Street art (program pro střední školy)

Autoři Klára Holíková, Jan Kočudlák a Radoslav Pospíchal vypracovali v rámci Didaktiky estetické výchovy projekt, který stojí za shlédnutí a realizaci. Je hravý, informačně nabitý (věnuje se legislativě, jednotlivým formám street artu, pracuje s diskuzemi i tvorbou studentů). A pokud náhodou chodíte ulicemi Brna, potěší Vás třeba i odkazy na brněnské streetartové počiny…

3. CÍLE LEKCE

3.1 Kognitivní cíle

  • Studenti jsou schopni uvést alespoň 2 zahraniční a 2 české street-artové tvůrce a 4 techniky, kterými je možno tvořit street-artové dílo.
  • Studenti jsou schopni stručně vlastními slovy charakterizovat podstatu street-artu.
  • Uvědomují si problematičnost street-artu z hlediska legislativy (poškozování cizího majetku), tedy důsledky tvorby street-artového díla.Studenti dokáží rozpoznat různé street-artové techniky.
  • Studenti jsou schopni na základě v lekci předložených informací a obrazových materiálů identifikovat street-art ve veřejném prostoru.
  • Jsou schopni na základě poznatků nabitých při výkladu debatovat na téma – street-art: umění nebo vandalismus, vytvořit domácí projekt a napsat úvahu.
  • Studenti jsou schopni analyzovat street-artové dílo (formální aspekt /technika/ a obsahový aspekt /aktivistický, politický, satirický street-art/).
  • Studenti jsou schopni zařadit street-artové dílo z hlediska techniky či obsahu.
  • Studenti dokážou při diskusi kriticky hodnotit argumenty spolužáků.
  • Studenti jsou schopni kreativně se podílet na tvorbě street-artového díla při samostatné práci, kdy navrhují na základě pochopení street-artové techniky kulturní sabotáže koncept nového díla.

3.2 Afektivní

  • Studenti jsou schopni přijímat při diskusi aktivitě prezentaci/informace/podněty/názory/výtvory.
  • Studenti jsou schopni reagovat na informace/podněty/názory/výtvory svých spolužáků formou doplňujících otázek či vyjádřením vlastního názoru na danou věc.
  • Studenti oceňují informace/podněty/názory/výtvory, které přinášejí spolužáci, jednak vlastním uvědoměním si přínosu rozmanitých podnětů, ale také i vyjádřením respektu svým spolužákům, ať verbálně či samotným nasloucháním jejich myšlenkám.

3. 3 Klíčové kompetence

Kompetence ke komunikaci

  • Studenti jsou seznámeni se street-artem jako prostředkem komunikace ve veřejném prostoru. Jsou obeznámeni s tím, jak street-artoví tvůrci pomocí symbolických a grafických znázornění, vyjadřující vlastní názory či emoce s ohledem na jejich recipienta.
  • Studenti jsou schopni spolužáky seznámit se svými poznatky či nápady.

Kompetence k řešení (nebo předcházení, rozpoznání) problémů

  • Studenti chápou možnou ilegalitu street-artu v podobě poškozování osobního majetku a dokáží posoudit důsledky této činnosti.

Kompetence personální

  • Studenti nachází inspiraci k seberealizaci, osvojují si schopnost vyjádření svých názorů (na veřejném fóru i psaným projevem) na společenské dění, jenž souvisí i s kompetencí občanskou i kompetencí sociální.

4. OBSAH

4. 1 PRVNÍ BLOK

„Předpřipravení“ učebny

Ještě před začátkem hodiny (ideálně již při příchodů studentů do učebny) je zapnut projektor, který promítá na plátno výňatek ze zákona, který se týká poškození cizí věci, a to konkrétně díly graffiti a street-artu. Tento krok má působit psychologicky jako první „informace“, aby si studenti výňatek ze zákona v klidu přečetli a díky tomu si tuto informaci podvědomě vštípili do paměti a po celou lekci si aspekt ilegality uvědomovali, což je důležité hlavně i kvůli tomu, že se studenti ve věku 15/16 let sami nachází v období „buřičství“, puberty – pomalování budovy není jen zábavná činnost nebo prostředek k vyjádření názoru, jsou za to i postihy.

