Umění pohledem masové kultury

Umění pohledem masové kultury – verze pro tisk (pdf)

Návrh lekce „Umění pohledem masové kultury“ vznikl v rámci předmětu Didaktika estetické výchovy. Jeho autorky jsou Michaela Běhanová, Jana Běhounková, Eva Libichová a Milena Masaříková

 

1. Pojetí estetické výchovy

Cílem estetické výchovy v našem pojetí není to, aby žáci pouze pasivně přebírali informace, ale aby jim tyto hodiny umožnily vytvořit si vlastní názory či postoje, aby je naučily kriticky přemýšlet. Nevyžadujeme po žácích, aby si zapamatovali velké množství dat, které by nevyužili jinde než při školním zkoušení. Přednější pro nás je, aby se zorientovali v dané oblasti, porozuměli problému a následně ho dokázali rozpoznat a vyřešit v běžném životě. Tímto naše výuka směřuje především k aktivistickému pojetí kurikula, které se během různých aktivit prolne navíc s přístupem akademickým, esencialistickým a personálním.

Dále naše pojetí estetické výchovy vychází z myšlenky, že zodpovědnost za vědomosti a kvalitu svého vzdělání přebírají z velké části žáci sami na sebe, učí se především vzájemnou interakcí, komunikací a spoluprací. Učitel je spíše průvodcem/koordinátorem hodin, který jim dodá potřebný materiál a ukáže jim možné cesty (strategie, metody). V této souvislosti navazujeme především na publikaci Hany Kasíkové Kooperativní učení, kooperativní škola.

Z výše uvedených důvodů vychází naše hodiny především z Kompetence k učení, Kompetence k řešení problémů a Kompetence komunikativní tak, jak jsou popsány v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Vedle těchto klíčových kompetencí jsou naše lekce ukotveny v průřezových tématech Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova rozepsaných tamtéž.

 

2. Kontext lekce

Tato lekce byla sestavena se záměrem realizace ve 2. pololetí 1. ročníku čtyřletého nebo v pátém ročníku osmiletého všeobecného gymnázia. Předpokládáme, že by byla realizována v rámci předmětu Estetická výchova nebo volitelného předmětu Dějiny kultury. Lekce je nastavena pro 24 žáků ve třídě.

Lekce je zamýšlena jako součást dvouletého vyučovacího plánu. V prvním ročníku by byly jednotlivé hodiny koncipovány jako výběr zajímavých témat, která by byla seřazena chronologicky. S těmito tématy by se pracovalo 2-4 vyučovací hodiny a žáci by se s nimi seznámili nejen skrze teorii, ale hlavně skrze vlastní prožitek a zkušenosti nebo vlastní praktickou činnost. Na základě seznámení žáků s vhodně volenými tématy v 1. ročníku bychom ve 2. ročníku pokračovaly uceleným teoretičtějším výkladem dějin umění.

Myslíme si, že díky této koncepci, ve které by žáci v 1. ročníku získali osobnější vztah k umění, by pro ně nebyl teoretický výklad ve 2. ročníku pouze suchou teorií. Mohli by k němu mít naopak pozitivnější a osobnější přístup, protože by již měli na čem stavět. O spoustě skutečností by už měli povědomí i vlastní názor na ně. Probrat s žáky 2. ročníku gymnázia dějiny umění během jednoho školního roku není z hlediska malého množství času lehké, ale díky tomu, že bychom si v 1. ročníku „předpřipravili půdu“, práce s třídou ve 2. ročníku by byla o to rychlejší. Navíc si myslíme, že kdyby se žáci v průběhu dvou let takto seznámili s vybranými tématy dějin umění hned dvakrát, lépe by si své znalosti uchovali. Efektivní je i skutečnost, že každý žák by se s tématem seznámil prakticky i teoreticky.

Lekce by měla být zařazena na konec 2. pololetí 1. ročníku. V té době bychom se s žáky dostaly k současnému umění. Zastřešujícím by pro lekci byl tematický okruh nazvaný Umění kolem nás. Tento by zahrnoval dva celky o délce 2×90 minut. První část je nazvaná Umění ve veřejném prostoru (billboardy, graffiti, pouliční umění,…), během níž by si žáci uvědomovali, co je (může být) umění, kde všude na něj můžeme narazit. Tím bychom se postupně dostaly k jeho masovosti. Druhou část celku jsme zpracovaly v naší lekci a nazvaly jsme ji Podoby masového umění. Na tento tematický blok by potom ve 2. ročníku navazoval již zmíněný teoretický výklad dějin umění.

K realizaci lekce budou z materiálního vybavení učebny potřeba mobilní židle a lavice, tabule, barevné křídy nebo fixy (dle druhu tabule), počítač, v případě, že žáci přinesou jako příklad masového umění třeba video, je nutné zajistit projektor.

