Pojetí krásy v islámském umění: palácový komplex Alhambra

Pojetí krásy v islámském umění (palácový komplex Alhambra) – verze pro tisk (pdf)

Návrh lekce „Pojetí krásy v islámském umění: palácový komplex Alhambra“ vznikl v rámci předmětu Didaktika estetické výchovy a jeho autorkou je Kristýna Rendlová.

Tematické zaměření lekce estetické výchovy na oblast islámského umění nepatří bezesporu na českých školách mezi tradiční a běžné. Eurocentrický pohled humanistických oborů a i estetické výchovy v českém školství je samozřejmě opodstatněný, avšak může mít i negativní důsledky v podobě z neznalosti pramenících předsudků vůči jiným kulturám, popřípadě přesvědčení o jejich méněcennosti.

Lekce „Pojetí krásy v islámském umění: palácový komplex Alhambra“ svým tematickým zaměřením nabízí předně uchopení umění jako vhodného nástroje multikulturní výchovy, jež učí toleranci, zahrnuje prevenci kulturní a náboženské nesnášenlivosti a formuje v žácích přesvědčení, že každá kultura, byť je odlišná a nám snad vzdálená, představuje nespornou hodnotu a skýtá mnohé krásy a bohatství. Zároveň podněcuje žáky k přemýšlení o umění v širších kulturních a mezioborových souvislostech.

Konkrétně lekce uvádí islámské umění z hlediska pojetí krásy v umění. Důraz je přitom kladen na historické a kulturní souvislosti s evropským prostorem v rámci vývoje umění, což se projevilo i ve volbě architektonického monumentu, na němž jsou obecné estetické principy konkrétně demonstrovány. Téma lekce tak kromě multikulturně-výchovného působení umožňuje i upozornit alespoň na jednu oblast z často opomíjených zásadních historických souvislostí a interakcí kultur v oblasti Středomoří v rámci středoškolské výuky.

Lekce může být zaštítěna rámcovým tématem „Umění a krása – pojetí v mimoevropských kulturách“, jehož cílem je představit, jakým způsobem je krása vnímána v odlišných kulturách a relativizovat tak představy o umění a kráse zažité v evropské a křesťanské kultuře. Jako příklad mimoevropské kultury v tomto případě byla zvolena islámská kulturní oblast a ukázkový případ islámského umění. Pojetí krásy v  islámském umění pak bude názorně demonstrováno na konkrétním případu palácového komplexu Alhambra.

O

 

1. Kontext lekce

Lekce je koncipována pro první ročník čtyřletého gymnázia, přičemž nejvhodnější je její zařazení na konci druhého pololetí, kdy jsou žáci již seznámeni s uměním křesťanského a evropského kulturního prostoru. Nabízí tak na závěr srovnání a poukazuje na kulturní relativnost estetických hodnot na poli umění. Lekce je realizována formou blokové výuky – dvě spojené vyučovací hodiny, tj. 90 min., jedenkrát za čtrnáct dní. Tématu je tedy celkem věnováno 180 minut. Lekce je navržena pro 24 žáků (je-li žáků jiný počet, je nutné to zohlednit v distribuci do skupin apod.). Výuka se koná ve třídě, v níž je k dispozici dataprojektor a audiovizuální technika.

 

