Umění a svoboda

Estetickovýchovná lekce na rozhraní vzdělávacích oblastí Umění a kultura a Člověka a společnost. Cílem lekce je, aby si žák vytvořil obsah pojmů svoboda a nesvoboda, určil možnosti a hranice umělecké svobody a zamyslel se nad rolí umění a postavením umělce ve svobodné (ale i nesvobodné) společnosti.

Lekce je určena zejména pro žáky čtyřletých gymnázií nebo vyššího stupně osmiletých gymnázií, případně středoškoláky obecně. Určitě bude mít lekce jiný průběh u žáků prvních ročníků (tj. žáků ve věku 15, 16 let) a u žáků maturitních ročníků (tj. 18, 19 let).

Návrh lekce „Umění a svoboda“ je vytvořen pro 24 žáků, ale může jich být více i méně. Aktivity je možné vždy přizpůsobit pro jiný (spíše menší) počet žáků. Žáci např. při kooperativním způsobu výuky nemusí být v předpokládaných šesti skupinách po čtveřicích, ale mohou být i po trojicích, případně dvojicích. Zrovna tak skupin nemusí být striktně šest. Všechny aktivity lze přizpůsobit i pro méně, případně sedm skupin. V případě domácího úkolu a následné prezentace díla máme připraveno i sedmé zadání v podobě akce či výstavy Romana Týce – Vykradač hrobů.

(Pozn. autora: lekci jsem realizoval v 1. ročníku čtyřletého gymnázia, kdy ve skupině bylo 17 žáků. Pracovali jsme tedy v pěti skupinách po třech žácích, v šesté skupině byli žáci dva. Mohu upřímně napsat, že všichni spolupracovali na výbornou a spolupráce je bavila. Jedinou výjimkou byl žák, který byl právě ve dvojici s jinou žákyní. Žák aktivity spíše odmítal, zapojoval se jen po opakovaném pozitivním vyzývání a pobízení z mé strany. Žák by přitom spolupráci odmítal i za předpokladu, že by měl spolupracovat s někým jiným, třeba s chlapci. Na jednu strany mi bylo žákyně až skoro líto, chvíli jsem byl na rozpacích, co si s „tou slavnou“ kooperativní výukou v takovém případě počít. Až později mi došlo, že i takováto (ne)spolupráce může být pro žákyni cenná zkušenost.) 

Realizace lekce neklade vysoké nároky na pomůcky a materiál. Žáci si vystačí s psacími potřebami a sešitem či papírem. Je jen nezbytné, aby třída, ve které lekce probíhá, byla vybavena počítačem s připojením k internetu a projektorem (pro powerpointovou prezentaci).

Lekce „Umění a svoboda“ svým obsahem nespadá pouze do vzdělávací oblasti Umění a kultura, ale i do oblasti Člověk a společnost. O vhodnosti takového propojení, střetávání a přesahu vzdělávacích oblastí jsme již pojednali v článku Jak je možné chápat lekci. Lekce „Umění a svoboda“ se tak snaží dostát v tomto článku vznesenému požadavku na takovéto prolínání lekcí mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi.

Lekci by mohla vhodně doplnit další lekce nyní již spíše ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Taková lekce by byla zaměřena např. na neziskové organizace nebo občanská sdružení (např. Žijeme tady, Bajkazyl, Auto*mat, ale i Greenpeace) poukazující aktivistickou formou (mnohdy právě aktivistickými prostředky na hranici s uměním) na nešvary, nedostatky, neduhy globalizovaného světa, ale i problémy ryze lokální. Jinou možností je navázat lekcí o minoritních skupinách a jejich uměleckých či kulturních projevech. Ale to jsou jen návrhy.

Obecným cílem lekce „Umění a svoboda“ je, aby si žák uvědomil hodnotu svobody. Na druhou stranu si má žák vytvořit vlastní limity, kam až smí v této svobodě zajít, kde jsou její hranice, protože svoboda automaticky neznamená, že vše je dovoleno. Žák si tak vytváří vlastní žebříček morálních hodnot. Na druhou stranu se učí toleranci. Umění a umělecká tvorba jsou coby ze své podstaty svobodné fenomény vhodným prostředkem, jak na hodnotu a meze svobody poukázat. Žák si touto cestou také uvědomuje, jaká je (nebo může být) role umění a postavení umělce ve společnosti.

Lekce může posloužit především průřezovým tématům Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, částečně také Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.

Předkládaný návrh lekce tak berte spíše jako inspiraci. Při jeho realizaci je možné navrhované aktivity různě variovat nebo doplňovat. Také uvedené časy pro jednotlivé aktivity jsou spíše orientační, nikdy nevíte, kdy se která aktivita protáhne nebo naopak skončí dříve.