 

3. Cíle lekce

V předmětu estetické výchovy žák dokáže vysvětlit základní estetické pojmy, vyjmenovat charakteristické znaky probíraných uměleckých směrů, přiřadit vybrané autory k příslušnému směru. U žáka jsou systematicky rozvíjeny jeho znalosti, dovednosti a klíčové kompetence. Žák běžně spolupracuje se spolužáky na zadaných úkolech. K problému přistupuje kriticky, pro svá tvrzení nachází konstruktivní argumenty, pokládá smysluplné otázky týkající se daného problému. V diskusi se vyjadřuje jasně, srozumitelně a věcně argumentuje. Žák je rovněž schopný obhájit svůj názor a svoji práci, objasnit, proč si zvolil právě takový problém, postup řešení.

V této lekci žák získá nejen základní znalosti o probíraném tématu, ale především si v průběhu lekce vytvoří vlastní názor a postoj k masovému umění a jeho šíření masovými médii. Dokáže vlastními slovy popsat, co spatřuje v pojmu masového umění. Vyjmenuje příklady masových médií – internet, rozhlas, televize, tištěná média. Stejně tak popíše charakteristické rysy masových médií – jsou dostupná všem lidem, uživatelé je využívají ve vysokém počtu, cílem masových médií je zaujmout co nejvíce uživatelů, obsahy masových médií jsou pro uživatele použitelné z mnoha důvodů (zábava, návody, rady, poučení,…), masová média slouží k celospolečenské komunikaci.

 

mtv flickr

Americká MTV je první hudební televizní stanice na světě. Začala vysílat 1. srpna 1981, a to 24 hodin denně. Prvním videoklipem, který odvysílala, byl příznačně „Video killed the radiostars“ od kapely Buggles.
Foto: flickr.com

4. Plán lekce

1. blok

První lekci zahájíme tím, že přivítáme žáky na hodině. Sdělíme jim, že se budeme věnovat umění z pohledu masové kultury a provedeme zápis do třídní knihy.

Potřebný materiál: třídní kniha, propiska.

Časová dotace: 2 minuty.

Brainstorming

Vyučující napíše na tabuli pojem „Masové umění“ a vyzve žáky, aby si každý sám za sebe napsal do sešitu, co v něm tento pojem evokuje, na základě jeho domněnek, znalostí, asociací, otázek… Po chvíli tuto činnost ukončí a požádá žáky, aby se k sobě otočili se sousedem a navzájem si sdělili své poznámky. Poté vyučující vyzve žáky, aby mu své postřehy diktovali. Zapisuje je na tabuli a nechává bez komentáře.

Tato aktivita podněcuje žáky, aby formulovali své názory na nové téma.

Potřebný materiál: tabule, křída (fix).

Časová dotace: 6 minut.

Výklad

Vyučující vede frontální výklad o masových médiích, žáci poslouchají a dělají si poznámky do sešitů. Žák tak získá základní informace o problematice masových médií.

Potřebný materiál: poznámky k výkladu.

Časová dotace: 3 minuty.

Masové umění lze pojmout i tak, že si řekneme, že jím může být vše, co je zprostředkováno masovými médii. Co jsou však masová média? Nebo média vůbec?

Běžně používáme tento termín jako souhrnné označení technických prostředků a sociálních systémů, které slouží k hromadné komunikaci (tisk, rozhlas, TV, internet, film, video, nejrůznější zvukové záznamy, domácí kino, multimédia apod. Obecně tedy slovo médium značí nositele určité informace. Médium je prostředek komunikace, tvořící důležitý článek mezi komunikátorem a adresátem, přičemž přenáší informace v různých formách a za různým účelem.

Média dělíme na interpersonální a masová. Interpersonální média slouží ke komunikaci mezi jednotlivci, kteří se navzájem vnímají jako jedinečná individua, ačkoliv se nemusí znát osobně, tato média umožňují vysílání a přijímání vzkazů na obou stranách. Mezi tyto média patří dopisy, e-mailové vzkazy, telefon, apod. Masová média slouží k celospolečenské komunikaci, kdy dochází zpravidla ke komunikaci mezi jedním výchozím bodem (zdrojem) a blíže neurčeným, zato vysokým počtem cílových bodů. Podstatným rysem masových médií je skutečnost, že nepodporují vysílání a přijímání sdělení na obou stranách, tak jako je to v případě interpersonálních médií. Uživatelé masových médií nejsou konkrétní jedinci, ale jsou anonymní skupinou, která se pro svou velikost a anonymitu nazývá „masa“.

Mnoho z nás si může položit otázku, do jaké míry lze věřit zprávám, které nám masmédia předkládají. Vždyť jestliže divák či čtenář nevidí danou událost na vlastní oči, existuje vcelku velké množství způsobů, jak tato událost mohla být cestou na televizní obrazovku nebo novinovou stránku pozměněna.

Charakteristické rysy masových médií:

– potenciální dostupnost neomezenému množství uživatelů, kteří je také reálně ve velkém počtu využívají

– uživatelům jsou nabízeny obsahy, které pro ně mohou být z rozličných důvodů použitelné (zdroj zábavy, poučení, orientace ve světě, návody apod.)