Ukázka výtvarné práce se sprejem

Během počáteční administrativy (nač ztrácet čas?) je studentům přes projektor puštěn krátký film s výtvarnou tvorbou pomocí barevných sprejů zaprvé pro navození určité atmosféry, zadruhé pro zaujetí studentů a zatřetí aby si studenti uvědomovali možnosti užití barevného spreje a fakt, že není nutností jej užít pro znehodnocení majetku jiných osob.

Stručný úvod do historie graffiti a street-artu

Jedná se o výklad, který stručně vymezuje a odlišuje od sebe pojmy graffiti a street-art a krátký odkaz k minulosti (pravěk, starověk, středověk), aby studenti dokázali na ulici street-art a graffiti rozpoznat a zároveň je od sebe odlišit. Součástí je i historický fakt, který je obecně užíván jako počin, který vedl ke vzniku novodobého graffiti, a následný stručný vývoj, jenž je zakončen „příchodem“ graffiti do ČR. Podobný úvod do tématu je téměř vždy nutností jako představení pojmového aparátu a obecnějšího kontextu.

Sekce Graffiti a Street-artu

Frontální výklad zahrnuje nutně i část věnující se graffiti jakožto významnému okruhu, pakliže vnímáme ulici jakožto médium. Slide01

Sekce představuje etymologii slova, historická fakta a nabízí i přehlednou stratifikaci fenoménu graffiti dle Susan A. Phillipsové.Slide02
Pro oživení určité sterility výkladu je zařazena odbočka k provázanosti graffiti v našem prostředí, tedy provázanosti s hip-hopovou subkulturou. Slide03

Slide04Pro téma ulice je tato souvislost neopomenutelným aspektem a zde je akcentováno prostředí českého graffiti podhoubí a vznikající hip-hopové kultury, především rapové scény. Nakonec je zmíněn také aspekt legality a ilegality tvorby graffiti a to především kvůli možnosti legálního sprejování na takzvaných graffiti jamech či legálních plochách.

Vymezení základních a nejrozšířenějších technik street-artu a graffiti

Dalším základem pro orientaci v tématu graffiti a street-artu je představení alespoň základní techniky, se kterými street-art a graffiti pracují, neboť ty jsou značně různorodé
(častokrát každý tvůrce užívá svou vlastní techniku). Důraz je kladen právě na ty techniky, se kterými je možné se běžněji setkat na území ČR.

Slide07  Slide08Slide14  Slide09   Slide11 Slide16

street

Po skončení tohoto výkladu následuje malé přezkoušení, při kterém pomocí prezentace učitel studentům postupně promítá jednotlivé ukázky, ve kterých mají studestudenti identifikovat užitou techniku, což slouží jako bezprostřední ověření úspěšnosti výkladu.

Představení okruhu Světový street-art

Pro studijní účely byli vybráni reprezentativní (co do popularity, pionýrství a relevance pro tento směr) zástupci ze světového kontextu street-artu, u nichž je krom jejich datace, letmého představení osobnosti a umělecké kariéry studentům hlavně demonstrováno několik jimi užívaných technik street-artu .
Výklad je mimo tyto světové ikony obohacen o některá okrajová jména (reprezentující jiné techniky) a rozsáhlou obrazovou dokumentaci pro příkladné obeznámení s technikami a různorodostí forem street-artových děl.
Výklad je u známých osobností (zde Blek le Rat a Banksy) doprovázen některými rozšiřujícími informacemi, zařazenými dle učitelova uvážení vzhledem k průběžným reakcím studentů a časovému plánu lekce.
Slovní komentář učitele doprovází vizuální materiály a fixuje dříve představené pojmy, jako například užívané techniky street-artových umělců. Na výklad o světové scéně a jejích relevantních zástupcích navazuje sonda do českého prostředí.