Také není naším záměrem žákům jasně říkat, co je správné a co špatné. Chceme u žáků podnítit vlastní myšlení a rozvinout mezi nimi diskuzi, respektive navázat na diskuzi, kterou ve společnosti v lekci prezentované akce a díla vyvolaly. Lekce tak klade značné nároky na pedagoga: měl by být schopen diskuzi řídit a také by měl mít o prezentovaných akcích a dílech přehled, případně by měl umět lekci vhodně aktualizovat, doplňovat o aktuální dění.  Pořád se totiž něco děje!

 

Didaktická hlediska lekce „Umění a svoboda“

V lekci budeme využívat třífázového modelu výuky E-U-R (evokace – uvědomění – reflexe) a kooperativního způsobu výuky. O tomto modelu a způsobu výuky se dočtete více v samotném článku Didaktická východiska pro lekci „Kniha jako užité umění“. V tomto článku se také dozvíte o nezbytnosti stanovení výukových cílů a o možných způsobech hodnocení na obecné úrovni (o hodnocení také pojednává článek Hodnocení v estetické výchově?).

 

Konkrétní výukové cíle pro lekci „Umění a svoboda“

  • Cíle kognitivní:

1. Znalost (zapamatování):

–          Žák doplní vynechané pojmy a jména do textu;

–          Žák definuje vlastními slovy pojmy „umění“ a „svoboda“.

2. Porozumění:

–          Žák vysvětlí, co znamenají jednotlivé pojmy;

–          Žák uvede příklady projevu nesvobody v totalitním státě;

–          Žák interpretuje na základě znalosti historických souvislostí písňový text;

–          Žák vyjádří vlastními slovy (formou „pětilístku“) jak vnímá pojem „nesvoboda“.

3. Aplikace:

–          Žák uvede vztah mezi uměním a svobodou;

–          Žák prokáže znalosti o aktuálním dění v oblasti umění a kultury;

–          Žák při prezentaci umělecké akce nebo díla prokáže pochopení vztahu akce či díla ke společenskému dění;

–          Žák diskutuje na téma umění a svoboda.

4. Analýza:

–          Žák provede analýzu podle společných prvků (po formální i obsahové stránce) jednotlivých uměleckých akcí a děl;

–          Žák určí, v čem jsou si některá díla podobná a v čem se naopak liší.

5. Syntéza:

–          Žák vyvodí důsledky nesvobody jak pro člověka a společnost obecně, tak pro umělce a pro uměleckou tvorbu;

–          Žák vyvodí obecné závěry na základě analýzy uměleckých akcí a děl a své závěry přednese ostatním.

6. Hodnocení:

–          Žák zhodnotí (ocení, případně podrobí kritice) jednotlivé umělecké akce a díla;

–          Žák posoudí, jestli umělecké akce a díla mají uměleckou hodnotu;

–          Žák srovná vybrané umělecké akce a díla nejen s normou estetickou, ale především s normami morálními;

–          Žák posoudí jaká je role umění a postavení umělce ve společnosti.

  • Cíle afektivní:
  1. Přijímání (vnímavost):

–          Žák naslouchá ukázce;

–          Žák čte texty pracovních listů;

–          Žák naslouchá výkladu a sleduje powerpointovou prezentaci.

2. Reagování:

–          Žák se zamýšlí nad kladenými otázkami u jednotlivých aktivit;

–          Žák se na výzvu snaží co nejrychleji doplnit text s vynechanými pojmy a jmény;

–          Žák při vnímání powerpointové prezentace doplňuje informace, které jsou mu známé;

–          Žák na výzvu diskutuje na zadané téma.

3. Oceňování hodnoty:

–          Žák si uvědomuje hodnotu osobní svobody;

–          Žák si uvědomuje nezbytnost svobody v umělecké tvorbě.

4. Integrování hodnot (organizace):

–          Žák uváženě vybere z řady uměleckých akcí a děl takové, které ještě považuje za nepřesahující meze dobrého vkusu a slušných mravů;

–          Žák uváženě vybírá z řady uměleckých akcí a děl jednotlivá díla, která podle jeho uvážení splňují určitá kritéria a žákovy osobní preference.

5. Integrace hodnot v charakteru:

–          Žák uvědoměle pěstuje a tříbí svůj vkus;

–          Žák si vytváří meze tolerance k uměleckým projevům;

–          Žák si uvědoměle vytváří žebříček morálních hodnot.

 

Způsob hodnocení lekce „Umění a svoboda“

Žáky budeme hodnotit pomocí sumativního hodnocení na základě písemného opakování (ve kterém mohou získat 25 bodů + 4 bonusové body k dobru za pátou otázku, abychom nebyli tak přísní), připravené prezentace umělecké akce nebo díla za domácí úkol (5 bodů) a úvahy, kterou budou psát za domácí úkol (5 bodů, hodnotíme po stylistické, gramatické, obsahové i argumentační stránce). Na základě sumativního hodnocení tak žáci mohou získat 35 bodů (+ 4 bonusové body za pátou otázku z písemného opakování lekce).

