Adaptace

Autorka Markéta Švrčková Nedevová pro Vás připravila článek o tvorbě lekce na téma adaptace, kterou vytvořila před několika lety v rámci Didaktiky estetické výchovy. Tehdy frčela filmová adaptace Pána prstenů, teď je zase „in“ adaptace Hobita. Není tedy důvod, proč se nenechat inspirovat lekcí s kouzlem Prstenu, jenž vládne všem…

Přicházím k seznamu témat pro modelovou hodinu. Nejsem zrovna z těch, kteří by se hrnuli v bitvě o cokoliv do první linie. Témata už jsou téměř rozebrána. Jen kolonky s pojmem adaptace a environmentální výchova zejí prázdnotou. Nebráním se ani jednomu. Hlavou mi probleskne záběr se dvěma půlčíky pádícími na koni. Polovičatí jsou oba stejně, jeden upoutá svýma blankytně modrýma očima a výraznou mezerou mezi předními zuby a druhý svou baculatostí. Důvěřuji půlčíkům a vybírám si zadání: Jak by mohla vypadat modelová hodina na téma Estetická výchova jako cesta k pojmu adaptace, časová náplň: čtyři vyučovací hodiny. Budu pracovat se studenty gymnázia. Snad budou všichni znát modrookého Froda Pytlíka a baculatého Samvěda Křepelku, hobity z filmové trilogie Pána prstenů, inspirované literární předlohou J. R. R. Tolkiena.

Pro začátek musíme vyřídit organizační záležitosti, jak jinak. Nižší počet studentů s rušivou energií i těch, co není možné pod lavicí zahlédnout ani rentgenovým paprskem, napovídá, že se dnes v jejich denním plánu vyskytla min. prověrka z matematiky. Možná jeden z nich je skutečně nemocný. Potřebovala bych rozptýlené studenty uvést do tématu. Mám dvě možnosti, buď zvolím cestu přímou a název hodiny jim jednoduše sdělím, anebo je potrápím hned na začátku. Ponořím je hlouběji do výuky a odpoutám je od starostí probíraných v polední přestávce. Volím cestu nepřímou a v rámci ní konstruktivistickou aktivizační metodu Pětilístek. K tomu potřebuji studenty ve čtveřicích. Protože je hodina teprve na svém počátku, nepouštím nikoho z lavic. Čtveřice vytvoří tak, že se dvojice v přední lavici otočí ke dvojici v lavici zadní. Každá skupina dostává list papíru s vyznačenými linkami a lísteček, jež nesmí ukázat nikomu z jiné skupiny. Na lístečku jsou názvy filmů PELÍŠKY, KYTICE, TŘI MUŠKETÝŘI, HARRY POTTER: KÁMEN MUDRCŮ, PÁN PRSTENŮ: SPOLEČENSTVO PRSTENŮ, BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA. Technika spočívá v práci s asociacemi k zadanému tématu, v našem případě filmu. Do prvního řádku předtištěné šablony připomínající včelí plástev vepíší název filmu, do druhého dvě různá přídavná jména charakterizující tento film, do třetího tři různá slovesa, jež by mohla vystihnout specifika děje filmu nebo hlavních hrdinů. Do čtvrtého řádku studenti doplní čtyřslovnou větu, jež o zadaném filmu nejvíce vypovídá a měla by být tou nevýznamnější indicií k jeho rozpoznání. Jako poslední zbývá vymyslet nejcharakterističtější jednoslovnou asociaci v podobě podstatného jména. Časový limit 5 minut.

Skupiny splnily svůj úkol a začíná „televizní kvíz“. Skupina si zvolí zástupce, ten předstoupí k tabuli a dopíše na linky slova, která společně vymysleli. Ostatní skupiny hádají název filmu. V případě, že neví, poskytuje zástupce nápovědu. Jako učitel zůstávám v pozadí a usiluji především o udržení dynamiky hodiny bez větších časových prodlev. Všechny skupiny se postupně v roli tazatele a hádajícího prostřídají. Na tabuli máme šest pětilístků vedle sebe a společně hledáme souvislosti mezi nimi. Docházíme k tomu, že všechny uvedené filmy mají literární předlohu a zkoušíme si rozpomenout, jak se přesně předlohy, ze kterých vzešel scénář, jmenovaly. Dohromady se nám podaří dát i autory těchto předloh a s nápovědou i režiséry filmů. Na závěr této aktivity docházíme k onomu žádoucímu pojmu ADAPTACE. Zbývající čas věnujeme diskusi nad otázkami: Jak si vysvětlujeme pojem adaptace? Jaké druhy adaptace mohou ve světě umění existovat kromě zfilmované literární předlohy. Vzájemně si sdělujeme zkušenosti z hodnocení různých pojetí jednoho díla? Zdála se nám lepší kniha, nebo film, divadelní interpretace? Jaké možnosti nám poskytuje jen film, jaké jen divadlo, jaké pouze filmové zpracování? A podobně. Zcela vyčerpáni všichni souhlasí s krátkou přestávkou.

