Sochy pro Brno

Sochy pro Brno – verze pro tisk (pdf)

Návrh lekce Sochy pro Brno vznikl v rámci předmětu Didaktika estetické výchovy na FF MUNI Brno. Jeho autory jsou Bc. Tomáš Pospíšil, Bc. Kateřina Miková, Bc. Barbora Hošková a Bc. Barbora Wochnerová.

Jedná se již o třetí návrh lekce vztahující se k Brnu. Na fenomén brněnského funkcionalismu se zaměřují velmi zdařilé návrhy lekcí Funkcionalismus jako Brno a Brněnský funkcionalismus. S těmito třemi lekcemi se v Brně skutečně „neztratíte“, navíc si můžete návdavkem domluvit nějaký animační program v některé z brněnských galerií – viz článek Galerijní animace v Brně.

Návrh lekce Sochy pro Brno obsahuje řadu příloh, které najdete jak na příslušných místech v samotném návrhu, tak i v jeho závěru. Ve výkladu autoři návrhu lekce žáky seznamují s druhy soch, technikami sochařství i s různými způsoby sochařské tvorby. Výklad je pak doplněn ilustrativní powerpointovou prezentací s přiloženými odkazy na příslušná vyobrazení.

Autoři návrhu lekce představují nejen sochy, které můžeme potkat při potulkách Brnem, a jejich autory (Kurt Gebauer či Tomáš Medek), ale i s ready-made Marcela Duchampa, instalacemi Magdaleny Jetelové nebo s land-artovou tvorbou Christa či domácího Ivana Kafky.

Mně osobně je návrh lekce Sochy pro Brno sympatický také tím, že žáky seznamuje s poesií brněnských básníků Jana Skácela a Ivana Blatného. Tito básníci vedle Oldřicha Mikuláška a Vítězslava Halase k Brnu patří stejně neodmyslitelně, jako zmíněný funkcionalismus. Dochází tak k žádoucímu mezioborovému přesahu mezi vzdělávacími oblastmi Umění a kultura a Jazyk a jazyková komunikace.

Než předám slovo samotným autorům lekce, dovolím si odkázat na poslední, 4. ročník bienále Sochy v ulicích z léta 2013, které v brněnských ulicích pořádá Dům umění města Brna. Pokud by Vám nakonec bylo Brno přeci jen malé, doporučuji ukázku 27 nejzajímavějších soch z celého světa z časopisu Reflex. A pokud byste při putování  za sochami přeci jen chtěli zůstat na domácí půdě a podívat se na to, co u nás v rámci sochařství ve veřejném prostoru vznikalo v 70. a 80. letech minulého století (mnohdy i umělecky hodnotné kousky), doporučuji Vaší pozornosti projekt Vetřelci a volavky Pavla Karouse. Ten přibližně od roku 2006 mapuje skulptury na pražských sídlištích z tohoto období.

Avšak nyní již zpět do moravské metropole, do brněnských ulic a náměstíček, k návrhu lekce Sochy pro Brno. Kéž Vás vydařený návrh lekce inspiruje :).

 

1. Definice estetické výchovy

Estetická výchova v našem pojetí má převládající charakter esencialistického a aktivistického kurikula. Ani my se však nevyhneme kurikulu akademickému, není však stěžejní a je u nás zaměřeno spíše pojmově. To proto, že považujeme za nutné, aby od nás žáci určitý obsah vědomostí obdrželi a na těch pak mohli dále stavět. Naší hlavní snahou je pokusit se žákům přiblížit svět umění. Pomoci jim orientovat se v něm, porozumět mu a využívat ho ke svému vlastnímu osobnímu rozvoji a sebevyjádření.

 

2. Kontext lekce

Naše lekce je určena pro žáky v 2. pololetí prvního ročníku Moravského gymnázia v Brně s humanitní profilací v rámci povinného předmětu Estetická výchova.

Jak jsme již naznačili, naším cílem je vtáhnout žáky do světa umění, přiblížit jim ho. Proto se v prvním ročníku zaměřujeme na úvod k několika druhům umění. Snažíme se popsat obecné pojmy s nimi spjatými a nacházet aktuální kontext, který by žákům umožnil lepší vhled a osobní zkušenost. Proto se snažíme hojně pracovat i s prostředím, ve kterém žáci žijí a témata vztahovat k Brnu, které nabízí širokou škálu kulturního vyžití.