2. Výukové cíle lekce

Kognitivní cíle

  • Žák dokáže vlastními slovy popsat a vysvětlit pojetí krásy v islámském umění.
    • Žák dokáže definovat východiska pojetí krásy v islámském umění.
    • Žák umí objasnit a zdůvodnit princip anikonismu v islámském umění.
    • Žák je schopen vyjmenovat způsoby dekorace v islámském umění (kaligrafie, rostlinný a geometrický ornament) a zná příslušné umělecké techniky (štukový výzdoba, dlaždicová mozaika).
    • Žák dokáže ve zjednodušené formě objasnit vztah matematické proporční dokonalosti s krásou, a to s vědomím souvislosti s antickou estetikou a filozofií).
  • Žák dokáže reprodukovat základní informace týkající se paláce Alhambra.
    • Žák umí zařadit stavbu do příslušného časového období, určit její polohu, vylíčit kulturní a historické okolnosti vzniku
    • Žák je schopen popsat části paláce a jejich významné náležitosti.
  • Žák dokáže aplikovat a demonstrovat obecné poznatky o dekoraci islámského umění na dekoraci palácového komplexu Alhambra, popř. i dalších islámských staveb.
    • Žák umí ilustrovat jednotlivé způsoby dekorace a techniky na příkladu v rámci palácového komplexu Alhambra.
    • Žák je schopen vztáhnout tyto poznatky i na ostatní islámské stavby (např. poznat kaligrafii i v dekoraci jiné islámské stavby).
  • Žák dokáže porovnat dekoraci Alhambry s příkladem obdobného palácového komplexu křesťanské provenience.
    • Žák umí pojmenovat a vysvětlit základní rozdíly v dekoraci.
  • Žák dokáže interpretovat palácový komplex Alhambra jako islámskou stavbu na území Evropy a případově objasnit význam a důsledky této pozice v rámci umělecko-historické problematiky.
    • Žák dokáže uvést vztah dobových křesťanů k islámské architektuře
    • Žák umí zdůvodnit obdiv Evropanů k Alhambře v 19. století a počátkem 20. století.
    • Žák je schopen uvést dva konkrétní umělce a jedno dílo každého z nich, jež bylo Alhambrou a její dekorací v určitém smyslu inspirováno

Psychomotorické cíle

  • Žák dokáže imitovat geometrickou dekoraci islámského umění.

Afektivní (postojové) cíle

  • Žák je schopen ocenit estetické hodnoty islámské, tj. mimoevropské, kultury a přijmout její odlišnost bez a priori vyřčeného hodnotového soudu o její podřazenosti. Žák se tím stává tolerantnějším k jiným kulturám.

Sociálně-komunikační cíle

  • Žák zvýší svou schopnost kooperovat s ostatními členy skupiny při zpracování informací.
  • Žák posiluje svou dovednost komunikace a diskuze.

 

3. Obsah lekce

Výuková lekce, sestávající ze dvou bloků po 90 minutách, je rozdělena do tří tematických okruhů a fází. Nejprve je obecně představeno pojetí krásy v islámském umění (zde se zaměříme na architekturu, jež reprezentuje přední a stěžejní uměleckou oblast, v níž se islámská kultura realizuje). To je následně demonstrováno na případu konkrétní stavby, a to palácového komplexu Alhambra (ten byl vybrán zejména díky své poloze na evropském kontinentu a také pro svůj sekulární charakter). Poté, co se žáci seznámí se stručnou historií této stavby a okolnostmi jejího vzniku (jež stavbu přibližují evropskému recipientovi, sbližují islámskou kulturu a umění s těmi evropskými a zdůrazňují jejich vzájemné souvislosti), budou se stavbou zabývat právě z hlediska její krásy a estetického působení (prve vyložené obecné poznatky o kráse islámského umění, tak jsou konkrétně aplikovány). Závěrem je věnována pozornost roli, již Alhambra hrála jako inspirační zdroj pro mnohé evropské umělce, pro něž islámská estetika byla atraktivní do té míry, že se jí nechali ovlivnit ve své vlastní tvorbě. Jsou tak představeny souvislosti mezi evropským a islámským kulturním prostorem a vzájemné estetické vlivy na poli umění.

První blok

V prvním bloku se žáci především formou výkladu, diskuze a skrze tvořivou skupinovou práci seznámí s pojetím krásy v islámském umění jak v obecně teoretické rovině, tak na konkrétním příkladu palácového komplexu Alhambra.