Po přestávce se vydáváme cestou teoretickou. Posílám studentům pracovní listy, jejichž součástí je myšlenková mapa. Poslouchají můj výklad a dopisují si svými slovy, co znamenají jednotlivé pojmy.

pracovní list adaptace

Ujistím se, že všemu rozumí a zodpovím několik upřesňujících otázek. Čeká nás aktivita malinko praktičtější. Obejdu studenty s černým kulichem plným barevných lístečků. Poté je požádám, aby vytvořili skupinky podle shody v barvách. Rozdám jim ukázku scénáře k filmu Ginger a Fred od Federica Felliniho (Zaoralová: 1991, s. 128 – 129) a poprosím je, aby zakroužkovali jména postav, rovně podtrhli přímou řeč a vlnkou čas a místo, kde se děj odehrává. Cíl této aktivity spočívá v tom, uvědomit si, jak se scénář píše. Následně jim rozdám text s úryvkem z knihy Pána Prstenů (jedná se o popis dne od probuzení hobitů a Chodce v Hůrce u pana Máselníka až po jejich probuzení světly dalekého boje Gandalfa s černými jezdci). Jejich úkolem bude vytvořit z Tolkienovy literární předlohy scénář s tím, že daný dějový úsek, včetně vykreslení hlavních hrdinů mohou v rámci vlastní adaptace posunout do zcela nových rozměrů. Zbývající část hodiny tráví studenti čtením úryvku a vymýšlením toho, jak by se mohli se zadáním úkolu tvůrčím způsobem vypořádat.

Další dvouhodinový blok nás čeká za 14 dní. Domácím úkolem studentů je do té doby vytvořit scénář, jenž ostatním představí prostřednictvím krátké divadelní etudy. Jejich úkolem bude mimo jiné ve scénáři zohlednit to, že divadlo oproti filmovému zpracování skýtá možnosti pouze omezené, co se týče například ztvárnění okolního prostředí, anebo tento fakt nahradit dostatečně výstižnými replikami vypravěče. Na začátku nového bloku si opět odbydeme organizační záležitosti. Poté se již vrhneme na rozehřívací hru. Můžeme začít třeba hrou na sendvičovač, mixér a papiňák. Spočívá v tom, že si všichni stoupnou do kruhu, kromě mě, já jsem v jeho středu. Střídavě ukazuji na jednotlivé studenty a přitom říkám jednotlivé výrazy. Když řeknu sendvič, student, na něhož ukážu, začne dělat syčivý zvuk, soused z jedné strany se k němu přitiskne zepředu, soused z druhé strany zezadu. Pokračuji chůzí v kruhu, vyberu jiného studenta, v tu chvíli se sendvič vrací do původních pozic. Tentokrát vykřiknu papiňák a student, na kterého ukážu, dělá bublavý zvuk a jeho sousedi se ho chytnou z každé strany za rameno a poskakují nahoru a dolů. Opět tak činí, než vyberu dalšího studenta a řeknu mixér. Nastává zvuk vrčivý a sousedi běhají okolo. Chodím dokola a stále rychleji vybírám jednotlivé studenty s tím, že vyřknu vždy jedno ze slov. Zdánlivě nesmyslná hra přivádí studenty k potřebě se plně soustředit a odvádí je od jejich vlastních starostí. Další hru, kterou už dobře znají a která nám nezabere více než pět minut je pink ponk. Hra spočívá v tom, že si jakoby odrážíme míček v kruhu, tentokrát jsem jeho členem také. Přihrávky probíhají v podobě tlesknutí. Když řeknu pink, můžu poslat míček sousedovi buď vlevo, nebo vpravo, pokud ponk, mohu ho přehodit přes kruh na toho, koho se podívám a po odpálení ukážu. Hra spočívá v neustálém zrychlování. U této hry už není možné myslet na cokoliv jiného, než na samotnou akci. Když se daří, je velmi rychlá. Studenti jsou příjemně unavení, můžeme tedy začít s hraním jednotlivých etud. Scénky vychází na cca 5 min čistého času, vždy chvíli trvá samotná příprava. Důležité je však vymezit dostatečný čas pro reflexi každé scénky. Ptám se: Co na scénce oceňujeme? Kam ukázku z knihy podle nás skupina posunula? A jaký byl její skutečný úmysl? Co bychom udělali jinak? Apod. Přestávku neděláme, studenti odpočívají v době, kdy jsou jako skupina pouze diváky. Navíc je to pro všechny příjemná zábava. Malé shrnutí na závěr a velká pochvala.

Použitá literatura:

Zaoralová, Eva (1991). Když natáčí Federico Fellini. Ginger a Fred. Praha: Český filmový ústav.

Tolkien, J. R. R. (1993). Pán prstenů I. – Společenstvo prstenů. Praha: Mladá fronta.

Jako titulní obrázek byl použit plakát Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR vytvořený Leo Burnett Advertising v rámci podpory nekomerčních projektů. Plakáty jsou stále k dispozici na http://www.skipcr.cz/co-je-skip/publikace/propagacni-materialy, a mohly by být využity jako další podnět do diskuze v rámci lekce.

Napsat komentář