V prvním pololetí jsme s žáky probírali malířství a architekturu, nyní začínáme po úvodní hodině lekci s tématem sochařství. V posledním čtvrtletí se pak budeme věnovat užitému umění. Všechna témata jsou probírána v podobném duchu. Nejedná se nám o strohé předávání teorie, ale o to, aby si žák nenásilnou formou vybudoval pozitivní vztah k umění.

Námi naplánovaná lekce odpovídá dvěma vyučovacím dvouhodinám (tj. dvakrát devadesát minut), předmět je v našem případě vyučován jednou za čtrnáct dní. Po této lekci bychom u sochařství ještě zůstali a nastínili i další, např. světový kontext.

Materiální požadavky na třídu se nijak neliší od běžných. Na hodinu postačí třída s lavicemi a židlemi a také počítač s projektorem. Dále bude učitel potřebovat materiál k tvorbě skupinového úkolu. K tomu nám postačí čtvery nůžky, karton, lepicí páska.

Rozličné metody, které jsou v lekcích použity, rozvíjejí v menší či větší míře veškeré klíčové kompetence. Lekce jsou také koncipovány tak, že naplňují mezipředmětové vztahy či průřezová témata.

 

3. Cíle lekce

Žák zná tři díla současného sochařství.

Žák zná aspoň jednoho současného sochaře.

Žák vysvětlí základní pojmy (instalace, abstrakce, figura, objekt, public art, land art,

skulptura, plastika).

Žák určí rozdíly a podobnosti jednotlivých sochařských stylů.

Žák odvodí na základě osobní praktické zkušenosti charakteristiky pro jednotlivé formy soch.

Žák aplikuje získané znalosti na tvůrčí aktivitu

Žák kontempluje jednotlivá sochařská díla.

Žák diskutuje a spolupracuje ve skupině.

Žák kriticky hodnotí názory spolužáků.

Žák si utvoří názor na umění ve veřejném prostoru.

Žák se seznamuje s formami současného sochařství.

Žák si vytváří vztah k současnému umění.

Žák se aktivně podílí na tvorbě zadaného skupinového projektu.

 

4. Obsah lekce

Z širokého tématu „Umění a Brno“ jsme se snažili vytěžit něco, co by mohlo být našim žákům poměrně blízké. V tomto případě můžeme počítat minimálně s blízkostí fyzickou, která ovšem může přispět také k osobnějším prožitkům žáků.

Pokusili jsme se tedy využít možností Brna a jeho prostřednictvím žáky konfrontovat s reálným uměleckým děním a na to pak navazovat elementární teorií a širokou škálou aktivit. Snažíme se zachytit aktuální formy jednotlivých témat, a proto hledáme inspiraci v umění moderním a současném. Konkrétně v této lekci díky třem sochám (Malý Mozart, Pocta T. A. Edisonovi, A to je vše co zbylo z anděla) současného sochařství, které již někteří asi znají, jiní ne, představíme různé druhy soch, stejně jako umělce samotné či jejich inspirace. Výběr soch nebyl nahodilý. Jednak jsou součástí stejného projektu – Sochy pro Brno, ale také každá z nich představuje jiný druh sochy (figurální, objektový, abstraktní).

Za neméně důležité považujeme i části, kdy si žáci sami píší poznámky na pracovní listy, snaží se formulovat svůj názor a na dílo se soustředit alespoň o něco déle než jsou zvyklí, snažit se nad ním zamyslet a posléze své názory sdílet s ostatními. Skupinovou práci na společné soše považujeme taktéž za přínosnou v mnoha ohledech (kooperace, kreativita, literární přesah,…).

 

První dvouhodina – exkurze

V první části našeho bloku věnujícímu se sochařství se vydáme na exkurzi po brněnských sochách, které vznikly v rámci projektu Sochy pro Brno. Poznatky z exkurze jsou základem pro práci v následující dvouhodinovce.