– nabízené obsahy jsou uživatelům poskytovány průběžně nebo pravidelně

– samotná existence médií závisí na uspokojení zájmů a potřeb uživatelů (ekonomické důvody) => jejich cílem je zaujmout co největší počet uživatelů

(dostupné z: <http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/21128>.)

Skupinová práce

Vyučující rozdělí žáky do 4 skupin po 6 lidech a do každé rozdá jeden z článků popisující médium – rozhlas, televize, internet, tisk. Ve skupině si žáci společně udělají o daném médiu poznámky. Žák kriticky pracuje s textem a rozvíjí klíčové kompetence ke komunikaci a řešení problému.

Potřebný materiál: pracovní listy ke skupinové práci.

Časová dotace: 15 minut.

A. Umění v rozhlasovém vysílání

Rozhlas (dříve označovaný slovy „radiofonie“ nebo anglickým „broadcasting“) je dnes znám spíše pod pojmenováním rádio. Patří vedle internetu, televizního vysílání a tisku mezi nejvýznamnější masová média současnosti. A k čemu především rozhlasové vysílání slouží? Nejen, že je to zdroj masivního šíření informací, rozhlas poskytuje i zábavu a dokáže nám zprostředkovat i zážitek umělecký. Existují dva základní typy rozhlasového vysílání: veřejnoprávní (např. Český rozhlas) a soukromé, které dále dělíme na regionální (Vysočina) a celoplošné (Evropa 2).

Rozhlas má mezi ostatními masovými médií svá jedinečná specifika. „Rozhlas jako médium nás vtahuje do děje, probouzí naši fantazii a umožňuje nám vytvořit si svůj vlastní svět. Je naším intimním společníkem, umožňuje nám soukromý zážitek. […] Poskytuje nám soukromí a zároveň v tomtéž okamžiku spojení se světem kolem nás. […] Je s námi v koupelně, v kuchyni, v posteli, na cestách, je zdrojem informací, zábavy, uměleckých zážitků skrze hudbu, literatury, rozhlasové dramatizace her, rozhlasových reportáží i rozhlasového dokumentu.“ (Dvořáková 2012: 13)

Vůbec první oficiální rozhlasové vysílání se uskutečnilo v roce 1916 při příležitosti irské velikonoční vzpoury. U nás (tehdy v Československu), bylo oficiálně rozhlasové vysílání zahájeno 18. května 1923 z vojenského stanu v Praze-Kbelích.

Jistě nás napadne, že vedle primárně komerčních stanic, vysílajících především populární hudbu a profitujících hlavně z reklamy (což je jedním z výrazných rysů masové kultury) existují i rádia s pořady ryze uměleckými. V oblasti umění jsou v současnosti nejdůležitějšími rozhlasovými žánry: hudební záznam, adaptace literárních děl, rozhlasové hry, rozhlasové pásmo a rozhlasový dokument, minutové hry a radioart. Představitele všech žánrů máme možnost si poslechnout z přehledné webové stránky Českého rozhlasu (www.rozhlas.cz)

Rozhlasová hra využívá oproti tradičnímu dramatu především práce se zvukovými prostředky. Rozdílem je i její masová distribuce. Mezi nejznámější autory rozhlasových her patří např. Samuel Beckett, Milan Uhde, či Ivan Vyskočil. Rozhlasové pásmo je „komponent poskládaný z mnoha prvků – reportážních, publicistických, zvukových, hudebních, uměleckých i fiktivních“. (Dvořáková 2012: 21) Minutové hry jsou již záležitostí 21. století. Jsou „prostorem pro vyzkoušení všeho možného, co rozhlas nabízí. Do jedné až dvou minut se dá vtěsnat příběh ze života, komediální či hororová situace nebo zvukový experiment“, říká autorka Kateřina Rathouská. Minutových her již k dnešku vzniklo nepřeberné množství a k mnohým je k dispozici dokonce videozáznam. Nejaktuálnější formou rozhlasového umění je tzv. radioart. U nás je jeho průkopníkem především Michal Rataj, působící v Českém rozhlasu. Radioart je „svébytná forma zvukového umění, která využívá zvuk ve všech jeho podobách, zvuk jako zdroj fantazie a zároveň jako prostředek komunikace“. (Dvořáková 2012: 76). Jmenovat můžeme pořady jako Srdce v kameni, Stalker nebo Básnit báseň. Nejvíce informací o tomto žánru nalezneme na portálu Radiocustica.

B. Umění v tisku

„Když středověký iluminátor vyráběl pro nějakého zákazníka knihu (…), byl určitě zakotven ve vztahu řemeslném: (…) každý obrázek (…) byl určen jednotlivci a právě s ním ustavoval zcela konkrétní vztah. Jakmile však kdosi objevil možnost tisknout jednotlivé stránky bible jako dřevoryty a bible se tím pádem stala reprodukovatelná ve větším počtu exemplářů, stála méně a dostala se do rukou více lidem.“ (Eco 1995, s. 12).

