Sochy pro Brno

Autoři: Bc. Tomáš Pospíšil, Bc. Kateřina Miková, Bc. Barbora Hošková, Bc. Barbora Wochnerová

1. Definice estetické výchovy

Estetická výchova v našem pojetí má převládající charakter esencialistického a aktivistického kurikula. Ani my se však nevyhneme kurikulu akademickému, není však stěžejní a je u nás zaměřeno spíše pojmově. To proto, že považujeme za nutné, aby od nás žáci určitý obsah vědomostí obdrželi a na těch pak mohli dále stavět. Naší hlavní snahou je pokusit se žákům přiblížit svět umění. Pomoci jim orientovat se v něm, porozumět mu a využívat ho ke svému vlastnímu osobnímu rozvoji a sebevyjádření.

2. Kontext

Naše lekce je určena pro žáky v 2. pololetí prvního ročníku Moravského gymnázia v Brně s humanitní profilací v rámci povinného předmětu Estetická výchova. Jak jsme již naznačili, naším cílem je vtáhnout žáky do světa umění, přiblížit jim ho. Proto se v prvním ročníku zaměřujeme na úvod k několika druhům umění. Snažíme se popsat obecné pojmy s nimi spjatými a nacházet aktuální kontext, který by žákům umožnil lepší vhled a osobní zkušenost. Proto se snažíme hojně pracovat i s prostředím, ve kterém žáci žijí a témata vztahovat k Brnu, které nabízí širokou škálu kulturního vyžití. V prvním pololetí jsme s žáky probírali malířství a architekturu, nyní začínáme po úvodní hodině lekci s tématem sochařství. V posledním čtvrtletí se pak budeme věnovat užitému umění. Všechna témata jsou probírána v podobném duchu. Nejedná se nám o strohé předávání teorie, ale o to, aby si žák nenásilnou formou vybudoval pozitivní vztah k umění.

Námi naplánovaná lekce odpovídá dvěma devadesátiminutovým hodinám, předmět je v našem případě vyučován jednou za čtrnáct dní. Po této lekci bychom u sochařství ještě zůstali a nastínili i další např. světový kontext.

Materiální požadavky na třídu se nijak neliší od běžných, na hodinu postačí třída s lavicemi a židlemi a také počítač s projektorem. Dále bude učitel potřebovat materiál k tvorbě skupinového úkolu. K tomu nám postačí čtvery nůžky, karton, lepicí páska.

Rozličné metody, které jsou v lekcích použity, rozvíjí v menší či větší míře veškeré klíčové kompetence. Lekce jsou také koncipovány tak, že naplňují mezipředmětové vztahy či průřezová témata.

 3. Cíle

Žák zná tři díla současného sochařství.

Žák zná aspoň jednoho současného sochaře.

Žák vysvětlí základní pojmy (instalace, abstrakce, figura, objekt, public art, land art,

skulptura, plastika).

Žák určí rozdíly a podobnosti jednotlivých sochařských stylů.

Žák odvodí na základě osobní praktické zkušenosti charakteristiky pro jednotlivé formy soch.

Žák aplikuje získané znalosti na tvůrčí aktivitu

Žák kontempluje jednotlivá sochařská díla.

Žák diskutuje a spolupracuje ve skupině.

Žák kriticky hodnotí názory spolužáků.

Žák si utvoří názor na umění ve veřejném prostoru.

Žák se seznamuje s formami současného sochařství.

Žák si vytváří vztah k současnému umění.

Žák se aktivně podílí na tvorbě zadaného skupinového projektu.

 

4. Obsah lekce

Z širokého tématu „Umění a Brno“ jsme se snažili vytěžit něco, co by mohlo být našim žákům poměrně blízké. V tomto případě můžeme počítat minimálně s blízkostí fyzickou, která ovšem může přispět také k osobnějším prožitkům žáků.

Pokusili jsme se tedy využít možností Brna a jeho prostřednictvím žáky konfrontovat s reálným uměleckým děním a na to pak navazovat elementární teorií a širokou škálou aktivit. Snažíme se zachytit aktuální formy jednotlivých témat, a proto hledáme inspiraci v umění moderním a současném. Konkrétně v této lekci díky třem sochám (Malý Mozart, Pocta T. A. Edisonovi, A to je vše co zbylo z anděla) současného sochařství, které již někteří asi znají, jiní ne, představíme různé druhy soch, stejně jako umělce samotné či jejich inspirace. Výběr soch nebyl nahodilý. Jednak jsou součástí stejného projektu – Sochy pro Brno, ale také každá z nich představuje jiný druh sochy (figurální, objektový, abstraktní).