Učitel se s žáky na základě instrukcí z předchozí hodiny setkává ve vestibulu školy. Zde po splnění nutných administrativních povinností rozdá mezi žáky Pracovní listy. Ty obsahují tři ukázky a otázky, na které budou žáci během exkurze odpovídat a pracovat s nimi.

První socha – Malý Mozart (Zelný trh)

Po příchodu k první soše zakryje učitel název sochy a zeptá se, zda někdo ví, co socha znázorňuje. Poté přečte ukázku č. 1 – Malý Mozart – a žáci hádají název sochy a osobnost, se kterou se pojí. Následně dostanou žáci prostor pro kontemplaci sochy, kdy si všímají její formální i obsahové stránky – vyplňují pracovní list. Výhodou exkurze je možnost si sochu „osahat“. Po vyplnění pracovních listů následuje společné foto. Aby se nejednalo pouze o nudnou skupinovou fotografii, dostanou žáci za úkol vymyslet nějaký kreativní způsob (např. živá socha). Veškeré pořízené fotografie putují na nástěnku ve třídě, která slouží jako památka na absolvované exkurze.

Druhá socha – Pocta T. A. Edisonovi (Malinovského náměstí)

Ze Zelného trhu se přesuneme na Malinovského náměstí, kde navštívíme sochu jménem Pocta T. A. Edisonovi. Následuje podobný scénář, který probíhal i u první sochy. Učitel přečte ukázku č. 2 – Pocta T. A. Edisonovi a žáci se pokoušejí uhádnout osobnost, se kterou je socha spjatá. Poté dostanou žáci čas na vyplnění pracovních listů. Opět nemůže chybět kreativně ztvárněná fotografie u sochy, a poté se tramvají přesuneme k poslední soše, která se nachází na Ústředním hřbitově.

Třetí socha – A to je vše, co zbylo z anděla (Ústřední hřbitov)

Poslední cíl naší exkurze se nachází na Ústředním hřbitově. Jedná se o sochu s názvem A to je vše co zbylo z anděla. Zde učitel nečte ukázku proto, aby žáci hádali název, ani osobnost. Tato socha je věnována památce všech významných osobností s Brnem spojených. Proto přečte pouze ukázku č. 3 – báseň Co zbylo z anděla od Jana Skácela, která se stala inspirací pro tvorbu sochy.

 

 

zdroj: Wikipedia, Podzemnik

Socha Malý Mozart od Kurta Gebauera na Zelném trhu v Brně
zdroj: Wikipedia, Podzemnik

 

Po uplynutí času, který mají žáci na vyplnění pracovních listů, se žáci u sochy opět vyfotí. Poté se všichni přesunou na trávník, kde bude probíhat diskuze na téma soch, které jsme dnes viděli. Jsou kladeny otázky typu: znali jste sochy už dříve? Znali jste příběh či autory, osobnosti, se kterými jsou spojené? Znáte jiná místa či akce v Brně, kde můžete narazit na současné sochařství? (tip – Sochy v ulicích, Brněnský plenér,…)

Poté se zaměříme na obsahovou část pracovních listů. Učitel se žáků zeptá, zda si myslí, jestli mají navštívené sochy nějaký smysl, přínos, pokud ano, tak jaký? A co říkají na umístění soch? Jsou podle vás na „svém místě“?

Tímto si budujeme cestu k domácímu úkolu. Žáci mají za úkol T-graf (informace o didaktické metodě T-graf). Zamyslet se a napsat tři argumenty pro a tři proti tomu, zda se má umění vyskytovat na veřejných místech. Jaké můžou být výhody a nevýhody?

Protože se jedná o poslední hodinu dne, učitel se s žáky rozloučí a každý odchází domů.

 

Druhá dvouhodina – teorie a praxe

Tato dvouhodina probíhá už ve třídě. Po splnění nezbytných administrativních povinností si žáci připraví své domácí úkoly (T-grafy). Ve dvojících si vyberou tři argumenty pro a proti, poté se spojí s další dvojicí a opět prodiskutují a vyberou tři nejlepší argumenty pro a proti. Následuje přibrání další dvojice a stejný úkol, vybrat tři argumenty pro a proti. Vzniknou nám tedy čtyři skupinky po šesti lidech. Na závěr každá skupinka postupně představí své vybrané argumenty a snaží se je obhájit.