Žádná mince však nemá pouze jednu stranu. Gutenbergův vynález tisku s pohyblivými písmeny (r. 1445) měl za následek sice větší možnost šíření (nejen bible) za menší cenu, na druhé straně však ovlivnil i samotnou povahu výrobků, například kresba se musela přizpůsobit chápání širokého a méně vzdělaného publika a tím zákonitě došlo ke zjednodušení obsahu.

Takové zjednodušování se příchodem novin vyhranilo ještě více. „Nejsou snad noviny výrobek skládající se z určitého počtu stránek, přicházející den co den na trh a jehož obsah není dán tím, co je říci třeba (…), ale také tím, že tento počet stránek je prostě třeba také den co den nějak zaplnit?“ (Eco 1995, s. 14). Toto je ostatně problém nejen novin, ale veškerých periodik, jejichž redaktoři jsou vystaveni dodržování neúprosných termínů uzávěrek, přesného počtu znaků ve sloupcích atd.

Svébytnou formou tištěného umění je například komiks, který by neměl být chápán pouze jako „ochuzená literatura nebo obohacený obraz“ (Neff 1997, s. 3), ale jako autonomní umění, jehož počátky můžeme vystopovat již ve středověkých „fillateriích“, mluvících páskách, často umístěných přímo k ústům postav.

Podíváme-li se na umění v jeho tištěné podobě, najdeme jak pozitivní tak negativní aspekty ovlivňující kvalitu reprodukovaného umění. Například šíření děl klasické literatury či poezie v jejich plném rozsahu skrze edici Levné knihy či jejich paperbackovou podobu nabízející počiny vysoké kultury za nízkou cenu je jistě pozitivním fenoménem. Oproti tomu vznik kýče přicházející ruku v ruce se sériovou výrobou v rámci průmyslové revoluce poloviny 19. století, který má za následek trh zaplavený nepřeberným množstvím pokleslé literatury (např. romány červené knihovny), užitkovými předměty jako je domácí nádobí dekorované Muchovými secesními vzory, nejrůznější papírové výrobky (bloky, kalendáře, pohlednice atd.) s motivem Monetových leknínů či plakáty Mony Lisy, které nás obklopují na každém kroku a tím otupují naše vnímání samotných uměleckých děl, je fenoménem spíše negativním.

C. Umění na internetu

Počátky internetu sahají do dob studené války mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem. Původně šlo o nápad propojit počítače, které měli k dispozici američtí vědci, což by jim umožnilo lépe spolupracovat a sdílet informace.

V roce 1990 se tento nápad rozvinul ve vznik sítě, kterou již dnes známe pod názvem internet. Internet stojí na pomezí masových médií. Je to prostředí, které nabízí možnost využít nejrůznějších produktů, z nichž pouze některé mají znaky masové komunikace (např. zpravodajské servery, blogy, YouTube, ale také veřejné sociální sítě typu Facebook či Twitter atd.). Celá řada dalších možností internetu má blíže ke komunikaci soukromé a interpersonální (např. e-mail, Skype, ICQ, chaty apod.). Internetová média jsou často dávána do protikladu k ostatním masovým médiím pro svou interaktivní povahu a také vyšší míru individualizace nabídky. Internet umožňuje průběžné a rozsáhlejší formulování požadavků ze strany uživatele než tradiční masová média jako jsou noviny, rádio či televize. Uživatel může také snáze publikovat své názory a dojmy, tím, že v reálném čase připojí svůj komentář.

Internet je médiem, které v sobě integruje média tradiční, jako jsou televize, rozhlas nebo tisk, je také významným informačním kanálem a velkou marketingovou oblastí. Internet nemá svého zakladatele nebo společnost, kterou by jej řídila, nelze jej kontrolovat, určovat něčí zodpovědnost. Internet je stále ještě mladý a legislativa je nedokonalá, proto dává větší prostor pro manipulaci s uživatelem. Jeden příklad za všechny je zneužití e-mailové adresy k zasílání nevyžádané pošty. (dostupné z: <http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/21128>.)

Příklady masového umění na internetu:

Sociální sítě – uživatelé sociálních sítí mohou vkládat téměř cokoli (básně, videa, fotografie,… -> vše může být jejich vlastním dílem nebo může jít o díla uznávaných umělců).

Youtube – lze zde veřejně publikovat uživateli vložené video (vlastní hra na hudební nástroj, natočený postup kreslení nějakého obrazu, vlastní natočené video,…). Během jednoho týdne se stal internetovou hvězdou bezdomovec z Denveru, jehož písničky si na Youtube pustily tisícovky lidí. Navíc jeho album předělávek rychle míří na špičku hitparády obchodu iTunes. Dred Scott byl přitom dosud odkázán na nejisté výdělky z ulice: „Jednou přijdete, vyděláte dolar a ještě přetrhnete strunu. Další den to ale můžou být i tři stovky.“ (dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/131072-internet-dava-sanci-neznamym-talentum/>.)