Představení okruhu Český street-art

Ctižádostí této části je postupně uvést zásadní jména aktivních českých street-artových autorů  s přihlédnutím ke kořenům, které vyrůstají z tuzemské graffiti scény. Nezapomenuta nezůstane ani tendence přechodu „z ulice do galerie“ a nastínění tohoto vývoje přístupu ke street-artu u našich předních jmen této sféry (především u zástupců pražské graffiti scény).
Aby došlo k barvitějšímu zastoupení, je ve výkladu i zmínka o mimopražské aktivitě (EFOX z Ostravy) a především vzhledem k umístění školy (Brno) jsou představeni i dva významní lokální zástupci (především Timo) a jejich práce (opět v duchu rozřazení dle používaných technik).
Pro ozvláštnění a zároveň příhodnou demonstraci je nakonec vybrán i medializovaný případ kontroverzního (kriminalizovaného) street-artu z dílny Romana Týce (Ztohoven) a jeho díla Semafory.

Sekce Street-art jako uličnictví – trestná činnost

Tato sekce navazuje na konec předchozí a rozebírá aspekt street-artu jakožto ilegální činnosti a z ní pramenících postihů. Studenti získávají elementární přehled o rozdílu mezi trestným činem a přestupkem a učitelův výklad se tak z části stává sondou do trestního práva. Studenti tak získávají lepší představu o riziku tvůrčího procesu graffiti writerů i street-artových umělců nejrůznějšího druhu. Výklad je obohacen i o přímé citace (Trestní zákon) z důvodu přesnosti definice definovaného.

Slide1

Aktivita: Cvičení street-artové techniky „kulturní sabotáž“ či „umělecký terorismus“

(přetváření papírové reklamy pomocí fixu, technikami představenými ve výkladu)

Billboardy jsou jako kameny, které vám milionáři házejí na hlavu. Nikdy jste se jich nedožadovali, ale vetřely se do vašeho života a vzbuzují ve vás pocit nedostatečnosti. Je načase sesbírat to kamení a naházet jim ho zpátky.  Banksy
Vyučující studenty seznámí se street-artovou technikou kulturní sabotáže, především metodou demonstrace vybraných děl a jejich zařazení (ukázky zde). Následně si studenti na základě ve výkladu nabitých poznatků sami zkouší tuto metodu za použití výstřižků reklam. Výsledky své práce studenti prezentují před třídou.
Mediální aktivismus konkrétně „culture jamming“ či „umělecký terorismus“ nebo „kulturní sabotáž“ reaguje na současně velmi rozšířenou outdoorovou reklamu, která je výrazná a využívá možnosti oslovení velkého množství respondentů. Jejím působením dochází k zamoření veřejného prostoru letáky, plakáty, billboardy apod. Proti této reklamě se zvedla vlna odporu upozorňující na zahlcení reklamou formou mediálního aktivismu. Tento se vyznačuje buďto imitací reklamních vyjadřovacích prostředků s opačným významem (subvertizing) nebo parazitováním na stávajících reklamách (stealbording). Ve většině případů se jedná o nelegální techniku, při jejímž užití hrozí odsouzení za poškození cizí věci, představující i 2 až 6 let odnětí svobody! Tvůrci útočí na konkrétní reklamu ve veřejném prostoru, při čemž ji kreativně dotvářejí. Užívají technik přelepování, posprejování či pomalování, přeházení slov, dokreslení dalších prvků, pozměnění motivů a kontextu. S úmyslem dodat billboardu nový význam.Snaží se vyrovnat jednosměrný tok informací příznačný pro marketingovou komunikaci. Je kritikou konzumu či politické situace.