 

Tematický okruh „Pojetí krásy v islámském umění – obecná část“

Po zápisu do třídní knihy a uvedení tématu (pojetí krásy v islámském umění se zaměřením na krásu islámské architektury, tj. dekorace islámské architektury) je hodina otevřena krátkým frontálním výkladem (viz Příloha č. 1), jenž časově a geograficky vymezuje termín „islámské umění“, jehož estetika je hlavní náplní lekce.  Ve snaze uvést žáky do pro ně zatím neznámé oblasti islámského umění, je následně přistoupeno k vizuální komparaci dekorace interiéru křesťanské (Sál lilií, Palazzo Vecchio s freskami Domenica Ghirlandaia, 1482-4) a islámské (Palác lvů, Mirador de la Lindaraja, Alhambra, 14. stol., viz úvodní fotografie tohoto příspěvku) stavby přibližně obdobné datace, při které se žáci zamyslí nad vizuálními rozdíly křesťanského a islámského umění. Žáci nejprve v páru se svým sousedem v rámci krátké diskuse porovnají obě ukázky. Každou z nich charakterizují čtyřmi slovy, popř. slovními spojeními. Poté se spojí s dvojicí v řadě před, či za sebou a konzultují slova, jež zvolili. Ve čtveřici vyberou ke každému interiéru čtyři nejvýstižnější charakteristiky a je-li to možné, uspořádají je buď do vztahu protikladného (např. křesťanské je polychromní, islámské je monochromní) či do vztahu analogického (např. křesťanské je krásné, islámské je krásné). Výsledky této krátké skupinové diskuse jsou reflektovány tak, že jsou žáci dotazováni na zvolené charakteristiky, jež jsou učitelem zaznamenávány na tabuli do dvou sloupců, jeden pro křesťanskou stavbu, druhý pro islámskou. Z této diskuze učitel vyjde při následném výkladu (viz Příloha č. 2), v němž systematicky přednese, v čem spočívá dekorace v islámském umění, z čeho vychází její forma a jak se tedy liší pojetí krásy v islámu od pojetí v křesťanském umění. Žáci jsou tak za doprovodu obrazových ukázek seznámeni se základními principy dekorace v islámském umění (tj. anikonismus, důraz na kaligrafii a rostlinný a geometrický ornament), a to s cílem ukázat, v jaké formě jsou používány, objasnit proč jsou užívány a považovány za krásné a vysvětlit jejich ikonografický význam.

 

Tematický okruh „Pojetí krásy v islámském umění – příklad palácového komplexu Alhambra“

Následně se od roviny obecné přejde k příkladu konkrétní islámské stavby a její dekorace, čímž jsou obecné poznatky o pojetí krásy v islámském umění a islámské dekoraci konkretizovány a blíže představeny na příkladu islámské stavby palácového komplexu Alhambra. Ten je krátkým výkladem (viz Příloha č. 3) základně představen z hlediska své lokace, datace a historických a kulturních okolností vzniku (opět za doprovodu obrazových ukázek).  Následné skupinové aktivity pak zajistí bližší obeznámení žáků se stavbou a její dekorací.

Skupinová práce

Skupinová práce se odehrává ve čtyřech skupinách po šesti žácích a bude sestávat z několika aktivit.

Aktivita č. 1 – Přiřazování popisků k reprodukcím fotografií částí Alhambry

Každá skupinka obdrží reprodukce fotografií šesti různých částí Alhambry (hradby a věže, palác Lvů, palác Comares, Mexuar, zahrady Generalife, palác Karla V.). Současně dostane i 18 krátkých popisků (obojí viz Příloha č. 4), jež jsou každý na samostatném papírku. Ke každé reprodukci určité části náleží přesně tři popisky, přičemž alespoň jeden popisek vždy obsahuje jméno dané části (uvedeno tučně). Žáci mají za úkol v co nejkratším čase ve skupině správně přiřadit popisky k daným fotografickým ukázkám. Učitel přitom chodí po třídě a kontroluje ty, co již mají hotovo. Cílem je identifikovat jednotlivé částí palácového komplexu na základě popisu, seznámit se základními částmi paláce a jejich estetikou a získat nové informace o Alhambře.