Virální marketing – jde o marketingovou techniku, která pro šíření komerčního sdělení využívá sociálních sítí. Je to plánovaná aktivita, která svojí povahou motivuje příjemce k roli šiřitele (v ČR významným představitelem ViralBrothers)

(dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vir%C3%A1ln%C3%AD_marketing>.)

Virtuální prohlídky uměleckých děl – např. internetové galerie obrazů – v těchto galeriích jsou prezentována reálná umělecká díla s tím rozdílem, že nejde o originály, ale o jejich fotografie. Příklady takovýchto galerií jsou: Galerie umění PP (dostupné z: <http://galerie-pp.xf.cz/>.) nebo Vystavuj.cz (dostupné z: <http://vystavuj.cz/>.

Blogy – uživatel zde může prezentovat svoji uměleckou tvorbu svoji nebo jakéhokoli umělce

Elektronické knihy – lze je číst přímo z obrazovky počítače nebo z elektronické čtečky

D. Umění v televizním vysílání

Umění prostřednictvím televizního vysílání se divákovi dostává od každé televizní stanice, ať už v podobě filmů, dokumentů, záznamů z koncertů, či aktuálních zpráv z kultury. Vlajkovou lodí je však od roku 2013 kulturní kanál České televize – ČT art.

„Vysílání kulturních pořadů patří k jedné ze základních funkcí veřejnoprávního média. Zřízením vlastního kanálu získává kultura poprvé v historii České televize ucelený a pravidelný prostor v hlavním vysílacím čase,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák. (dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/216070-ct-art-tolik-kultury-kolik-unesete/>)

Nový kulturní kanál ČT art se v pravidelných tematických blocích zaměřuje na nejrůznější oblasti umění . Podobné tematické dělení najdeme například v kulturní redakci Lidových novin. Svůj prostor mají ve vysílání divadelní a operní představení, současná česká hudba, pořady o výtvarném umění, kulturní magazíny, dokumenty, ale také literatura, film, artové snímky a samozřejmě klasická hudba.

„(…) ČT art nechce být jen tím, kdo o umění informuje, ale i tím, kdo ho aktivně podporuje.“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl. (dostupné z: <http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CT-art-zive-odvysila-vecer-na-podporu-Cinoherniho-divadla-302983>) ČT art nedávno zareagovala na situaci týkající se Činoherního divadla v Ústí nad Labem, když na jeho podporu odvysílala přímý přenos zvláštního představení, které pro ústeckou scénu připravilo Národní divadlo a Asociace profesionálních divadel. ČT art cítí povinnost, aby veřejnoprávní kulturní kanál o takové situaci nejen informoval, ale pomohl nastartovat společenskou debatu nad tímto problémem.

Živé obrazy

Žáci ve skupinách předvádí dané médium a ostatní hádají, o které se jedná. 5 žáků bude živý obraz předvádět, 6. člen skupiny bude komentátorem a bude odpovídat na otázky hádajících. Pozicí komentátora zajistíme předání informací, kdyby dění na živém obraze nebylo pro zbytek třídy dostatečně srozumitelné. Komentátor smí odpovídat pouze „ano“/“ne“. Skupiny mají 10 minut na přípravu živého obrazu a následně 5 minut na prezentaci. Při této aktivitě žáci aktivně spolupracují, aby dosáhli společného cíle. Zároveň si vyzkouší interpretaci média zážitkem.

Časová dotace: 30 minut.

Vzájemná interakce

Během této aktivity si žáci vyzkouší další způsob předávání informací. Vytvoří se nové skupiny, tentokrát 6 po 4 žácích tak, aby v každé skupině bylo zastoupení všech 4 médií. Rozdělení do skupin proběhne tak, že vyučující přednese výše napsané podmínky pro rozdělení a nechá žáky, aby vzniklou situaci sami vyřešili. V těchto skupinách si žáci navzájem dle svých poznámek předají informace o daných médiích. Žák vysvětluje problém spolužákům a tím si upevňuje svoje znalosti. Rozvíjí tak kompetenci k učení.

Časová dotace: 10 minut.

Shrnutí

Práci s masovými médii vyučující ukončí shrnutím. Z každé skupiny jeden žák přednese znovu své poznámky. Ostatní si mohou doplnit chybějící informace, v případě chyb učitel zápis opraví nebo doplní.

Časová dotace: 5 minut.

Reflexe

V rámci reflexe se ohlédneme zpět k zápisu na tabuli z úvodu hodiny. Žáci kriticky hodnotí pokrok, kterého během lekce dosáhli. Vyučující dá žákům možnost zápis opravit, upravit, doplnit, případně nechat beze změny.

Potřebný materiál: tabule, křída (fix).

Časová dotace: 5 minut.