Zadání DÚ

Po bloku aktivit, jež měly za úkol studenty nejen v pozitivním smyslu odreagovat a zároveň procvičit látku, aktivně promyslet a aktivně zafixovat naučené, přichází na řadu zadání domácího úkolu.
Domácí úkol je povinný pro všechny studenty s výjimkou těch, jež si vybrali prezentace (které následují v druhém vyučovacím bloku právě po komentáři domácích úkolů).
Zadáním je napsat úvahu v rozsahu 2000 znaků včetně mezer na dvě volitelná témata. Odevzdání úkolu je zadáno na příští vyučovací blok, vzhledem k jeho učebnímu plánu. Tématy jsou:
1) Street-art a krása – Může street-art učinit ulice krásnější (ano/ne)? Jak?
2) Kriminalizovat street-art? Proč ano, proč ne? (ano/ne)
První téma je koncipováno tak aby prověřilo studentovu schopnost prakticky využít dříve nabité vědomosti z předmětu Estetická výchova a aby je dokázal flexibilně použít v problematice, se kterou je nově obeznámen. Nabízí se tedy převedení znalosti estetických teorii a kategorii (uměřenost, forma, obsah, poměr, číslo, komično, satira, ošklivost…) na výtvarný směr street-artu.
Druhé téma je svým charakterem také poměrně otevřené, nicméně je silněji vymezeno problematikou street-artu a s ním spojené ožehavé diskuse na téma kriminalizace a kriminality. Obě témata považujeme za dostatečně atraktivní i pro diskuse, následující po zmiňovaných prezentacích a videoprojekci (obé součástí druhého bloku).
Obě témata nabízejí široké pole pro myšlenkovou aktivitu a vyjádření osobních názorů, avšak nezapomínají poskytnout nutný prostor pro prokázání znalosti problematiky street-artového bloku.

4. 2 DRUHÝ BLOK

Druhý studijní blok otevírají tradiční povinnosti učitele, jako uklidnění pauzou rozdováděných žáků, zápis do třídnice a „nadhození“ v několika pomyslných bodech o čem bude tento vyučovací blok.

Komentář k DÚ

Komentář domácích úkolů zde má roli verbálního hodnocení (ohlédnutí), za zadanými, odevzdanými a zhodnocenými domácími úkoly. Zdařilé či méně zdařilé práce byly učitelem komentovány přímo do odevzdaných prací. Učitelův verbální komentář dává studentům zpětnou vazbu a má za cíl pochválit zdařilé práce (tím motivovat úspěšné studenty) a pohovořit o nedostatcích prací slabších (pojmenovat konkrétní problémy, opakující se neduhy jak formální, tak reflektovat nedostatky obsahové).

Prezentace domácích projektů studentů

Po učitelových komentářích přichází na řadu prezentování dvou projektů studentů (vybrali si dle nabídky ze začátku pololetí), které se tematicky váží k probírané látce každé
hodiny. Po studentově odprezentování vybraného tématu učitel shrne, co jsme viděli, případně doplní, rozšíří či opraví studentem předané informace. Také opět poukáže na hlavní znaky street-artu – předpokládáme, že prezentující student logicky nebude mít možnost se jich ve své práci nedotknout (tím dojde k opakování a případně i prohloubení znalostí žáků).
V další fázi přichází zhodnocení prezentace učitelem, obsahové relevance, kvality projevu, přípravy (příp. vizuálních materiálů). Stejný postup následuje i u druhého přednášejícího. Učitel přirozeně může zařadit dílčí otázky směřované ke studentům, aby je udržel ve stavu bdělosti a pohotovosti.

Videoprojekce

Před debatou pouštíme studentům část z Banksyho filmu Exit through the gift shop na který bylo upozorněno již ve výkladu. Ve filmu jsou zachyceni i hlavní street-artový tvůrci představení ve výkladu.
Zvolená ukázka z filmu od jednoho z nejznámějších umělců street-artu, Banksyho, dobře zobrazuje množství street-artových děl se značnou rozmanitostí z hlediska použitých technik, námětů a zejména kvality. V ukázce najdeme i jasné narážky na ilegalitu street-artu. Zobrazené množství děl i problém ilegality má sloužit k rozproudění následné debat. Cílem je také studenty více upozornit na daný film a povzbudit k jeho celému zhlédnutí.