Za neméně důležité považujeme i části, kdy si žáci sami píší poznámky na pracovní listy, snaží se formulovat svůj názor a na dílo se zaměřit alespoň o něco déle než jsou zvyklí, snažit se nad ním zamyslet a posléze své názory sdílet s ostatními. Skupinovou práci na společné soše považujeme taktéž za přínosnou v mnoha ohledech (kooperace, kreativita, literární přesah,…).

5. První hodina – exkurze

V první části našeho bloku věnujícímu se sochařství se vydáme na exkurzi po brněnských sochách, které vznikly v rámci projektu Sochy pro Brno. Poznatky z exkurze jsou základem pro práci v následující dvouhodinovce.

Učitel se s žáky na základě instrukcí z předchozí hodiny setkává ve vestibulu školy. Zde po splnění nutných administrativních povinností rozdá mezi žáky pracovní listy. Pracovní listy obsahují otázky, na které budou žáci během exkurze odpovídat a pracovat s nimi.

 

Ukázka pracovního listu:

1.

Název sochy:

 

Formální stránka:

Z jakého je socha materiálu?

Jaké má tvary? Barvy? Výraz?

Asociuje ti něco?

Vypadá jako…?

 Obsahová stránka:

Jak soše rozumíš? Co znamená…?

Vyvolává v tobě nějaké pocity? Asociace?

 

První socha – Malý Mozart (Zelný trh)

Po příchodu k první soše zakryje učitel název sochy a zeptá se, zda někdo ví, co socha znázorňuje. Poté přečte ukázku č. 1 – Malý Mozart – a žáci hádají název sochy a osobnost, se kterou se pojí. Následně dostanou žáci prostor pro kontemplaci sochy, kdy si všímají její formální i obsahové stránky – vyplňují pracovní list. Výhodou exkurze je možnost si sochu „osahat“. Po vyplnění pracovních listů následuje společné foto. Aby se nejednalo pouze o nudnou skupinovou fotografii, dostanou žáci za úkol vymyslet nějaký kreativní způsob (např. živá socha). Veškeré pořízené fotografie putují na nástěnku ve třídě, která slouží jako památka na absolvované exkurze.

Malý Mozart (ukázka č. 1)

Postava okřídleného chlapce odkazuje na jednoho významného rakouského hudebního skladatele a klavírního virtuóza spojeného s Brnem. Ten už od svých 6 let komponoval hudební díla. Spolu se svojí sestrou Marií Annou koncertoval po celé Evropě. Na turné po Evropě jej doprovázel jeho otec Leopold, který synův talent důrazně podporoval. Jeho jméno brzy dosáhlo světového věhlasu. Přes všechny svoje úspěchy se ale neustále potýkal s chudobou. Nervově vysílený a s podlomeným zdravím v 35 letech tento hudební génius zemřel. Pro nedostatek peněz byl pohřbený do hrobu pro chudé, takže dnes nikdo nezná přesné místo jeho odpočinku. Jeho vrcholná díla patří k základům dnešní hudební kultury jako

projevy vzácné slohové čistoty a myšlenkového bohatství, pronikající přes jakousi převahu optimistických rysů k hlubinám duševního života. Mezi jeho nejznámější díla patří Figarova svatba, Don Giovanni a Kouzelná flétna.

Kdo je to? (nápověda: rival Salieri)

Druhá socha – Pocta T. A. Edisonovi (Malinovského náměstí)

 Ze Zelného trhu se přesuneme na Malinovského náměstí, kde navštívíme sochu jménem Pocta T. A. Edisonovi. Následuje podobný scénář, který probíhal i u první sochy. Učitel přečte ukázku č. 2 a žáci se pokoušejí uhádnout osobnost, se kterou je socha spjatá. Poté dostanou žáci čas na vyplnění pracovních listů. Opět nemůže chybět kreativně ztvárněná fotografie u sochy, a poté se tramvají přesuneme k poslední soše, která se nachází na Ústředním hřbitově.

Pocta T. A. Edisonovi (ukázka č. 2)

Tato netypická plastika je poctou jednomu americkému vynálezci, který je spojen s městem Brnem. Narodil se v chudých poměrech a od dětství byl téměř hluchý. Jeho školní léta netrvala dlouho, od osmi let pracoval jako poslíček ve vlaku, kde později také začal vydávat noviny Weekly Herold. V zavazadlovém voze si pak zřídil malou laboratoř. Lahve, baterie a odměrné válce zdobily jeho kvetoucí laboratoř až do doby, kdy jedním ze svých pokusů s fosforem vyhodil vagón do povětří. V šestnácti letech začal pracovat jako telegrafní operátor. Jedním z jeho prvních vynálezů, který odstartoval jeho obchodní kariéru, byl tiskací telegraf. V roce 1878 založil firmu General Electric a o pět let později filmové studio Black Maria. Ke svým společníkům byl přísný a bezohledný, stejně jako sám k sobě. Pracoval se soustředěnou vytrvalostí, trpělivostí a s naprostou lhostejností ke všem překážkám, s nimiž by se mohl setkat. Vysílal do tropických krajů výpravu za výpravou, jen aby nalezl vhodný druh bambusu, z něhož by se dalo zhotovit trvanlivé vlákno do žárovky. Na jeho jméno je registrováno více jak 1600 patentů a další tisíce jich registrovali jeho firmy. Mezi jeho nejznámější vynálezy patří žárovka, elektromobil a gramofonová deska.

Kdo je to? (nápověda: rival Tesla)

 Třetí socha – A to je vše co zbylo z anděla ( Ústřední hřbitov)

 Poslední cíl naší exkurze se nachází na Ústředním hřbitově. Jedná se o sochu s názvem A to je vše co zbylo z anděla. Zde učitel nečte ukázku proto, aby žáci hádali název, ani osobnost. Tato socha je věnována památce všech významných osobností s Brnem spojených. Proto přečte pouze ukázku č. 3 – báseň  Jana Skácela, která se stala inspirací pro tvorbu sochy.

 Ukázka č. 3 – Co zbylo z anděla

 Co zbylo z anděla (1960)

Jan Skácel

 Ráno,

Pokud jsou všechny stromy ještě obvázané

a věci nedotknuty,

mezi dvěma topoly anděl se vznáší,

v letu dospává.

 

V trhlinách spánku zpívá.

 

Kdo první na ulici vyjde,

tím zpěvem raněn bývá,

 snad něco tuší,

ale nezahlédne.

Je zeleno

a to je vše, co zbylo z anděla.

 

Po uplynutí času, jež mají žáci na vyplnění pracovních listů, se žáci u sochy opět vyfotí. Poté se všichni přesunou na trávník, kde bude probíhat diskuze na téma soch, které jsme dnes viděli. Jsou kladeny otázky typu: znali jste sochy už dříve? Znali jste příběh či autory, osobnosti, se kterými jsou spojené? Znáte jiná místa či akce v Brně, kde můžete narazit na současné sochařství? (tip – Sochy v ulicích, Brněnský plenér,…)

Poté se zaměříme na obsahovou část pracovních listů. Učitel se žáků zeptá, zda si myslí, jestli mají navštívené sochy nějaký smysl, přínos, pokud ano, tak jaký? A co říkají na umístění soch? Jsou podle vás na „svém místě“?

 

Tímto si budujeme cestu k domácímu úkolu. Žáci mají za úkol T-graf. Zamyslet se a napsat tři argumenty pro a tři proti tomu, zda se má umění vyskytovat na veřejných místech. Jaké můžou být výhody a nevýhody?

Protože se jedná o poslední hodinu dne, učitel se s žáky rozloučí a každý odchází domů.

6. Druhá hodina – teorie a praxe

Tato hodina probíhá už ve třídě. Po splnění nezbytných administrativních povinností si žáci připraví své domácí úkoly (T-grafy). Ve dvojících si vyberou tři argumenty pro a proti, poté se spojí s další dvojicí a opět prodiskutují a vyberou tři nejlepší argumenty pro a proti. Následuje přibrání další dvojice a stejný úkol, vybrat tři argumenty pro a proti. Vzniknou nám tedy čtyři skupinky po šesti lidech. Na závěr každá skupinka postupně představí své vybrané argumenty a snaží se je obhájit.

Po představení všech argumentů je žákům zadána esej. Za domácí úkol se mají nad probranou problematikou opět zamyslet a rozhodnout se, na kterou stranu se přidají. Tedy jestli jsou pro umění ve veřejném prostoru nebo ne. Na toto téma vypracují argumentační esej na půl strany až na stranu, kde svůj názor obhájí.

Poté následuje práce s pracovními listy. Na tabuli se napíší názvy všech tří soch a žáci se hlásí, co si napsali a čeho si všimli. Na plátně jsou během této činnosti promítány fotky soch, které jsme minulou hodinu navštívili.

Po dokončení této aktivity přijde na řadu výklad na základě prezentace. Ta obsahuje základní charakteristiky jednotlivých druhů soch. Žáci si tuto teorii zapisují do sešitů. Po výkladu jsou žáci rozděleny do šesti skupin po čtyřech.

Nyní si mají žáci představit, že jsou sochaři. Jejich úkolem je vytvořit vlastní sochu. Fantazii se meze nekladou a je jen na nich, zda si vyberou sochu figurativní, abstraktní či objektovou. Podkladem pro tvorbu jim bude báseň Ivana Blatného ze sbírky Melancholické procházky. Na základě ukázky a asociací, které v nich vyvolává, začínají tvořit.

Ukázka – Ivan Blatný

Melancholické procházky

Petrov je zamlžen a tolikerý dým

obetkal jeho sad a jeho štíhlá křídla,

drobounký šedý déšť zní z nebeského zřídla

a měkce dopadá, zatím co odjíždím.

 

Jak popelavá síť se snáší na Dornych,

na rachot vozíků, na nehostinné střechy,

na pusté hotely, na domy bez útěchy,

na tmavé kořalny, ze kterých páchne líh.

 

Kamenný svatý spí a neruší mu sen

nad uschlou kyticí Ponávka s vlaštovkami.

Vše mizí v soumraku, když jdete někdy sami

procházkou po Mlýnské kol malých kaváren.

 

A přece miluji ty staré kulisy,

jež vidím z vagonu na mostě přes Koliště:

dřevěné pavlače, hospůdku, pařeniště

a všude na plotech omšelé nápisy.

 

Jako bych zvolna šel Svitavskou ulicí

a viděl před sebou světélko semaforu

a slyšel štěkat psy ze zahrádek a dvorů

na tebe, měsíci, na tebe, měsíci.

 

Asi šest komínů, z nich čtyři dýmají,

od řeky vane chlad a zdá se růžověti.

Pletivo kolejí, pár hrajících si dětí,

poslední rybáři na jejím okraji.

 

(str.60)

K dispozici pro tvoření jim jsou nůžky, karton, lepicí páska či vlastní tělo. Hodnocena je originalita. Po vytvoření soch následuje jejich prezentace. Každá skupinka předvede svoje dílo a ostatní hádají, co zobrazuje a kterou částí básně je inspirováno, rovněž tak i druh soch, o který se studenti pokoušejí.

Výtvory jsou následně vystaveny na školních internetových stránkách, kde probíhá anonymní hlasování, která socha se žákům nejvíce líbila.

Pro zopakování celého tématu obou hodin nám slouží pětilístek. Studenti se vrátí do lavic a otočí se k sobě vždy dvě sousední. Učitel prochází třídou s „kloboukem vědomostí“, který obsahuje pojmy: figura, objekt, abstrakce, instalace, public art, land art, skulptura, plastika. Žáci si jeden vylosují a ve čtveřicích tvoří pětilístek. Poté každá skupina svůj pětilístek přečte, vyjma hlavního pojmu a ostatní hádají, o jaký pojem se jedná. To je poslední aktivita hodiny. Proto se s žáky rozloučíme a zaháčkujeme je na následující hodinu.

7. Zdroje

Zdroje teoretické:

BLATNÝ, Ivan. Verše: 1933-1953. vyd. tohoto souboru 1. V Brně: Atlantis, 1995, 176 s.

BRÜCKNEROVÁ, Karla. Skici ze současné estetické výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2011, 189 s.

HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnosti a podoby

seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících

programů na výstavách. 1. vyd. Brno: CERM, 1998.

JONES, Edited by Susan. Art in public: what, why and how. Sunderland: AN Publications,

c2002, 218 s.

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (dostupné z: www.rvp.cz).

SKÁCEL, Jan. Co zbylo z anděla. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1960.

SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Brno:

Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2011.

www.artlist.cz/

www.kultura-brno.cz/en/kam-v-brne/kam-v-brne-prosinec-2012

encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=896

www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-13-2005-sb-1

 

Zdroje didaktické:

ONDRUŠEK, Dušan, LABÁTH, Vladimír. Tréning? Tréning. Učenie zážitkom. Partners for

Democratic Change Slovakia, 2007, 228 s.

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, c2008, 380 s.

www.odyssea.cz/soubory/e_kurzy/rozvoj_ucebnich_dovednosti.pdf

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VYPRACOVALI:

Bc. Tomáš Pospíšil

Bc. Kateřina Miková

Bc. Barbora Hošková

Bc. Barbora Wochnerová

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

SOCHY PRO BRNO

 

1. Definice estetické výchovy

Estetická výchova v našem pojetí má převládající charakter esencialistického a aktivistického kurikula. Ani my se však nevyhneme kurikulu akademickému, není však stěžejní a je u nás zaměřeno spíše pojmově. To proto, že považujeme za nutné, aby od nás žáci určitý obsah vědomostí obdrželi a na těch pak mohli dále stavět. Naší hlavní snahou je pokusit se žákům přiblížit svět umění. Pomoci jim orientovat se v něm, porozumět mu a využívat ho ke svému vlastnímu osobnímu rozvoji a sebevyjádření.

 

2. Kontext

Naše lekce je určena pro žáky v 2. pololetí prvního ročníku Moravského gymnázia v Brně s humanitní profilací v rámci povinného předmětu Estetická výchova. Jak jsme již naznačili, naším cílem je vtáhnout žáky do světa umění, přiblížit jim ho. Proto se v prvním ročníku zaměřujeme na úvod k několika druhům umění. Snažíme se popsat obecné pojmy s nimi spjatými a nacházet aktuální kontext, který by žákům umožnil lepší vhled a osobní zkušenost. Proto se snažíme hojně pracovat i s prostředím, ve kterém žáci žijí a témata vztahovat k Brnu, které nabízí širokou škálu kulturního vyžití. V prvním pololetí jsme s žáky probírali malířství a architekturu, nyní začínáme po úvodní hodině lekci s tématem sochařství. V posledním čtvrtletí se pak budeme věnovat užitému umění. Všechna témata jsou probírána v podobném duchu. Nejedná se nám o strohé předávání teorie, ale o to, aby si žák nenásilnou formou vybudoval pozitivní vztah k umění.

Námi naplánovaná lekce odpovídá dvěma devadesátiminutovým hodinám, předmět je v našem případě vyučován jednou za čtrnáct dní. Po této lekci bychom u sochařství ještě zůstali a nastínili i další např. světový kontext.

Materiální požadavky na třídu se nijak neliší od běžných, na hodinu postačí třída

s lavicemi a židlemi a také počítač s projektorem. Dále bude učitel potřebovat materiál k tvorbě skupinového úkolu. K tomu nám postačí čtvery nůžky, karton, lepicí páska.

Rozličné metody, které jsou v lekcích použity, rozvíjí v menší či větší míře veškeré klíčové kompetence. Lekce jsou také koncipovány tak, že naplňují mezipředmětové vztahy či průřezová témata.

 

 

 

3. Cíle

 

Žák zná tři díla současného sochařství.

Žák zná aspoň jednoho současného sochaře.

Žák vysvětlí základní pojmy (instalace, abstrakce, figura, objekt, public art, land art,

skulptura, plastika).

Žák určí rozdíly a podobnosti jednotlivých sochařských stylů.

Žák odvodí na základě osobní praktické zkušenosti charakteristiky pro jednotlivé formy soch.

Žák aplikuje získané znalosti na tvůrčí aktivitu

Žák kontempluje jednotlivá sochařská díla.

Žák diskutuje a spolupracuje ve skupině.

Žák kriticky hodnotí názory spolužáků.

Žák si utvoří názor na umění ve veřejném prostoru.

Žák se seznamuje s formami současného sochařství.

Žák si vytváří vztah k současnému umění.

Žák se aktivně podílí na tvorbě zadaného skupinového projektu.

 

4. Obsah lekce

Z širokého tématu „Umění a Brno“ jsme se snažili vytěžit něco, co by mohlo být našim žákům poměrně blízké. V tomto případě můžeme počítat minimálně s blízkostí fyzickou, která ovšem může přispět také k osobnějším prožitkům žáků.

Pokusili jsme se tedy využít možností Brna a jeho prostřednictvím žáky konfrontovat s reálným uměleckým děním a na to pak navazovat elementární teorií a širokou škálou aktivit. Snažíme se zachytit aktuální formy jednotlivých témat, a proto hledáme inspiraci v umění moderním a současném. Konkrétně v této lekci díky třem sochám (Malý Mozart, Pocta T. A. Edisonovi, A to je vše co zbylo z anděla) současného sochařství, které již někteří asi znají, jiní ne, představíme různé druhy soch, stejně jako umělce samotné či jejich inspirace. Výběr soch nebyl nahodilý. Jednak jsou součástí stejného projektu – Sochy pro Brno, ale také každá z nich představuje jiný druh sochy (figurální, objektový, abstraktní).

Za neméně důležité považujeme i části, kdy si žáci sami píší poznámky na pracovní listy, snaží se formulovat svůj názor a na dílo se zaměřit alespoň o něco déle než jsou zvyklí, snažit se nad ním zamyslet a posléze své názory sdílet s ostatními. Skupinovou práci na společné soše považujeme taktéž za přínosnou v mnoha ohledech (kooperace, kreativita, literární přesah,…).

 

 

5. První hodina – exkurze

V první části našeho bloku věnujícímu se sochařství se vydáme na exkurzi po brněnských sochách, které vznikly v rámci projektu Sochy pro Brno. Poznatky z exkurze jsou základem pro práci v následující dvouhodinovce.

Učitel se s žáky na základě instrukcí z předchozí hodiny setkává ve vestibulu školy. Zde po splnění nutných administrativních povinností rozdá mezi žáky pracovní listy. Pracovní listy obsahují otázky, na které budou žáci během exkurze odpovídat a pracovat s nimi.

 

Ukázka pracovního listu:

1.

Název sochy:

 

Formální stránka:

Z jakého je socha materiálu?

Jaké má tvary? Barvy? Výraz?

Asociuje ti něco?

Vypadá jako…?

 

 

 

Obsahová stránka:

Jak soše rozumíš? Co znamená…?

Vyvolává v tobě nějaké pocity? Asociace?

 

První socha – Malý Mozart (Zelný trh)

 

Po příchodu k první soše zakryje učitel název sochy a zeptá se, zda někdo ví, co socha znázorňuje. Poté přečte ukázku č. 1 – Malý Mozart – a žáci hádají název sochy a osobnost, se kterou se pojí. Následně dostanou žáci prostor pro kontemplaci sochy, kdy si všímají její formální i obsahové stránky – vyplňují pracovní list. Výhodou exkurze je možnost si sochu „osahat“. Po vyplnění pracovních listů následuje společné foto. Aby se nejednalo pouze o nudnou skupinovou fotografii, dostanou žáci za úkol vymyslet nějaký kreativní způsob (např. živá socha). Veškeré pořízené fotografie putují na nástěnku ve třídě, která slouží jako památka na absolvované exkurze.

 

 

Malý Mozart (ukázka č. 1)

Postava okřídleného chlapce odkazuje na jednoho významného rakouského hudebního skladatele a klavírního virtuóza spojeného s Brnem. Ten už od svých 6 let komponoval hudební díla. Spolu se svojí sestrou Marií Annou koncertoval po celé Evropě. Na turné po Evropě jej doprovázel jeho otec Leopold, který synův talent důrazně podporoval. Jeho jméno brzy dosáhlo světového věhlasu. Přes všechny svoje úspěchy se ale neustále potýkal s chudobou. Nervově vysílený a s podlomeným zdravím v 35 letech tento hudební génius zemřel. Pro nedostatek peněz byl pohřbený do hrobu pro chudé, takže dnes nikdo nezná přesné místo jeho odpočinku. Jeho vrcholná díla patří k základům dnešní hudební kultury jako

projevy vzácné slohové čistoty a myšlenkového bohatství, pronikající přes jakousi převahu optimistických rysů k hlubinám duševního života. Mezi jeho nejznámější díla patří Figarova svatba, Don Giovanni a Kouzelná flétna.

Kdo je to? (nápověda: rival Salieri)

 

Druhá socha – Pocta T. A. Edisonovi (Malinovského náměstí)

 

Ze Zelného trhu se přesuneme na Malinovského náměstí, kde navštívíme sochu jménem Pocta T. A. Edisonovi. Následuje podobný scénář, který probíhal i u první sochy. Učitel přečte ukázku č. 2 a žáci se pokoušejí uhádnout osobnost, se kterou je socha spjatá. Poté dostanou žáci čas na vyplnění pracovních listů. Opět nemůže chybět kreativně ztvárněná fotografie u sochy, a poté se tramvají přesuneme k poslední soše, která se nachází na Ústředním hřbitově.

Pocta T. A. Edisonovi (ukázka č. 2)

Tato netypická plastika je poctou jednomu americkému vynálezci, který je spojen s městem Brnem. Narodil se v chudých poměrech a od dětství byl téměř hluchý. Jeho školní léta netrvala dlouho, od osmi let pracoval jako poslíček ve vlaku, kde později také začal vydávat noviny Weekly Herold. V zavazadlovém voze si pak zřídil malou laboratoř. Lahve, baterie a odměrné válce zdobily jeho kvetoucí laboratoř až do doby, kdy jedním ze svých pokusů s fosforem vyhodil vagón do povětří. V šestnácti letech začal pracovat jako telegrafní operátor. Jedním z jeho prvních vynálezů, který odstartoval jeho obchodní kariéru, byl tiskací telegraf. V roce 1878 založil firmu General Electric a o pět let později filmové studio Black Maria. Ke svým společníkům byl přísný a bezohledný, stejně jako sám k sobě. Pracoval se soustředěnou vytrvalostí, trpělivostí a s naprostou lhostejností ke všem překážkám, s nimiž by se mohl setkat. Vysílal do tropických krajů výpravu za výpravou, jen aby nalezl vhodný druh bambusu, z něhož by se dalo zhotovit trvanlivé vlákno do žárovky. Na jeho jméno je registrováno více jak 1600 patentů a další tisíce jich registrovali jeho firmy. Mezi jeho nejznámější vynálezy patří žárovka, elektromobil a gramofonová deska.

Kdo je to? (nápověda: rival Tesla)

 

 

 

Třetí socha – A to je vše co zbylo z anděla ( Ústřední hřbitov)

 

Poslední cíl naší exkurze se nachází na Ústředním hřbitově. Jedná se o sochu s názvem A to je vše co zbylo z anděla. Zde učitel nečte ukázku proto, aby žáci hádali název, ani osobnost. Tato socha je věnována památce všech významných osobností s Brnem spojených. Proto přečte pouze ukázku č. 3 – báseň  Jana Skácela, která se stala inspirací pro tvorbu sochy.

 

Ukázka č. 3 – Co zbylo z anděla

 

Co zbylo z anděla (1960)

Jan Skácel

 

Ráno,

Pokud jsou všechny stromy ještě obvázané

a věci nedotknuty,

mezi dvěma topoly anděl se vznáší,

v letu dospává.

 

V trhlinách spánku zpívá.

 

Kdo první na ulici vyjde,

tím zpěvem raněn bývá,

 snad něco tuší,

ale nezahlédne.

Je zeleno

a to je vše, co zbylo z anděla.

 

Po uplynutí času, jež mají žáci na vyplnění pracovních listů, se žáci u sochy opět vyfotí. Poté se všichni přesunou na trávník, kde bude probíhat diskuze na téma soch, které jsme dnes viděli. Jsou kladeny otázky typu: znali jste sochy už dříve? Znali jste příběh či autory, osobnosti, se kterými jsou spojené? Znáte jiná místa či akce v Brně, kde můžete narazit na současné sochařství? (tip – Sochy v ulicích, Brněnský plenér,…)

Poté se zaměříme na obsahovou část pracovních listů. Učitel se žáků zeptá, zda si myslí, jestli mají navštívené sochy nějaký smysl, přínos, pokud ano, tak jaký? A co říkají na umístění soch? Jsou podle vás na „svém místě“?

 

Tímto si budujeme cestu k domácímu úkolu. Žáci mají za úkol T-graf. Zamyslet se a napsat tři argumenty pro a tři proti tomu, zda se má umění vyskytovat na veřejných místech. Jaké můžou být výhody a nevýhody?

Protože se jedná o poslední hodinu dne, učitel se s žáky rozloučí a každý odchází domů.

 

6. Druhá hodina – teorie a praxe

 

Tato hodina probíhá už ve třídě. Po splnění nezbytných administrativních povinností si žáci připraví své domácí úkoly (T-grafy). Ve dvojících si vyberou tři argumenty pro a proti, poté se spojí s další dvojicí a opět prodiskutují a vyberou tři nejlepší argumenty pro a proti. Následuje přibrání další dvojice a stejný úkol, vybrat tři argumenty pro a proti. Vzniknou nám tedy čtyři skupinky po šesti lidech. Na závěr každá skupinka postupně představí své vybrané argumenty a snaží se je obhájit.

 

Po představení všech argumentů je žákům zadána esej. Za domácí úkol se mají nad probranou problematikou opět zamyslet a rozhodnout se, na kterou stranu se přidají. Tedy jestli jsou pro umění ve veřejném prostoru nebo ne. Na toto téma vypracují argumentační esej na půl strany až na stranu, kde svůj názor obhájí.

 

Poté následuje práce s pracovními listy. Na tabuli se napíší názvy všech tří soch a žáci se hlásí, co si napsali a čeho si všimli. Na plátně jsou během této činnosti promítány fotky soch, které jsme minulou hodinu navštívili.

 

Po dokončení této aktivity přijde na řadu výklad na základě prezentace. Ta obsahuje základní charakteristiky jednotlivých druhů soch. Žáci si tuto teorii zapisují do sešitů. Po výkladu jsou žáci rozděleny do šesti skupin po čtyřech.