Vytváření vlastní definice masového umění

Na závěr první lekce si žáci na základě takto upravených informací ve skupině vytvoří vlastní definici masového umění. Práce probíhá ve stejných 4 členných skupinách, jako při vzájemné interakci. Při vytváření vlastní definice dokáže žák aplikovat nabyté znalosti.

Časová dotace: 10 minut.

Zadání domácího úkolu, ukončení hodiny

Na základě definice, kterou ve skupinách žáci vytvořili, si společně na příští hodinu připraví prezentaci nějakého příkladu masového umění o délce 2-3 minuty a svůj výběr při ní zdůvodní.

Potřebný materiál: poznámky k zadání domácího úkolu.

Časová dotace: 2 minuty.

V této hodině jste se seznámili s různými podobami masového umění a ve skupinách jste vytvořili své definice masového umění. Na příští hodinu každá skupina přinese jeden příklad masového umění. Může to být předmět, obrázek, fotka, zvukový záznam, video, cokoliv, co odpovídá vaší definici masového umění.

Je potřeba, abyste vámi přinesený příklad masového umění představili a popsali ostatním skupinám a poté obhájili, proč je zrovna tento předmět (video, záznam) pro vás příkladem masového umění. Opřete se o vlastní definici masového umění, o vlastní názory a znalosti. Ostatní skupiny vám nebudou váš názor vyvracet, protože mohou mít na masové umění zcela odlišný názor, ale vaše obhájení předmětu jako příkladu masového umění musí být srozumitelné, jasné a v souladu s vaším viděním masové kultury. Prezentace a obhajoba předmětu musí být provedena tak, aby se do ní zapojili všichni členové skupiny, aby se všichni dostali ke slovu.

Za domácí úkol může učitel přiřadit žákům plusové body do celkového hodnocení. Nehodnotí však každého žáka zvlášť, ale skupinu jako celek => pokud nějaký člen skupiny nespolupracuje, neúčastní se pronášení prezentace nebo obhájení, promítne se to do hodnocení celé skupiny.

 

2. blok

Vyučující přivítá žáky na hodině a zapíše do třídní knihy. Zprovozní také počítač a potřebnou elektroniku k další práci.

Potřebný materiál: třídní kniha, propiska, počítač.

Časová dotace: 2 minuty.

Kontrola domácího úkolu

Vyučující na začátku hodiny připomene dění v hodině minulé a také to, že žáci měli zadaný domácí úkol.

Časová dotace: 5 minut.

Poté jednotlivé skupiny žáků prezentují své úkoly: znázornění určitého masového umění spolu s krátkým zdůvodněním výběru.

Potřebný materiál: počítač, projektor, plátno.

Časová dotace: 20 minuty.

Výklad (Umberto Eco: Skeptikové a těšitelé)

Aby žáci pochopili problematiku masové kultury očima Umberta Eca, poskytne jim učitel krátký výklad.

Potřebný materiál: poznámky k výkladu.

Časová dotace: 5 minut.

Umberto Eco, narozený roku 1932, italský sémiotik, estetik, filozof a spisovatel, je významným představitelem postmoderny (60. léta 20. století) a autorem mnoha esejí a románů. Mezi jeho nejznámější díla patří například postmoderní román Jméno růže. Hlavním rysem postmoderního díla je, že je interpretovatelné různými způsoby – podle pohledu každého jednotlivého čtenáře. Jiná kniha tohoto autora s názvem Skeptikové a těšitelé, na kterou se nyní podíváme blíže, nabízí v duchu postmoderny minimálně dvojí pohled na masovou kulturu.

Umberto Eco v ní dělí analyzátory stavu moderních médií na dvě skupiny: na skeptiky a těšitele. Skeptikové na masová média nahlíží kriticky. Odmítají je a tvrdí o nich, že jsou zdrojem masové kultury neboli antikultury, jak ji nazývají. Říkají například, že publikum masmédií neumí myslet kriticky a jako absolutní pravdu přijme vše, co je mu předloženo. Druhou skupinu tvoří potom těšitelé, kteří jsou dle Eca lidé plně integrovaní do současné společnosti. Těšitelé tvrdí, že masová média přináší mnoho dobrého, ulehčují a zpříjemňují přijímání nového. Jestliže lidé neměli dříve přístup k žádným informacím, dnes mají díky masovým médiím přístup kdykoliv a ke všemu.

Umberto Eco dochází k tomu, že ani jedna skupina nemá zcela úplnou pravdu. Na problém masové kultury je podle něj nutné nahlížet komplexně a především pak nesrovnávat dnešní masovou kulturu s jinými historickými epochami.

Skupinová práce

Aby žáci mohli aplikovat nabyté zkušenosti, učitel jim rozdá materiál pro skupinovou práci – nastříhané lístečky s jednotlivými výroky obhajoby a obžaloby masové kultury Umberta Eca. Úkolem žáků je seřadit výroky podle toho, jestli pasují do skupiny obžaloby, či obhajoby.

Potřebný materiál: nastříhané lístky s vybranými výroky.

Časová dotace: 10 minut.

