Cíle estetické výchovy

Cíle estetické výchovy – verze pro tisk (pdf)

Estetická výchova jako pedagogická disciplína má v praxi několik různých pojetí (pojednáváme o nich v článku „Pojetí estetické výchovy“). Tato různorodost vychází z přiklonění se pedagoga k některému z hlavních cílů, respektive z osobních preferencí jednotlivých učitelů. O této vyhraněnosti jsme se již zmínili v článku „Obsah estetické výchovy“ v souvislosti s receptivní a aktivní stránkou estetickovýchovného procesu.

cíle EV

Jaké jsou tedy hlavní cíle estetické výchovy? Vladimír Jůva ve shodě s Vladimírem Spoustou hovoří o čtyřech hlavních cílech (srov. Jůva 1995: 39-41; Spousta 1996: 38).

  1. Prvním cílem je cíl formativní, jehož smyslem je …„systematicky rozvíjet estetické vnímání, chápání, citové prožívání a hodnocení“ (Jůva 1995: 40). Žák by se měl pomocí estetické výchovy učit správně vnímat umělecká díla tak, aby mohla obohatit jeho citový život a být mu přínosem. Po správném pochopení díla by měl být žák také schopen vyjádřit o díle adekvátní hodnotící soud. Zrovna tak by žák měl být schopen vnímat a hodnotit estetické jevy mimo oblast umění. Tento cíl estetické výchovy je výchozí a specifický a zaměřuje se na receptivní stránku estetickovýchovného procesu. Mohli bychom říci, že směřuje k zušlechtění žákova charakteru a pěstuje jeho vkus.
  2. S prvním cílem úzce souvisí druhý cíl, cíl materiální. Ten by měl žáky …„seznámit s vybranými uměleckými díly národní i světové kultury, s jejich tvůrci a interprety a s hlavními etapami vývoje umění“ (Jůva 1995: 40). Tento druhý cíl žákovi usnadňuje uchopit umělecké dílo v širších souvislostech a zařadit si je do dobového kontextu a směřuje tak k žákovu správnému poznání. Tímto cílem estetická výchova souvisí s výchovou rozumovou.
  3. Třetím cílem je rozvoj tvořivosti. Nemá se tím na mysli pouze tvořivost v oblasti hudební a výtvarné, ale i slovesné či taneční (je až s podivem, že se z oblasti estetické výchovy prakticky vytratilo slovesné umění, tj. dovednost recitovat nebo literárně tvořit). Jedná se o vlastní uměleckou aktivitu žáka, jelikož ta je nejúčinnější cestou k poznání a pochopení jednotlivých umění. Mnozí učitelé estetické výchovy tento cíl vnímají jako cíl ústřední a často jej přeceňují. Tento cíl se zaměřuje na aktivní stránku estetickovýchovného procesu.
  4. A konečně čtvrtým cílem (po třech ryze specifických cílech) je cíl obecný.
    Jeho smyslem je …„estetickými podněty rozvíjet hodnotovou orientaci jedince
    a zušlechťovat jeho myšlení, cítění a chování“
    (Jůva 1995: 41). Tímto obecným cílem se estetická výchova dostává na hranici s mravní výchovou, se kterou úzce souvisí.

Na základě těchto čtyř výše uvedených cílů je patrné, že „estetická výchova tak představuje syntetický proces, který vychází od nazírání, chápání, prožívání a hodnocení uměleckých děl a estetické stránky přírody, prostředí a života, vede k tvůrčí estetické činnosti a vyúsťuje v zušlechtění všech stránek osobnosti“ (Jůva 1995: 41). 

Karla Brücknerová (2011: 14–15) uvádí osm možných významů, jak pojem estetická výchova vzhledem k problematičnosti jeho uchopení vnímat. Poslední a pro nás nejaktuálnější z těchto významů říká, že estetická výchova je …„záměrné výchovné působení, jež si klade za cíl rozvíjet estetickou vnímavost a vybavit tak pro esteticky poučené proměňování světa“ (Brücknerová 2011: 14).

Estetická vnímavost (pojem používaný v estetice i v pedagogice) tak odkazuje na formativní cíl estetické výchovy, jak o něm hovořil Vladimír Jůva. Karla Brücknerová však druhým cílem („vybavit pro esteticky poučené proměňování světa“) učinila z estetické výchovy předmět velmi aktuální a připisuje mu tím velmi důležité místo v současném školním vzdělávání. Estetická výchova žáka učí nalézat, případně vnášet estetický aspekt do jeho každodenního života, do jeho každodenního bytí na tomto světě a to právě v dnešní době, kdy estetický (a s tím ruku v ruce i etický či morální) charakter každodennosti jde stranou, jinými slovy je na úbytě. Oním esteticky poučeným proměňováním světa se myslí nejen naše každodenní volba mezi produkty při nákupu v obchodě nebo na vánočním jarmarku (koupit si rukodělný výrobek chráněných dílen nebo produkt místního zemědělce či punč pochybné kvality?). Má se tím ale na mysli i volba koncertu, divadelního představení či televizního pořadu, který budeme dnešní večer sledovat. Zrovna tak uvážlivá volba, jestli si hudební nosič zakoupíme v obchodě nebo si jej opatříme jinými, levnějšími prostředky. Všechny tyto byť jen zdánlivě bezvýznamné volby pravděpodobně budou mít v budoucnu vliv na to, jaké produkty se nám budou nadále nabízet a na předkládané možnosti, mezi kterými budeme moci (nebo právě nemoci) volit v příštích volbách.

Takto vymezená estetická výchova se zřetelem na cíl „vybavit pro esteticky poučené proměňování světa“ směřuje k …„aktivnímu občanství ve světě kultury“ (Brücknerová 2011: 15). Vedle mravní výchovy a rozumové výchovy se tak estetická výchova dotýká i výchovy občanské. O aktivním občanství ve světě kultury pojednává samostatný článek na našem webu.

Použitá literatura:

BRÜCKNEROVÁ, Karla (2011). Skici ze současné estetické výchovy. Brno: Masarykova univerzita.

JŮVA, Vladimír (1995). Estetická výchova. Vývoj – pojetí – perspektivy. Brno: Paido.

SPOUSTA, Vladimír (1996). Krása, umění a výchova. Brno: Masarykova univerzita.

 

 

 

Napsat komentář