Po představení všech argumentů je žákům zadána esej. Za domácí úkol se mají nad probranou problematikou opět zamyslet a rozhodnout se, na kterou stranu se přidají. Tedy jestli jsou pro umění ve veřejném prostoru nebo ne. Na toto téma vypracují argumentační esej na půl strany až na stranu, kde svůj názor obhájí.

Poté následuje práce s pracovními listy. Na tabuli se napíší názvy všech tří soch a žáci se hlásí, co si napsali a čeho si všimli. Na plátně jsou během této činnosti promítány fotky soch, které jsme minulou hodinu navštívili.

Po dokončení této aktivity přijde na řadu výklad (Výklad – Sochy pro Brno) na základě prezentace (Sochy prezentace web + Citace obrázků k powerpointové prezentaci). Ta obsahuje základní charakteristiky jednotlivých druhů soch. Žáci si tuto teorii zapisují do sešitů. Po výkladu jsou žáci rozděleni do šesti skupin po čtyřech.

Nyní si mají žáci představit, že jsou sochaři. Jejich úkolem je vytvořit vlastní sochu. Fantazii se meze nekladou a je jen na nich, zda si vyberou sochu figurativní, abstraktní či objektovou. Podkladem pro tvorbu jim bude báseň Ivana Blatného ze sbírky Melancholické procházky (Ivan Blatný – Melancholické procházky). Na základě ukázky a asociací, které v nich vyvolává, začínají tvořit.

K dispozici pro tvoření jim jsou nůžky, karton, lepicí páska či vlastní tělo. Hodnocena je originalita. Po vytvoření soch následuje jejich prezentace. Každá skupinka předvede svoje dílo a ostatní hádají, co zobrazuje a kterou částí básně je inspirováno, rovněž tak i druh soch, o který se studenti pokoušejí.

Výtvory jsou následně vystaveny na školních internetových stránkách, kde probíhá anonymní hlasování, která socha se žákům nejvíce líbila.

Pro zopakování celého tématu obou hodin nám slouží pětilístek. Studenti se vrátí do lavic a otočí se k sobě vždy dvě sousední. Učitel prochází třídou s „kloboukem vědomostí“, který obsahuje pojmy: figura, objekt, abstrakce, instalace, public art, land art, skulptura, plastika. Žáci si jeden vylosují a ve čtveřicích tvoří pětilístek. Poté každá skupina svůj pětilístek přečte, vyjma hlavního pojmu a ostatní hádají, o jaký pojem se jedná. To je poslední aktivita hodiny. Proto se s žáky rozloučíme a zaháčkujeme je na následující hodinu.

 

5. Přílohy

Pracovní listyTři ukázky ke třem sochám;

Výklad – Sochy pro BrnoSochy prezentace web + Citace obrázků k powerpointové prezentaci;

Ivan Blatný – Melancholické procházky

 

 

6. Zdroje

Zdroje teoretické:

BLATNÝ, Ivan. Verše: 1933-1953. vyd. tohoto souboru 1. V Brně: Atlantis, 1995, 176 s.

BRÜCKNEROVÁ, Karla. Skici ze současné estetické výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2011, 189 s.

HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnosti a podoby

seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících

programů na výstavách. 1. vyd. Brno: CERM, 1998.

JONES, Susan (ed.). Art in public: what, why and how. Sunderland: AN Publications,

c2002, 218 s.

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (dostupné z: www.rvp.cz).

SKÁCEL, Jan. Co zbylo z anděla. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1960.

SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Brno:

Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2011.

Zdroje didaktické:

ONDRUŠEK, Dušan, LABÁTH, Vladimír. Tréning? Tréning. Učenie zážitkom. Partners for

Democratic Change Slovakia, 2007, 228 s.

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, c2008, 380 s.

Zdroje elektronické:

www.artlist.cz/

www.kultura-brno.cz/en/kam-v-brne/kam-v-brne-prosinec-2012

www.encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=896

www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-13-2005-sb-1

www.odyssea.cz/soubory/e_kurzy/rozvoj_ucebnich_dovednosti.pdf

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář