Edukační potenciál muzea (s ohledem na webové stránky)

Edukační potenciál muzea (s ohledem na webové stránky) – verze pro tisk (pdf)

Při zatím pouze letmém prolistování knihou Edukační potenciál muzea (dostupná ve formátu pdf) autorky Petry Šobáňové jsem natrefil na dva zajímavé odkazy. Jedná se o edukační oddělení pařížského Centre Georges Pompidou a londýnského The British Museum ve formě interaktivních webových stránek se zaměřením na děti.

 

edukacni_oddeleni_09

Muzeum umění Olomouc – galerijní animace

 

Nejprve však krátce pojednám o zmíněné knize a její autorce. Petra Šobáňová od roku 2004 pracuje jako odborná asistentka na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se věnuje didaktice výtvarné výchovy a muzejní a galerijní pedagogice. Petra Šobáňová je v neposlední řadě vedoucí redaktorkou odborného recenzovaného časopisu Kultura, umění a výchova, z něhož jsme již v některých našich příspěvcích také čerpali a odkazovali na články z něj (články „Muzikál a muzikálová tvorba v hudební výchově“ a „Filmové biografie o hudebních osobnostech jako didaktický prostředek ve výuce hudební výchovy“).

Právě muzejní pedagogice je věnována kniha Edukační potenciál muzea (2012), kterou doplňuje a rozšiřuje další autorčina kniha Muzejní edukace (2012), která je taktéž dostupná ve formátu pdf, ale i v rozšířené elektronické interaktivní verzi (ke stažení zde – tady najdete i anotace k oběma knihám a další nabídku publikací olomoucké Katedry výtvarné výchovy). Na druhé knize autorka úzce spolupracovala se svým manželem Markem Šobáněm, ale i Michaelou Johnovou Čapkovou (autorka animačního cyklu Ateliér 15+) a Davidem Hrbkem. Tito tři zmínění jsou lektory edukačního oddělení Muzea umění Olomouc.

 

animace Baroko - Vlastnoruèní rukovì

Muzeum umění Olomouc – galerijní animace v rámci výstavy Olomoucké baroko s lektorem Markem Šobáněm

 

Obě knihy mohu vřele doporučit všem zájemcům o muzejní pedagogiku a to i k pozornějšímu pročtení, nežli je mé (prozatím) letmé prolistování.

I to mi však postačilo k tomu, abych se podíval na webové stránky v úvodu zmíněných muzeí.

 

V Britském muzeu se děti mohou bavit a vzdělávat nejen formou animačních programů, ale i formou jednoduchých online her. Odhadovat velikost jednotlivých exponátů přiměřeně k lidskému tělu, zúčastnit se vykopávek nebo skládat jednotlivé dílky určitých artefaktů v jeden celek. (Přiznám se, že jsem si, já třicátník, sám dobrou půlhodinku pohrál – pozn. autora).

Pařížské Centre Georges Pompidou pro malé návštěvníky přináší spoustu pracovních listů (rubrika „more art“) a portréty umělců Yves Klein, Giuseppe Penone a Bernard Descamps (rubrika „click art“).

Tyto dvě inspirativní ukázky bych rád doplnil o kurz tvůrčího psaní z webových stránek londýnského muzea užitého umění V&A, o kterém již referovala Karla Brücknerová v článku „Tvůrčí psaní v galerii“.

Tvůrčímu psaní věnuje na svých webových stránkách značný prostor i Delaware Art Museum v americkém Wilmingtonu. Na webových stránkách tohoto Muzea si můžete nejen vybrat konkrétní obraz a ve zvoleném žánru o něm napsat příběh. Vedle toho můžete kombinovat jednotlivé prvky z různých obrazů, vytvořit si tak vlastní obrazovou kompozici a psát svůj příběh o ní. Toto cvičení tvůrčího psaní je velmi svobodné a skýtá velikou variabilitu. Na webových stránkách tohoto projektu si můžete přečíst již jinými „spisovateli“ napsané příběhy.

 

S ohledem na skutečnost, jak se v současnosti rozvíjejí edukační oddělení i v českých muzeích, se lze těmito jednoduchými, ale účelnými interaktivními programy ze zahraničí inspirovat. Vždyť i při tuzemské muzejní edukaci vznikají jedinečné handouty a pracovní listy, mnohdy vynikající grafické úrovně (např. v Muzeu umění Olomouc má grafickou podobu těchto materiálů na starost vynikající grafik a ilustrátor Petr Šmalec).

Různé pracovní listy má na svých webových stránkách např. pražské Muzeum Karla Zemana či Otevřená zahrada v Brně. S těmito materiály se můžete do Muzea či Zahrady vypravit i s dětmi či se třídou a máte o program vystaráno.

Pro „domácí užívání“ už jen zbývá dát materiály do elektronické interaktivní podoby. Jistě tím vzroste atraktivita daného muzea.

 

Dodatek ze 14. března 2014:

Na webových stránkách Moravské  galerie v Brně si děti mohou skládat hlavolamy.  Pochvala! Jak málo stačí.

http://moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vzdelavani/mg-pro-deti/puzzle-uroven-2.aspx

Dodatek z 2. ledna 2015:

Pestrou nabídku aktivit pro děti na svých webových stránkách nabízí londýnská Tate Modern Gallery. Spousta interaktivních her, výukových filmů a další. To vše v neskutečně skvělé kvalitě.

 

Doporučená literatura:

Horáček Radek (1998). Galerijní animace a zprostředkování umění. Brno: Akademické nakladatelství Cerm.

Šobáňová Petra (2012). Edukační potenciál muzea. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Šobáňová Petra (2012). Muzejní edukace. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

Doporučuji také článek „Hledání lektorské identity“ na artalk.cz: http://www.artalk.cz/2014/01/17/hledani-lektorske-identity/

 

Fotografie jsou získány z webových stránek Muzea umění Olomouc: http://www.olmuart.cz/MUO/EDUKACNI-ODDELENI/edukacni-oddeleni-popis-mmu/?di=9818 se souhlasem Muzea umění Olomouc. Děkujeme.

Napsat komentář