Aktivita č. 2 –  Tvorba plánu komplexu Alhambra

Následně učitel žákům rozdá vytištěný plán palácového komplexu Alhambra (nejvhodnějším byl shledán černobílý plán č. 4, vytištěný ve formátu A4). Ten nejprve žáci nalepí na čtvrtku formátu A3. Poté na základě popisků, které v předcházející aktivitě přiřadili k reprodukcím fotografií šesti konkrétních staveb uvnitř komplexu, určují přibližnou lokaci těchto staveb. Nápomocné jsou žákům informace obsažené v popiscích, označení světových stran na plánku Alhambry (případně nutné do plánku označit) a náznak půdorysu z reprodukované fotografie. Jakmile žáci lokaci určí, nalepí obrázek i s popiskami na čtvrtku vedle plánu komplexu a spojí šipkou s danou budovou. Z použitých materiálů (reprodukce fotografií částí paláců, popisky částí, plán palácového komplexu) tak každá skupina vytvoří vlastní plánek Alhambry. Ve zbývajícím čase žáci ve skupině plánek dozdobí či nějak výtvarně zpracují, přičemž v horní části čtvrtky nechají volné místo na dopsání nadpisu. Učitel po celou dobu monitoruje činnost skupin a v závěru kontroluje vzniklé plánky.

Aktivita č. 3 – Zavěšení vzniklých plánů Alhambry na zeď třídy a společná prohlídka

Když jsou plánky hotové, žáci je společně vystaví na zeď třídy (popř. nástěnky), čímž jsou plánky zpřístupněny k nahlédnutí ostatním skupinkám. Při společné prohlídce je pak odhaleno, že přestože se plánky všech skupin věnují stejným částem palácového komplexu, každý z nich pojednává o trochu jiných estetických aspektech daných staveb (1. kaligrafická dekorace, 2. geometrická ornamentální dekorace, 3. dekorace rostlinnými motivy a 4. estetika zahrady a estetický význam vody v Alhambře). Každá skupinka, byť zpracovávala stejné části Alhambry, má trochu jiné fotografie a i obsah některých popisků se liší. Učitel tedy uvedené estetické aspekty vyjmenuje, žáci k nim své plánky přiřadí a každá skupina pak dle zaměření doplní adekvátní název do záhlaví svého plánku (např. Alhambra a geometrický ornament). Následně žáci krátce prezentují ostatním své dílo, tj. „tu svou Alhambru“, čímž se seznámí s prací ostatních skupin, jinými obrázky stejných staveb a prohloubí získané vědomosti. Vyvěšené plánky budou sloužit žákům jako zdroj informací a žáci budou vyzváni k jejich prostudování. Učitel poté shrne blok, nadiktuje žákům pomůcky, jež budou nezbytné pro další hodinu, a ukončí výuku. Jsou to: 1x čtvrtka A4 bílá, 2x čtvrtka A4 libovolné barvy, pravítko, malé nůžky, izolepa, tužka, tuš černá a barevná, pero s násadkou, tenký štětec, kelímek s vodou a hadřík.

 

Druhý blok

V rámci druhého bloku lekce je pokračováno v prohlubování pochopení krásy Alhambry a je ukázáno, čím byla krása Alhambry atraktivní a inspirující pro některé evropské umělce. Právě interakce Alhambry s evropským uměním je pak námětem i výtvarné aktivity v tomto bloku.

Druhý blok je zahájen kooperativním bingem (viz Příloha č. 5 ), jež umožní zopakování látky minulého bloku, upevnění znalostí žáků a poskytne zpětnou vazbu učitelovi (reflexe předaných a osvojených vědomostí) i žákům.

 

Tematický okruh „Alhambra a její krása jako inspirační zdroj pro evropské umělce“

Po vyhodnocení kooperativního binga je již přistoupeno do fáze, v níž je pozornost věnována roli, jež Alhambra hrála jako inspirační zdroj pro mnohé evropské umělce. Učitel formou výkladu (viz Příloha č. 6) seznámí žáky s okolnostmi obdivu Evropanů k Alhambře v rámci hnutí orientalismu a konkrétními malíři, již se Alhambrou inspirovali. Tento vliv doloží na konkrétních obrazových ukázkách. Jsou tak představeny souvislosti mezi evropským a islámským kulturním prostorem na poli umění a vzájemné estetické vlivy, a to na případu tvorby dvou evropských umělců, Henri Mattise a M. C. Eschera.

Výtvarná aktivita – Mozaika po vzoru Eschera

Druhá polovina bloku je pak věnována výtvarné tvorbě inspirované právě dílem Escherovým. Na obdobném principu, který Escher užíval ve svých grafikách ovlivněných geometrickou ornamentální dekorací Alhambry, žáci vytvoří pomocí sledu opakujícího se a do sebe zapadajícího tvaru ornamentálně pojednanou plochu s tím rozdílem, že technika grafiky bude v rámci aktivity nahrazena kresbou a malbou tuší.

Znázornění principu Escherovy tvorby

Nutnými pomůckami pro každého žáka jsou: 1x čtvrtka A4 bílá, 2x čtvrtka A4 libovolné barvy, pravítko, malé nůžky, izolepa, tužka, tuš černá a barevná, pero s násadkou, tenký štětec, kelímek s vodou a hadřík.

Základem je tedy vytvoření mozaiky ze sekvence stejných, avšak barevně odlišených tvarů, jež jeden do druhého zapadají, přičemž postup je následující. Žáci zhotoví šablonu základního tvaru, z něhož následně skládáním jednoho do druhého a násobením (jako puzzle) je tvořena mozaika. Při tvorbě šablony základního tvaru vyjdeme ze čtverce, jehož jednotlivé strany vymodelujeme do určitého tvaru tak, že co na jedné straně ubereme, na protilehlé straně přidáme. Vytvoříme tak šablonu, jejímž obkreslováním snadno vznikne mozaika. Pomocná může být vizualizace postupu promítána během realizace aktivity.

  1. Na bílou čtvrtku narýsujeme tužkou čtverec 5×5 cm (obr. 1).
  2. Vkreslíme tvar po jedné jeho straně (obr. 2). Tento tvar může být stejný, jako je na obrázku či jiný. Záleží, z jakých tvarů chceme mít mozaiku poskládanou. Může to být mozaika zoomorfní, tedy z tvarů připomínající zvířata, či úplně abstraktní.
  3. Dále ten tvar, který jsme nakreslili, vystřihneme (obr. 3) a vystřižený papír přilepíme k protější straně izolepou tak, aby díl směřoval ven (obr. 4.). Postup je stejný i u svislých stran (obr. 5-7).
  4. Takto hotovou šablonu pak obkreslujeme tužkou na prázdnou čtvrtku A4 (může být barevná) tak, aby tvar zapadal jeden do druhého (není třeba vyplnit celou A4). Vizualizace postupu 
  5. Máme-li takto předkreslenou mozaiku, obtáhneme obrysy jednotlivých tvarů černou linkou tuší. Následně dle vlastní fantazie a přání tvary vybarvíme barevnou tuší, vyplníme je nějakým ornamentem, jedná-li se o zoomorfní tvary, můžeme zvířatům dokreslit oči, strukturu kůže atd.

Žáci si díky této výtvarné činnosti osvojí teoretický základ, na němž je vystavěno dílo M. C. Eschera, a lépe tak pochopí i jeho inspiraci v islámském geometrickém ornamentu.

Výukový blok a tematický celek jsou na závěr zakončeny reflexí ve formě „napsání pohledu z Alhambry“. Pro uvedení této reflexe je celé téma prezentováno jako pomyslná cesta či výlet do vzdálenější kultury, světa islámského umění, a jako toulky po paláci Alhambra. Následně jsou žákům rozdány vytištěné vzory zadní strany pohlednice a žáci napíší libovolnému adresátovi pohled z této cesty, v němž mohou zmínit, co zažili, co je zaujalo, co se jim povedlo, co by příště mohli udělat jinak, co jim udělalo radost či co je rozzlobilo (pohledy mohou být podepsány fiktivními jmény). Až pohled žáci dopíší, vhodí ho do krabice, kterou si učitel připraví jako poštovní schránku (prémiový bod pro ty, kdo poznají, co je vyobrazeno na známce pohlednice).

Vzor zadní strany pohlednice

 

4. Hodnocení

Příklady testových otázek pro ověření znalostí z tohoto bloku jsou uvedeny v Příloha č. 7.

 

5. Přílohy

Uvedené přílohy byly umístěny na aktuálních místech v plánu lekce, ale jelikož jich je více, uvádíme je ještě jednou všechny v závěru lekce.

