však vedle knihy samotné vytvořili i krásnou webovou prezentaci.

Položili si nelehký úkol. Z takřka stoletého období od roku 1910 až do roku 2005 vybrat reprezentativní stovku toho nejlepšího, co v českém designu vzniklo. Toto bezmála století je rozděleno do sedmi období, kdy každé je předznamenáno stručným úvodem, stěžejní je pak prezentace vybraných ikonických objektů a ukončeno je rozhovorem s konzultantem příslušné kapitoly (např. designéři Jiří Pelcl, Jan Němeček, Michal Froněk nebo historičkou Dagmar Koudelkovou).

Vytvořit takovéto best of je vždy ošemetné, ale myslím, že se to v tomto případě podařilo. Nechybí snad nic podstatného, jsou zastoupena takřka všechna odvětví designu od časů Gočárova a Janákova kubismu přes funkcionalismus, padesátá léta, bruselský styl až po současnost, kde nechybí Olgoj Chorchoj nebo Maxim Velčovský.

A komu by se snad na zmíněné výstavy nechtělo, může si v pohodlí domova nad (třeba kubistickým) šálkem kávy přečíst čtivé eseje Deyena Sudjice „B jako Bauhaus“. Vyšly nedávno v nakladatelství Kniha Zlín, takže na rozdíl od „100 ikon českého designu“ je kniha běžně k dostání.

Napsat komentář