Jednotlivé výroky vypadají takto:

Obžaloba masové kultury (vybrané body obžaloby):

  • Masmédia se obrací k různorodému publiku, ale řídí se průměrným vkusem.
  • Tím, že po celé zeměkouli šíří jednotnou kulturu, ničí masmédia kulturní zvláštnosti jednotlivých etnických skupin.
  • Výtvory vyšší kultury šíří masmédia v nivelizované a „kondenzované“ podobě tak, aby se konzument nemusel namáhat, každá myšlenka je převedena na „formuli“ a umělecké výrobky jsou shrnovány a podávány v dávkách.
  • Masmédia podporují pasivní a nekritický pohled na svět. Odrazují diváky od jakékoliv námahy spojené se získáváním nových informací.
  • Masmédia jsou jako dělaná pro zábavu ve volném čase, vyžadují si pouze povrchní pozornost. Zjednoduší např. symfonii na motiv, který lze zapískat.

Obhajoba masové kultury (vybrané body obhajoby):

  • Zavrhovaná masová kultura nezabrala místo vyšší kultuře. Jenom se rozšířila v masách, které dříve neměly přístup k umění vůbec.
  • Homogenizace vkusu by na určité úrovni mohla přispět k odstranění kastovních rozdílů, sjednotila by národní vnímavost a zmírnila by antikolonialistické nálady v mnoha částech světa.
  • Jsme-li vskutku svědky toho, čemu v Americe říkají „paperbacková revoluce“ neboli vydávání kulturně hodnotných děl v původním rozsahu za nízkou cenu a ve velkých nákladech, pak je to pozitivní jev.
  • Není tak docela pravda, že masové sdělovací prostředky nepřinášejí nic nového. Zakládají celky nových stylů, zavedly nové způsoby řeči, nová percepční schémata (např. mechaniku percepce obrazu, nové gramatiky filmu, přímého přenosu, kreslených seriálů, žurnalistický styl atd.), a tak ať už v dobrém či špatném, přece jen dochází k obnově stylu, který následně přináší rozvoj i do oblasti vyššího umění.
  • Je sice pravda, že příliš intenzívní šíření umění nakonec otupí schopnost vnímavosti vůči němu. Takovéto „konzumování“ estetické či kulturní hodnoty je však vlastní každé době, jde jen o to, že dnes k němu dochází v obrovském měřítku.

Diskuse

Na základě podkladů k diskusi (uvedených níže) učitel podnítí krátkou diskusi mezi žáky. Jedním z cílů diskuse je zreflektovat předchozí aktivitu a ukotvit tak nabyté znalosti.

Potřebný materiál: podklady pro diskusi.

Časová dotace: 15 minut.

Možné otázky pro diskusi by mohly vypadat např. takto:

  • Narazili jste na výrok, kterému nerozumíte? Výrok, pod kterým nevíte, co si představit?
  • Co si o výrocích myslíte? Jsou přínosné/zbytečné?
  • Souhlasíte se všemi body obžaloby/obhajoby?
  • Se kterými nesouhlasíte? Proč?
  • Které výroky se shodují s vaším přemýšlením o masové kultuře/umění?
  • Které vás potěšily v tom, že jsou v podstatě hodné s vaším názorem?
  • Které výroky vás překvapily?
  • Ovlivnil nějaký výrok váš názor? Donutil vás znovu o věci zapřemýšlet?
  • Jak/Čím by pro vás mohly být přínosné takto sepsané myšlenky o nějakém tématu v knize, kterou si můžete vyhledat, půjčit domů, přečíst?
  • Co si myslíte o knihách, které teoreticky zpracovávají nějakou oblast/problém?

Živá mapa

Následuje pohybová aktivita založená na principu škálování. Žáci se seřadí do zástupu a učitel postupně čte jednotlivé body Ecovy obhajoby a obžaloby. Žáci dělají kroky stranou podle toho, jestli se cítí více jako skeptikové nebo těšitelé. Dostanou tak možnost utvořit si vlastní názor na problematiku.

Potřebný materiál: Papír s body obhajoby a obžaloby masové kultury.

Časová dotace: 15 minut.

Diskuse

V následující diskusi žáci porovnávají své postoje s postoji ostatních, připojují komentáře a dostanou možnost vyjádřit svůj názor na masovou kulturu.

Časová dotace: 10 minut.

Zadání domácího úkolu a ukončení hodiny

Učitel krátce zhodnotí průběh hodiny a poté zadá domácí úkol. Úkol pojímáme jako zastřešující pro oba dva bloky a je také jedinou známkovanou aktivitou. Žáci mají za úkol vytvořit vlastní esej (samozřejmě ne ve vysokoškolském slova smyslu), v němž vyjádří vlastní názor na masové umění, případně mohou rozvinout jakékoli postřehy z hodiny, z literatury apod. Pomůckou žákům budou jednak body obhajoby a obžaloby masové kultury od Eca a zároveň dostanou „návodné“ otázky k zamyšlení.