Žáky budeme také hodnotit body pomocí průběžného, formativního hodnocení za aktivitu v průběhu lekce. Plusový bod tak mohou získat za aktivity 1. Rekonstrukce textu; 2. Interpretace textu písně; 3. plně vypracovaný pětilístek; 4. pádnou argumentaci a oponování při aktivitě Umění pranýřující a pranýřované; 5. aktivitu při diskuzích; + za iniciativu a aktivitu projevenou nepředpokládaně na jiných místech. Na základě formativního hodnocení žáci mohou získat dalších 5 a více bodů.

Výsledná známka za absolvování lekce „Umění a svoboda“ bude vytvořena na základě kriteriálního hodnocení.

Bodová škála a k ní příslušející známky tedy bude vypadat takto:

33 a více bodů: známka 1; 25 – 32 bodů: známka 2; 17 – 24 bodů: známka 3;
9 – 16 bodů: známka 4; 1 – 8 bodů: známka 5.

(Pozn. autora: Na základě takto stanoveného hodnocení by se při realizaci lekce objevili nejen jedničky, ale i dvojky a jedna trojka. V písemném opakování někteří žáci sice dosáhli 27 bodů, ale někteří i méně než 20 bodů. Připravené prezentace děl a akcí byly na velmi dobré úrovni, avšak pouze jedna žákyně napsala úvahu, a to ne zcela uspokojivou. Pravda, nakonec jsem tento úkol zadal žákům jako dobrovolný. Slušný bodový zisk by žáci měli při průběžném, formativním hodnocení.

 

První dvouhodina „Příběh nesvobody“

Úvod dvouhodiny

Zapsání do třídní knihy, téma „Umění a svoboda“. Téma lekce zatím ponecháme v tajnosti.

Časová dotace 2 minuty.

 

1. Brainstorming a definice pojmů „umění“ a „svoboda“

Žáci se rozdělí do dvou skupin o stejném počtu žáků. Obě skupiny pracují v rámci možností velikosti třídy dále od sebe, aby se navzájem nerušily. Je vhodné, aby skupiny navzájem nevěděly, co má ta druhá za úkol. Každá skupina má k dispozici velký (např. balící) papír a fix.

Pomůcky a materiál: dva veliké papíry (jeden s nápisem „UMĚNÍ“ a druhý s nápisem „SVOBODA“), fix, psací pomůcky a papír nebo sešit.

Vyzveme žáky k tomu, aby se zamysleli nad pojmem napsaným na papíru (tj. každá skupina má jiný pojem – „umění“ a „svoboda“), aby popřemýšleli nad významem a obsahem tohoto pojmu; nad tím, co pro ně znamená, co jim přináší, co vše s pojmem souvisí, případně co vše si s ním spojují. Mohou psát i asociace, cokoliv je napadne. Bylo by dobré, kdyby o sobě skupiny vzájemně nevěděly, jaké téma mají, ale to se nemusí stoprocentně podařit.

  1. Nejprve každá skupina provádí brainstorming na zadané téma, kdy jeden zapisuje nápady ostatních na veliký papír s již napsaným tématem.
  2. Poté ze svých poznámek žáci zakroužkují nebo podtrhnou pět pro ně nejvíce      klíčových slov souvisejících s pojmem „umění“ a „svoboda“. Tato klíčová slova přečtou nahlas i pro druhou skupinu. Druhá skupina se na základě těchto pěti klíčových slov snaží určit, co bylo tématem druhé skupiny.
  3. Nyní žáci (již každý samostatně) napíší svoji definici pojmu „umění“ a      „svoboda“ (každý žák píše definici pojmu, nad kterým se již zamýšlel      v průběhu brainstormingu).

Po napsání definic žáky vyzveme, aby si definice navzájem přečetli. Je vhodné napsat vlastní definici a i tu případně přečíst. O definicích můžeme chvíli diskutovat, případně je již všichni společně doplňovat, upřesňovat.

Na tabuli (případně jiný prostor v čele třídy) pověsíme oba papíry s výsledky brainstormingu. I u výsledků brainstormingu je vhodné se krátce pozastavit, komentovat je, poukázat na pět klíčových slov. Žádný z nápadů ovšem nekritizujeme a nezatracujeme, protože je to proti smyslu brainstormingu.   

Na závěr necháme žáky vystihnout souvislost, vztah mezi uměním a svobodou (schválně, jestli napsala skupina mající pojem „umění“ při brainstormingu slovo „svoboda“, případně naopak?).

Časová dotace 15 minut.

P1320258

P1320261

(Pozn. autora: Při realizaci lekce se u brainstormingu na téma umění výraz svoboda neobjevil, zrovna tak tomu nebylo ani v opačném případě. Na obou ukázkách brainstormingu je však zajímavé, že jak Umění, tak Svobodu, si žáci spojili s Nápadem. Nápad se tak stal pojítkem mezi uměním a svobodou. Definice pak při realizaci lekce žáci vymýšleli a psali ve skupinách. Jejich definice byly poměrně stručné a příliš obecné, avšak byl jsem zvědavý, jak budou na základě své definice přijímat ve druhé dvouhodině umělecké akce. Pokud by totiž proti uměleckosti těchto akcí měli výhrady, mohl bych operovat s jejich definicí umění, která je natolik všeobjímající, že akce Romana Týce a skupiny Ztohoven z umění nevylučuje.)

P1320262 

2. Rekonstrukce textu

Žáci se rozdělí do šesti skupin (tj. v případě 24 žáků do šesti skupin po čtyřech žácích, ale aktivitu je možné provádět i ve dvojicích nebo trojicích).

Každá skupina obdrží text (pracovní název textu je „Příběh nesvobody“) se seznamem pojmů a jmen, které jsou v textu samotném vynechány. Žáci ve skupině mají za úkol vynechané pojmy a jména do textu doplnit. Také mají za úkol vymyslet pro článek vhodný, výstižný název.

Aktivita je formativně hodnocena.

Pomůcky a materiál: psací potřeby, text „Příběh nesvobody“ s pojmy k doplnění (Historická rekonstrukce textu – Příběh nesvobody).

Vyzveme žáky, aby si ve skupinách společně přečetli text a do vynechaných míst v textu doplnili pojmy a jména ze seznamu, včetně vymyšlení vhodného názvu článku (10 min). 

Zeptáme se žáků, které z pojmů se jim nepodařilo do textu doplnit, případně podařilo, ale pouze na základě pochopení kontextu, případně vylučovací metodou.  Zrovna tak zjistíme, které pojmy jim byly dobře známy (3 min).

Společně si přečteme zrekonstruovaný text (žáci se mohou v četbě střídat), pozastavíme se u neznámých nebo jen tušených pojmů. Lze předpokládat, že je ve třídě vždy někdo, kdo se s pro ostatní žáky spíše neznámým pojmem v minulosti setkal a umí ho vysvětlit ostatním. Žáci si tak informace sami navzájem doplňují, učí se navzájem. V případě nesnází a nejasností do aktivity zasáhneme, upřesníme pojem, přidáme nějakou zajímavost. Pokud některý pojem nezná nikdo z žáků, necháme je vyhledat informace vztahující se k tomuto pojmu za domácí úkol (10 min).   

Časová dotace 23 minut.

Příběh nesvobody - web

(Pozn. autora: žáci s doplněním pojmů a jmen do textu neměli velké potíže, čtyřem skupinám z šesti se podařilo doplnit všech dvacet čtyři pojmů a jmen. Zpočátku jim text činil potíže, zastavovali se hned u prvních vynechaných pojmů, ale po chvíli přišli na systém, jak pojmy doplňovat i vylučovací metodou. V některých ojedinělých případech jim pomohlo i sledování seriálu „České století“, znali tak např. Miladu Horákovou, Klementa Gottwalda aj. Z následného vysvětlení pojmů jim podle mého očekávání dělalo potíže objasnit pojem samizdat. Názvy textu byly např. „Okupace v Československu“, „Československo a normalizace“, „Nesvoboda“.)

 

3. Diskuze nad textem

Žáci zůstanou (pro tuto aktivitu spíše formálně) rozsazeni ve skupinách z předchozí aktivity, na kterou nyní plynule navážou. Odpovídají na zadané otázky, které s textem tu více, tu méně souvisí (didaktická metoda Učíme se navzájem).

Aktivita je formativně hodnocena.

Znáš nějaké trezorové filmy? Znáš nějaký film, který reflektuje dobu normalizace? Znáš nějaké jiné umělce či osobnosti české kultury, kteří odešli do exilu? Znáš nějaké jiné umělce či osobnosti, které stihnul nějaký postih? Víš nějaká další omezení svobody, která se týkala běžných lidí? S kým by ses ve svém okolí o této době pobavil, koho by ses zeptal na okolnosti? Vzpomeneš si na jiné totalitní režimy z minulosti? Kdo v historii kromě politické moci diktoval lidem, co smí a nesmí dělat? Znáš nějaké totalitní, nesvobodné státy dnes? Vystihněte jedním slovem pocit, který z textu máte (a další…)        

Časová dotace 15 minut.

 

4. Interpretace textu písně Karla Kryla „Veličenstvo kat“

Žáci pracují v již zavedených skupinách.

Aktivita je formativně hodnocena.

Pomůcky a materiál: text písně „Veličenstvo kat“ od Karla Kryla s otázkami (Interpretace textu Veličenstvo kat od Karla Kryla) včetně nahrávky písně samotné (možnost využít počítač s připojením k internetu a youtube), psací pomůcky.

Rozdáme žákům do skupiny po jednom textu písně Karla Kryla „Veličenstvo kat“. Píseň žákům pustíme, necháme je ve skupině přečíst si text. V závěru textu jsou kladeny otázky. Žáci na ně zatím ve skupině odpovídají, diskutují o nich v tichosti.

Ze kterých slov v písni je cítit bezmoc lidí? Které verše opisují význam cenzury? Koho mohl mít Karel Kryl metaforicky na mysli označením Veličenstvo kat? Jaké bylo postavení církve v totalitním režimu? Co znamenají slova „syn otce nenáviděl“ a „bratr bratru škodil“? apod.

Poté společně blíže text interpretují. Klademe žákům doplňující otázky.

Časová dotace 13 minut.

(Pozn. autora: velmi mile mne překvapilo, jak po aktivitě Rekonstrukce textu a následné diskuzi poslech písně dokreslil atmosféru nesvobody, strachu. Jedinečné podání písně Karlem Krylem vytvořilo zážitek, kdy jsem se až obával, že žáci půjdou ze školy a budou se ohlížet přes rameno, žák s dlouhými vlasy půjde cestou domů k holiči apod.) 

 

5. Pětilístek na téma „Nesvoboda“

Při této aktivitě pracují žáci nejprve samostatně, tj. každý píše svůj pětilístek. Na závěr si pětilístky vzájemně přečtou.

Aktivita je formativně hodnocena.

Pomůcky a materiál: Psací pomůcky, návodný pětilístek (Pětilístek Nesvoboda – vysvětlení; Pětilístek Nesvoboda – ukázka).

Vysvětlíme (případně připomeneme, pokud ji již v minulosti dělali) žákům aktivitu, metodu pětilístku.

Necháme je přemýšlet a psát, sami píšeme svůj vlastní pětilístek (10 min).

Vzájemně si pětilístky přečtou. Můžeme na tabuli nebo na papír vytvořit „třídní pětilístek“.

Řešením také je pětilístky žáků vybrat a do příští hodiny tento třídní pětilístek vytvořit (např. při nedostatku času, ale také zjistíme, jak se nad pojmem „nesvoboda“ kdo zamýšlel).

(Pozn.  autora: variantou k pětilístku může být myšlenková mapa na stejné téma, případně vytvářet přímo třídní pětilístek. Zkuste si sami udělat pětilístek na téma „nesvoboda“ případně jiné a zjistíte, že to není tak úplně jednoduché).

Časová dotace 20 minut.

(Pozn. autora: u pětilístku byl zajímavý zejména pátý řádek, tj. jedno slovo, které rekapituluje podstatu námětu. Žáci uvedli např. otroctví, poddanství, nevolnictví, útisk, omezení.)

 

Závěr dvouhodiny a zadání domácího úkolu

V závěru dvouhodiny zadáme žákům domácí úkoly

Pomůcky a materiál: text „Příběh nesvobody“ s pojmy k doplnění (Historická rekonstrukce textu – Příběh nesvobody), písemné zadání vybraného uměleckého díla nebo akce (ZADÁNÍ DOMÁCÍHO ÚKOLU).

  1. Na závěr hodiny každý z žáků obdrží text k rekonstrukci s vynechanými pojmy a jmény. Za domácí úkol ještě jednou, tentokrát každý samostatně, text doplní a vyhledá si potřebné doplňující informace k neznámým pojmům a jménům (dostačujícím zdrojem je wikipedie, případně stránky www.totalita.cz).
  2. Rozdáme žákům do skupiny seznam uměleckých děl a akcí a jejich autora. Na seznamu je šest (respektive sedm) položek. Každá skupina žáků si vybere jednu z nich. Vyzveme žáky, aby se doma podívali na internet a o zadaném      díle či akci zjistili informace (rok vzniku, příčina vzniku, smysl díla nebo akce a následné přijetí veřejností), které ve skupině příští dvouhodinu budou prezentovat ostatním žákům. Obrázky potřebovat nebudou, ty zajistíme      v rámci powerpointové prezentace. Připravená prezentace by měla být      přibližně na pět minut, takže se nejedná o složitý úkol.  

Časová dotace 2 minuty.

 

Druhá dvouhodina „Umění pranýřující a pranýřované“

 

Úvod dvouhodiny

Zapsání do třídní knihy a kontrola domácího úkolu.

Zeptáme se žáků, co dodatečně zjistili o neznámých pojmech a jménech, případně dovysvětlíme nejasnosti, uvedeme souvislosti, vyslechneme a zodpovíme případné dotazy žáků.

Časová dotace 5 minut.

 

1. Úvodní diskuze „Umění pranýřující a pranýřované“

Diskuze na úvod nám poslouží jako evokace v třífázovém modelu E-U-R. Pro ilustraci máme powerpointovou prezentaci, která žákům připomene témata a otázky z předchozí dvouhodiny (slidy 1-5). V druhé části představí některé umělecké počiny (akce a díla), které stihl postih i přesto, že byly vytvořeny, uskutečněny v (někdy navenek se tvářící) svobodné společnosti (slidy 6-15).

Aktivita je formativně hodnocena (zapojení do diskuze, prokázání znalostí a přehledu o aktuálním dění u nás i ve světě).

Pomůcky a materiál: počítač s připojením k internetu, Powerpointová prezentace Umění pranýřující a pranýřované (slidy 1-15). powerpointová prezentace UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ (pptx); powerpointová prezentace UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ (pdf)

Vyzveme žáky, aby sledovali powerpointovou prezentaci a zamýšleli se nad kladenými otázkami. Společně na otázky odpovídají, v případě, že si neví rady, tak je citlivě směřujeme, vedeme je, snažíme se, aby si na odpověď přišli sami.

Sledujeme, jestli žáci znají zobrazená díla v powerpointové prezentaci (slidy 6-15), podporujeme diskuzi, dáváme žákům prostor k tomu, aby se vyjádřili.

Časová dotace 20 minut.

(Pozn. autora: S žáky jsme vedli velmi živou diskuzi, zapojovali se všichni žáci, i ten žák, o kterém jsem výše uvedl, že při kooperativní výuce příliš nespolupracoval. Sousoší polského sochaře v Gdaňsku vyvolalo silné rozpaky, ale ty byly spíše způsobeny sílou uměleckého vyjádření.)  

 

2. Prezentace vybrané akce nebo díla

Žáci se rozdělí do šesti skupin z předchozí dvouhodiny. Každá skupina žáků měla za úkol připravit si přibližně pětiminutovou prezentaci akce nebo díla, které v době svého vzniku, po dobu instalace nebo během provedení vyvolalo rozporuplné, kontroverzní reakce. Žáci měli za domácí úkol vyhledat informace o podobě, významu, smyslu a přijetí díla nebo akce. Skupiny prezentují postupně, chronologicky podle doby vzniku, provedení díla či akce.

Aktivita je formativně hodnocena (jak za prezentaci díla, tak za pádnou argumentaci, oponování, pranýřování).

(Pozn. autora: pro prezentaci jsem zvolil aktivity umělecké skupiny ZTOHOVEN a jejího člena Romana Týce. Jsou mi sympatické a celkově nám vytvoří chronologický příběh přibližně posledních deseti let. Jedná se o Otazník nad Pražským hradem, Znásilněné podvědomí, Semafory, Není co slavit, Křížová cesta, Občan K., Non multi sed multa a Vykradač hrobů).

Pomůcky a materiál: Powerpointová prezentace „Umění pranýřující a pranýřované“ (slidy 16-45).

Vyzveme žáky, aby ve skupinách představili ostatním žákům dílo nebo akci, které měli za úkol nastudovat.

Na samotný úvod, abychom žákům ukázali, jak si prezentaci představujeme, sami prezentujeme ve zkratce trojici uměleckých počinů – Srdce nad Pražským hradem Jiřího Davida, Otazník nad Pražským hradem skupiny ZTOHOVEN a akci Znásilněné podvědomí téže skupiny. Poté předáme slovo a poskytneme prostor žákům.  

Žáci tak prezentují postupně šest děl nebo akcí. My jejich prezentaci vhodně ilustrujeme připravenou powerpointovou prezentací. Prezentace kromě vyobrazení obsahuje i vybrané výroky a informace o díle či akci. To proto, kdyby žáci něco opomněli, případně si prezentaci vůbec nepřipravili. Pokud jsou připraveni dobře, nemusíme z powerpointové prezentace číst úplně všechno. Po prezentacích žáků na závěr odprezentujeme my výstavu Vykradač hrobů od Romana Týce (neměla-li ji za úkol prezentovat případná sedmá skupina).

Časová dotace 40 minut.

(Pozn. autora: na prezentaci se doma nebo před hodinou skutečně připravily všechny skupiny.  Tři prezentace byly na velmi dobré úrovni, postihly to nejdůležitější, nejpodstatnější z díla nebo akce. Žáci se shodli na tom, že jim takovéto akce přijdou smysluplné a srozumitelné více než většina z „konvenčních“ děl současného umění.)

 

3. Závěrečná diskuze nad prezentovanými díly

Diskuze navazuje na předchozí aktivitu a v rámci třífázového modelu E-U-R představuje nezbytnou reflexi.

Pomůcky a materiál: Powerpointová prezentace (slidy 46-48).

Společně s žáky diskutujeme nad prezentovanými díly z předchozí aktivity. Co měla tato díla společného? Která díla reagují na minulost, na historii? Překročili umělci jistá tabu, nějaké morální hranice? Jaká tabu to byla? Znáte ještě jiná díla vybraných umělců? Znáte jiná díla, která podobně vyvolala kontroverzní reakce, rozbouřila společnost nebo nějaký okruh lidí? Bylo mezi díly nějaké, se kterým vyloženě nesouhlasíte? Považujete všechna tato díla za umění? Které vám přišlo nejúdernější? Které nejpromyšlenější? Které nejodvážnější? Které povrchní? Prvoplánové? Kam myslíte, že až smí umělec zajít? Mělo by umění suplovat historii? Měnit oficiální výklady? Zpochybňovat? Polarizovat společnost? Mělo by v umění existovat nějaké tabu?

Časová dotace 18 minut.

 

Závěr dvouhodiny a zadání domácího úkolu

Na závěr hodiny zadáme žákům domácí úkol a upozorníme je na písemné opakování v příští dvouhodině.

Zamyslete se ještě samostatně doma nad otázkami kladenými v předchozí diskuzi. Napište úvahu na téma „Umění a svoboda“ (Pranýř – vlastní úvaha), ve které si položíte a zodpovíte otázky: Jaká je role umění a postavení umělce ve svobodné společnosti? Kam podle vás smí ještě umělec a umění zajít? Má být v umění naprostá svoboda? Mají v umění existovat nějaká tabu? Měl by mít umělec morální autocenzuru? Mělo by být umění považováno za polehčující okolnost? Rozsah 1 – 2 normostrany (tj. 1800 – 3600 znaků).

Upozorníme žáky, že tato za domácí úkol vypracovaná úvaha bude součástí celkového hodnocení.   

Časová dotace 2 minuty.

 

Třetí dvouhodina sloužící k písemnému opakování lekce a čtení úvah

 

Úvod dvouhodiny

Zapsání do třídní knihy, rozdání písemného opakování, vybrání písemných úvah.

Pomůcky a materiál: Písemné opakování lekce „Umění a svoboda“ (PÍSEMNÉ OPAKOVÁNÍ LEKCE).

Rozdáme žákům písemné opakování lekce „Umění a svoboda“ a společně si projdeme jednotlivé úkoly, upozorníme je na způsob vypracování.

Časová dotace 5 minut.

 

1. Písemné opakování lekce „Umění a svoboda“     

Písemné opakování slouží k ověření vědomostí a schopnosti uvažování žáků. Žáci v něm mohou získat 25 bodů (+4 body bonusové za poslední pátou otázku). Písemné opakování pak je (co se týká bodového zisku) zásadním pro sumativní hodnocení žáka.

Časová dotace 30 minut.

(Pozn. autora: Žáci mohli v písemném opakování získat 29 bodů. Nejlepšími výsledky bylo 27 bodů, kterých dosáhli tři žáci. Dalších šest žáků mělo více než 20 bodů. Pět žáků mělo méně než 20 bodů, nejnižší bodový zisk byl 10 bodů. Pravděpodobně by se někteří žáci „vybičovali“ k lepším výsledkům, kdyby si byli vědomi toho, že písemné opakování je myšleno vážně, že rozhoduje o jejich známce na vysvědčení. Takhle k písemnému opakování někteří mohli přistupovat „jen“ jako k experimentu hostujícího učitele.

K jednotlivým otázkám písemného opakování:

1. Takřka všichni žáci správně spojili pojmy a jména do dvojic. Většina z nich i správně uvedla všechny souvislosti. Tři žáci však tuto druhou část nesplnili a to se výrazně projevilo na ztrátě bodů.

2. Žáci v mnoha případech vysvětlili správně pojem, ale často už neuvedli konkrétní příklad.

3. Třetí úkol byl vděčný. Jen občas žáci neuvedli, proč se tak rozhodli. Jen pro zajímavost: nejvíce kontroverzních reakcí se dočkaly Týcovy obrazy malované lidským popelem, nejvtipnější byl pro žáky atomový hřib skupiny ZTOHOVEN a vyměněná sklíčka v semaforech, kterýžto počin byl žáky považován i za nejoriginálnější. Velmi mile mne překvapilo, že spousta žáku za jim nejbližší počin označila vedle semaforů i Týcovu plastiku Není co slavit.

4. Napsat synonyma ke pojmům svoboda a nesvoboda zvládli všichni žáci.

5. Na pátou, bonusovou otázku řada žáků vůbec neodpověděla, čímž tratili čtyři body. Ovšem musím vypíchnout tři odpovědi. Jednomu žákovi je trnem v oku lidská arogance, jedna žákyně považuje za neduh v naší společnosti genderové rozdíly, a pokládá otázku proč mají muži vyšší plat než ženy ve stejných funkcích a na stejných pracovních pozicích. A do třetice jedna žákyně by držela protestní hladovku, protože ve školní jídelně vaří nedobré jídlo.)   

 

2. Společné čtení úvah spojené s diskuzí

Žáci si ve zbývajícím čase dvouhodiny přečtou navzájem své úvahy, které psali za domácí úkol. Je vhodné přečíst i svoji úvahu, aby žáci vyslechli i náš názor, a také aby viděli, že jsme sami úvahu napsali a nechtěli jsme tedy po nich nic nemožného. Čtení jednotlivých úvah je možné komentovat, reagovat na ně, diskutovat.

Časová dotace 40 minut.

(Pozn. autora: Žáci ode mne dostali napsání úvahy jako dobrovolný úkol. Přeci jen jsem získal dojem, že toho po nich vyžaduji více, než na co jsou v běžné výuce výtvarné výchovy zvyklý, tak jsem slevil. K mému potěšení mi jedna žákyně esej přeci jen poslala mailem. Formálně její práce neodpovídala zadání, ale byl jsem rád, že se nad položenými otázkami zamyslela a jako jediná si dala tu práci a našla si chvíli na jejich zodpovězení.)

 

Závěr dvouhodiny

Na závěr dvouhodiny poděkujeme žákům za pozornost, za aktivitu a iniciativu při lekci. Bude-li časový prostor, vyzveme je k udělení zpětné vazby.

Časová dotace 15 minut.

(Pozn. autora: V rámci zpětné vazby byly všechny komentáře žáků velmi pozitivní, ohlasy a vyjádření k lekci velmi kladné.  Jednu zpětnou vazbu si dovolím citovat: „Tvoje hodiny se mi líbily, protože to nebylo jako obyčejné hodiny ve škole, kde nás nutí sdílet jejich názor. Ty jsi nám dal volnost a možnost vyjádřit se podle sebe.“)

 

Možná rozšíření lekce o další dvouhodiny

Takto nastíněnou lekci je samozřejmě možné (podle libosti, časových možností, atraktivnosti tématu pro žáky) rozšířit. Nabízí se řada možností, nabízím tři:

  1. V následující dvouhodině žáky vyzveme k tomu, aby se ve skupinách zamysleli nad tím, jaké je pro ně ožehavé společenské nebo třeba i osobní téma, na které      by chtěli poukázat. Po zvoleném tématu, problému, na kterém se žáci ve      skupině shodnou je vybídneme k tomu, aby zpracovali projekt, jak by na problém poukázali. Můžeme jim stanovit různé podmínky, limity (např. aby se drželi reálných možností, což by mohlo směřovat i k následnému uskutečnění, realizování projektu; můžeme jim dát volnou ruku, mohou si vymyslit i taková řešení, která nejsou v jejich možnostech a schopnostech a projekt tak zůstane pouze na papíře). Vypracované projekty si skupiny vzájemně představí a zhodnotí. Může následovat diskuze nad projekty. Také žáci mohou vybrat jeden, který se jim zdá být nejlepší, a ten posléze realizovat.
  2. Spojit lekci s filmovou projekcí. Např. s filmem Pelíšky od Jana Hřebejka – pro odlehčení tématu nebo naopak s náročnějším alegorickým filmem Případ pro začínajícího kata komunistickým režimem postiženého Pavla Juráčka nebo trezorovaný film Ucho. Možným řešením je také zvolit některý dokument z nabídky projektu Jeden svět, dokumentární film Trafačka – Chrám svobody, historii interpretující seriál České století (vybrané  díly) a je toho celá řada.
  3. Spojit lekci s exkurzí do Prahy nebo Brna (pro přespolní) a navštívit divadelní představení režiséra Jana Mikuláška a dramaturgyně Dory Viceníkové (Korespondence V+W, Zlatá šedesátá, Šedá sedmdesátá, případně do budoucna avizovaná Umakartová osmdesátá) Divadla Na zábradlí, respektive brněnské Reduty. Vřele doporučuji.

 

      

Doporučené materiály k prostudování (k přečtení, shlédnutí a poslechu):

Rozhovory s Romanem Týcem:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2913412

http://www.dvoraksec.com/static/docs/roman-tyc-reflex.pdf

O výstavě Samizdat a Edice Expedice:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/213411010101112/obsah/290648-vystava-samizdat-a-edice-expedice/

Informace o totalitních režimech a normalizaci v ČSSR:

www.totalita.cz

Webové stránky v lekci zmíněných umělců:

www.romantyc.info, www.ztohoven.com, www.davidcerny.cz

Články o Naděždě Tolokonnikovové (je potřeba mít registraci do archivu časopisu Respekt):

http://respekt.ihned.cz/c1-60991750-nadezdina-vzpoura

http://respekt.ihned.cz/fokus/c1-61483710-kam-kraci-svobodna-nadezda

Vznikající projekt simulací Československo 38-89:

http://www.cs3889.cz/

 

 

 

Náhledová fotografie „panáčka“ je použita se souhlasem a dobrozdáním Romana Týce. „Na web jsem dal fotky v co nejmožněji velké kvalitě právě proto, aby se s nima libovolně manipulovalo. Takže, pokud to je pro vás důležité – ano, použijte je jak se vám zlíbí.“ Děkuji.

 

Vypracované materiály:

návrh lekce UMĚNÍ A SVOBODA

Historická rekonstrukce textu – Příběh nesvobody

Interpretace textu Veličenstvo kat od Karla Kryla

Pětilístek Nesvoboda – vysvětlení; Pětilístek Nesvoboda – ukázka

ZADÁNÍ DOMÁCÍHO ÚKOLU

powerpointová prezentace UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ (pptx)

powerpointová prezentace UMĚNÍ PRANÝŘUJÍCÍ A PRANÝŘOVANÉ (pdf)

Pranýř – vlastní úvaha

PÍSEMNÉ OPAKOVÁNÍ LEKCE

 

 

 

 

Napsat komentář