Příloha č. 1Příloha č. 2Příloha č. 3Příloha č. 4Příloha č. 5Příloha č. 6Příloha č. 7

Znázornění principu Escherovy tvorbyVizualizace postupuVzor zadní strany pohlednice

 

6. Zdroje

Při přípravě lekce bylo čerpáno z odborných publikací věnovaných islámskému umění a konkrétně palácovému komplexu Alhambra. Většina těchto zdrojů je cizojazyčných, a proto je faktografický obsah výkladů publikován níže ve formě příloh kvůli obtížné dostupnosti obsahu v českých publikacích. Nápomocna byla rovněž webová stránka paláce Alhambra. Ta poskytuje i některé didaktické podklady pro španělské školy, jež se rozhodnou téma Alhambry začlenit do výuky, avšak žádný z těchto materiálů nebyl shledán jako vyhovující pro potřeby této lekce a její cílové skupiny. V části věnované evropským umělcům, již z Alhambry čerpali inspiraci, bylo vycházeno z bloku výstav, jež byly v areálu paláce na toto téma organizovány (M. C. Escher: Universos Infinitos; Matisse y la Alhambra).

A.    Islámské umění a jeho dekorace

Dostupné české publikace:

GRUBE, Ernst J. Umění světa: Islámské umění. Praha: Artia, 1973.

HATTSTEIN, Markus – DELIUS, Peter. Islám: Umění a architektura. Praha: Slovart, 2006.

SUTTON, Daud. Islámský design: Geniální geometrie. Praha: Dokořán, 2013

Použité cizojazyčné publikace:

GONZÁLEZ, Valérie. Beauty and Islam: Aesthetics in Islamic Art and Architecture. New York: I. B.  Tauris, 2001.

LOMBA FUENTES, Joaquín. El mundo es tan bello como es. Barcelona: Edhasa, 2005.

B.     Palácový komplex Alhambra

BLAIR, Sheila S. – BLOOM, Jonathan M. (ed.). The Grove Encyclopedia of Islamic Art and Architecture. New York: Oxford University Press, 2009.

BLAIR, Sheila S. – BLOOM, Jonathan M.. Arte y arquitectura del Islam: 1250 – 1800. Madrid: Ediciones Cátedra, 1999.

PUERTA VÍLCHEZ, José Miguel. Leer la Alhambra. Guía visual del Monumento a través de sus inscipciones. Granada: Patronato de la Alhambra y el Generalife, 2010.

Patronato de la Alhambra y Generalife: [online]. Patronato de la Alhambra y Generalife: ©2014 [cit. 15.3.2014]. Dostupné z < http://www.alhambra-patronato.es/>.

C.    Henri Matisse

La Alhambra que fascinó a Matisse: [online]. Cooperación de radio y televisión española: ©2014 [cit. 11.3.2014]. Dostupné z <http://www.rtve.es/noticias/20110114/alhambra-fascino-matisse/395034.shtml>.

D.    M. C. Escher

GELGI, Fatih. The Influence of Islamic Art on M.C. Escher. The Fountain, vol. 76 (July-August, 2010). [online] 2010 [cit. 23. 3. 2014]. Dostupné z <http://www.fountainmagazine.com/Issue/detail/The-Influence-of-Islamic-Art-on-MC-Escher>.

M.C. Escher: [online]. M.C. Escher: ©2014 [cit. 19.3.2014]. Dostupné z <http://www.mcescher.com>.

E.     Didaktické zdroje

KIRST, Werner – DIEKMEYER, Ulrich. Trénink tvořivosti. Praha: Portál, 1998.

SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Praha: Portál, 1999.

LOKŠOVÁ, Irena – LOKŠA, Josef. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.

MOORE, Claire. Art of the Islamic World. A Resource for Educators. Washington D. C.: Metropolitan Museum of Art, 2012.

PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2008.

Metodický portál RVP: [online]. Metodický portál RVP: ©2014 [cit. 11.3.2014]. Dostupné z < http://dum.rvp.cz/materialy/karel-iv-bingo.html>.

 

Náhledový obrázek z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lindaraja_window,_the_Liones_Palace,_Alhambra,_Granada.JPG

Ostatní obrázky v přílohách jsou dílem autorky nebo z uvedených zdrojů přímo u vyobrazení.

 

Napsat komentář