Potřebný materiál: poznámky k zadání domácího úkolu, 24 papírů s body obhajoby a obžaloby masové kultury.

Časová dotace: 8 minut.

Téma: Masové umění z mého pohledu

– zauvažujte nad tím, jak vidíte masové umění

– co pro vás je a co není masové umění?

– využijte definici masového umění, kterou jste zpracovali ve své skupině, ale pro účely své eseje zkuste nad těmito definicemi znovu popřemýšlet a přetvořit/doplnit je tak, aby odpovídaly vašemu osobnímu náhledu na masové umění poté, co jste se seznámili i s myšlenkami Umberta Eca

– využijte body obhajoby a obžaloby z knihy Skeptikové a těšitelé Umberta Eca

– esej by neměla obsahovat jen strohá fakta, ale hlavně vaše názory, postřehy, zkušenosti a třeba i otázky

Rozsah: minimálně 1 strana A4 (možné zpracovat na počítači i ručně)

Termín odevzdání: následující hodina (za 14 dní)

Hodnocení: maximální počet bodů je 50

Kritéria, které učitel bude hodnotit:

– vyjádření vlastního názoru (max. 10 bodů)

– argumenty k jeho podložení (max. 10 bodů)

– pravdivost/přesnost (max. 10 bodů)

– nápaditost (max. 10 bodů)

– gramatika (max. 10 bodů)

 

Způsoby hodnocení

Hodnotíme známkou pouze závěrečnou esej, protože představuje završení celého tematického bloku a projeví se v ní žákova dosavadní práce.

Bodová tabulka je takováto:

maximálně 50 bodů

1: 50 – 41

2: 40 – 31

3: 30 – 21

4: 20 – 11

5: 10 – 0

Kritéria hodnocení: vyjádření vlastního názoru, argumenty k jeho podložení, pravdivost/přesnost, nápaditost, gramatika + učitel může v případě potřeby rozdat plusové body do celkového hodnocení za domácí úkol, aktivitu a spolupráci na hodině.

 

Způsoby uchování informací

Hlavním zdrojem informací je pro studenty sešit, do kterého si dělají poznámky během výkladu, skupinové práce, brainstormingu… V sešitu bude mít také každý žák zapsanou definici masového umění, kterou vytvořil se spolužáky při skupinové práci na konci prvního vyučovacího bloku. Na konci druhého bloku obdrží každý žák jako podpůrný materiál pro psaní eseje vybrané body obhajoby a obžaloby masové kultury dle Eca. Dalším zdrojem bude pro žáka vlastní esej, kterou mu po ohodnocení vyučující vrátí.

 

Zdroje

ECO, Umberto. Skeptikové a těšitelé. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1995, 417 s. ISBN 80-205-0472-9.

– Vybrali jsme některé body obhajoby a obžaloby masové kultury dle Eca. Informace pro článek Umění v tisku.

DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Rozhlasový dokument jako specifický formát na pomezí literatury, divadla, hudby a zvukového umění. Brno, 2012. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Viktor Pantůček.

– Z této magisterské práce vychází článek Umění v rozhlasovém vysílání.

KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Vyd. 2., rozš. a aktualiz. Praha: Portál, 2010, 151 s. ISBN 9788073677121.

– Kniha nám slouží především jako inspirační zdroj pro celkové pojetí estetické výchovy, využíváme principy kooperativní práce.

NEFF, Ondřej. Ta hovada nám vzala balet. Crew, 1997, roč. 1, č. 1, s. 3. ISBN 80-85892-31-6.

– Informace o  komiksu pro článek Umění v tisku.

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/159.

– Z RVP jsme vycházely tak, jak popisujeme v odstavci o pojetí estetické výchovy.

Masová média v životě dětí a mládeže 21. století. [online]. 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: <http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/21128>.

– Z této diplomové práce je převzat text sloužící k výkladu o médiích a také text pro článek o internetu.

Virální marketing. [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vir%C3%A1ln%C3%AD_marketing>.

– Tento zdroj posloužil k definování pojmu virální marketing.

Internet dává šanci neznámým talentům. [online]. 2011 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/131072-internet-dava-sanci-neznamym-talentum/>.

– Článek posloužil k ukázce toho, jak může server youtube.com masově působit.

Galerie umění PP [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: <http://galerie-pp.xf.cz/>.

– Ukázka internetové galerie.
Vystavuj.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: <http://vystavuj.cz/>.

– Ukázka internetové galerie.

ČT art – tolik kultury, kolik unesete. [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: <http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/216070-ct-art-tolik-kultury-kolik-unesete/>.

– Z tohoto článku jsou převzaty některé informace pro článek o televizi.

ČT art živě odvysílá večer na podporu Činoherního divadla. [online]. 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: <http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/CT-art-zive-odvysila-vecer-na-podporu-Cinoherniho-divadla-302983>.

– Z tohoto článku jsou převzaty některé informace pro článek o televizi.

Napsat komentář