 

Nyní si mají žáci představit, že jsou sochaři. Jejich úkolem je vytvořit vlastní sochu. Fantazii se meze nekladou a je jen na nich, zda si vyberou sochu figurativní, abstraktní či objektovou. Podkladem pro tvorbu jim bude báseň Ivana Blatného ze sbírky Melancholické procházky. Na základě ukázky a asociací, které v nich vyvolává, začínají tvořit.

 

Ukázka – Ivan Blatný

 

Melancholické procházky

Petrov je zamlžen a tolikerý dým

obetkal jeho sad a jeho štíhlá křídla,

drobounký šedý déšť zní z nebeského zřídla

a měkce dopadá, zatím co odjíždím.

 

Jak popelavá síť se snáší na Dornych,

na rachot vozíků, na nehostinné střechy,

na pusté hotely, na domy bez útěchy,

na tmavé kořalny, ze kterých páchne líh.

 

Kamenný svatý spí a neruší mu sen

nad uschlou kyticí Ponávka s vlaštovkami.

Vše mizí v soumraku, když jdete někdy sami

procházkou po Mlýnské kol malých kaváren.

 

A přece miluji ty staré kulisy,

jež vidím z vagonu na mostě přes Koliště:

dřevěné pavlače, hospůdku, pařeniště

a všude na plotech omšelé nápisy.

 

Jako bych zvolna šel Svitavskou ulicí

a viděl před sebou světélko semaforu

a slyšel štěkat psy ze zahrádek a dvorů

na tebe, měsíci, na tebe, měsíci.

 

Asi šest komínů, z nich čtyři dýmají,

od řeky vane chlad a zdá se růžověti.

Pletivo kolejí, pár hrajících si dětí,

poslední rybáři na jejím okraji.

 

(str.60)

 

K dispozici pro tvoření jim jsou nůžky, karton, lepicí páska či vlastní tělo. Hodnocena je originalita. Po vytvoření soch následuje jejich prezentace. Každá skupinka předvede svoje dílo a ostatní hádají, co zobrazuje a kterou částí básně je inspirováno, rovněž tak i druh soch, o který se studenti pokoušejí.

Výtvory jsou následně vystaveny na školních internetových stránkách, kde probíhá anonymní hlasování, která socha se žákům nejvíce líbila.

 

Pro zopakování celého tématu obou hodin nám slouží pětilístek. Studenti se vrátí do lavic a otočí se k sobě vždy dvě sousední. Učitel prochází třídou s „kloboukem vědomostí“, který obsahuje pojmy: figura, objekt, abstrakce, instalace, public art, land art, skulptura, plastika. Žáci si jeden vylosují a ve čtveřicích tvoří pětilístek. Poté každá skupina svůj pětilístek přečte, vyjma hlavního pojmu a ostatní hádají, o jaký pojem se jedná. To je poslední aktivita hodiny. Proto se s žáky rozloučíme a zaháčkujeme je na následující hodinu.

 

 

 

 

 

 

 

 

7. Zdroje

Zdroje teoretické:

BLATNÝ, Ivan. Verše: 1933-1953. vyd. tohoto souboru 1. V Brně: Atlantis, 1995, 176 s.

 

BRÜCKNEROVÁ, Karla. Skici ze současné estetické výchovy. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2011, 189 s.

 

HORÁČEK, Radek. Galerijní animace a zprostředkování umění: Poslání, možnosti a podoby

seznamování veřejnosti se soudobým výtvarným uměním prostřednictvím aktivizujících

programů na výstavách. 1. vyd. Brno: CERM, 1998.

 

JONES, Edited by Susan. Art in public: what, why and how. Sunderland: AN Publications,

c2002, 218 s.

 

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (dostupné z: www.rvp.cz).

 

SKÁCEL, Jan. Co zbylo z anděla. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1960.

 

SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole: východiska a nové metody pro praxi. Brno:

Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2011.

 

www.artlist.cz/

 

www.kultura-brno.cz/en/kam-v-brne/kam-v-brne-prosinec-2012

 

encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=896

 

www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-13-2005-sb-1

 

Zdroje didaktické:

ONDRUŠEK, Dušan, LABÁTH, Vladimír. Tréning? Tréning. Učenie zážitkom. Partners for

Democratic Change Slovakia, 2007, 228 s.

 

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, c2008, 380 s.

 

www.odyssea.cz/soubory/e_kurzy/rozvoj_ucebnich_dovednosti.pdf

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář