Kniha „Vetřelci a volavky“

Projekt Pavla Karouse „Vetřelci a volavky“ znám již delší dobu. Jeho autor s nadšením dokumentuje výtvarné umění ve veřejném prostoru z doby normalizace v tehdejším Československu. Ve většině případech se jedná o sochařské artefakty nebo mozaiky. Na webových stránkách projektu je vedle bohaté galerie a základních informací o výtvarnících i interaktivní mapa Československé republiky, na níž si můžeme vyhledat „své město“. V několika případech jsem byl překvapený, co vše se v mém blízkém okolí nachází a jak jsem vůči těmto uměleckým projevům doby poměrně nedávné slepý. V mnoha případech se totiž jedná o sochy, na kterém jsme tak nějak zvyklí, přehlížíme je, nehledáme u nich estetickou nebo uměleckou hodnotu. Zpravidla se totiž nacházejí v prostředí panelových sídlišť, kde estetické hodnoty nehledáme. Je to prostor donedávna nezmapovaný a o to se právě Pavel Karous snaží. Dokumentovat, popularizovat a změnit vztah veřejnosti k těmto ohroženým kulturním památkám. V tomto úsilí mu můžeme pomoci i my tak, že do interaktivní mapy vložíme fotografii sochy, která v mapě dosud chybí. Je to příležitost pro nás pro všechny.

P1030937

Plastika „Ptáci“ před brněnským hotelem Continental od Olbrama Zoubka

V roce 2013 vyšla i kniha „Vetřelci a volavky“. Sám jsem ji zaregistroval až nedávno v krásném knihkupectví ArtMap v Místodržitelském paláci v Brně (doporučuji k návštěvě – bohatý výběr knih s uměleckou tematikou, originální dětské knihy a jako přidaní hodnota interiér od architektů z ateliéru Mjölk). Kniha je objemný špalíček (450 stran), obsahuje přes 500 fotografií a zasvěcené kratší texty (přirozeně od Pavla Karouse, ale také od Tomáše Pospiszyla) o tom za jakých okolností vetřelci a volavky ve veřejném prostoru vznikali. Nemohu nevyzdvihnout grafickou úpravu knihy, kterou dělala Tereza Hejmová. Díky její péči je listování a pročítání knihy čirou radostí.

P1020319

Řád „figurální výzdoba“, čeleď „plastický realismus“, rod „cirela“, druh „ztratila klíče“.

Kniha nese podtitul „Atlas výtvarného umění ve veřejném prostoru v Československu v období normalizace (1968 – 1989)“ a jako atlas je také koncipována. Pavel Karous „své úlovky“ po vzoru např. houbařských atlasů rozdělil na dva řády (figurální výzdoba a abstraktní artefakty), ty dále na čeledi, rody a konkrétní druhy. Tato typologie je v některých případech vtipná, přitom velmi výstižná. Sám jsem se pak s tímto klíčem pokoušel o vlastní třídění.

P1020326

Řád „figurální výzdoba“, čeleď „abstrahovaná figurace“, rod „Moorovská figurace“, druh „ležící, sedící, stojící, běžící“.

Snad právě i díky úsilí Pavla Karouse může být skutečnost, že kurátoři letošního ročníku brněnského bienále Sochy v ulicích vedle současných instalací zařadili i Pět segmentů kruhu z roku 1982 od výtvarníka Dalibora Chatrného.

KAROUS, Pavel (ed.) Vetřelci a volavky. Praha: Arbor Vitae a Vysoká škola uměleckoprůmyslová.

 

Dva články o plastikách ve veřejném prostoru od Zdeňka Lukeše:

Vetřelci a volavky aneb Smutné osudy plastik z 60. až 80. let

Vetřelci a volavky podruhé: kinetické sochy a příběh s dobrým koncem 

Podobné projekty pro města Olomouc a Plzeň:

Projekt „Umění ve veřejném prostoru Olomouce 1945 – 1989“

Projekt „Křížky a vetřelci“ mapující plastiky v Plzni

 

Napsat komentář