Argumentační cvičení

Učitel zadá studentům, aby se seřadili do škály v závislosti na míře vlastního přesvědčení, zda je street-art spíše uměním nebo vandalismem. Dále požádá studenty s nejvyhraněnějšími názory (6 studentů z obou pólů škály), aby si vzali židle a postavili je naproti sobě. Ostatní studenti se postaví za ně, buď v závislosti na míře svého názoru, nebo i libovolně. Poté zopakuje zadání debaty, tedy otázku zda je street-art spíše uměním nebo vandalismem. Vysvětlí, že je relativně snadné nějaký názor zastávat, ale často velmi složité jej obhájit, což bude úkolem studentů. Popíše pravidla debaty. Poté probíhá vlastní debata, kdy se střídají argumentace odpůrců a zastánců street-artu, porady ohledně volby argumentů debatujících, posluchači se zamýšlí, která strana je více oslovila, ve třetím kole debaty mají možnost tento názor vyjádřit, ve čtvrtém kole mohou pomoci debatujícím, kteří stojí za jejich zády s návrhy argumentů. Po šestém kole debaty proběhne vyjádření názoru posluchačů i debatujících formou škály.
Úkolem učitele je, pokud bude debata váznout, promítat obrázky street-artových děl a vyzívat účastníky debaty k uvedení argumentů k obhájení/zatracení konkrétního díla, konkrétní techniky, k tomu využije prezentaci z předchozí lekce. Pokud debatujícím dojdou argumenty, dovolí přihlížejícím, aby debatujícím argument pošeptali.
Užívá metody „Kolujúci mikrofón“ (modifikace Ondrušek, Lábath) k ošetření toho, aby se debatující nepřekřikovali. Dohlíží, aby se do debaty zapojili všichni z 12 vybraných.
Udržuje s řečníkem oční kontakt a tímto ho povzbuzuje, ale nijak ho nechválí, aby neovlivnil ostatní. Učitel kontroluje čas, případně může pomocí kartiček (40s, 20s, 10s) upozorňovat debatující na jeho tok.
Cílem je pro žáky nacvičování kognitivních dovedností vyššího řádu, vyslechnutí si argumentů spolužáků, zlepšování rétorických schopností. V neposlední řadě funguje tato
aktivita také jako zpětná vazba pro učitele, v níž si ověří míru pochopení ilegality mnohých technik street-artu u žáků.
Následně učitel vyzve studenty, aby si sedli do kruhu, kdy volí po pevné dynamizující formě debaty uvolněnou formu reflexe diskusí. Pokládá následující otázky k reflexi zaměřené prvně na posluchače poté na debatující:

  • Komu se během debaty radikálně proměnil názor?
  • Které argumenty vás přesvědčily?
  • Bylo těžké se rozhodnout?
  • Jaké bylo jen poslouchat a nesmět se vyjádřit?
  • Jak na diskutující při debatě působil odliv posluchačů na druhou stranu?
  • Působilo vám to stres?
  • Jak jste ho zvládali?
  • Jak hodnotíte konflikty, které mezi vámi proběhli?
  • Pociťujete osobní křivdu?
  • Jak byste postupovali příště?
  • V čem vidíte význam předešlé debaty?
  • Co jste se naučili v debatě?
  • V posledních dvou lekcích?

Závěrečné rozlučkové video a avizování dalšího tématu

Na konec druhé lekce zařazujeme pro shrnutí hudební videoklip pionýrské české hip-hopové kapely WWW s názvem Noční můra a to hned z několika důvodů. Píseň i videoklip je obsahově zaměřen na téma graffiti (první writterské video v Čechách) a s ním spojenými radostmi i starostmi. Výhodou videoklipu je, že pochází z českého prostředí a svojí povahou navazuje na zmínky o vzniku graffiti (prezentuje a prezentujícími jsou přímo aktéři pražské graffiti scény) u nás a vhodně demonstruje propojení hip-hopové kultury a tématu ulice jako médium. Zařazení videa považujeme za správné i z hlediska utvoření jakési „hezké tečky“ za tématem nejen kvůli své obsahové relevanci, ale především i kvůli dávce humoru a nadhledu, jež videoklip přináší.
V této části učitel nakonec avizuje (pouze verbálně) nadcházející téma výuky.

Způsob hodnocení

Učitel je schopen odhadnout míru zapamatování, pochopení a schopnost aplikace probírané látky již z interakce se studenty v rámci vlastního vyučování. Při výkladu pokládá kontrolní otázky, sleduje, jak žáci postupují při kreativních aktivitách a diskusi.
Dalším kontrolním faktorem jsou domácí úvahy žáků, na kterých je učitel schopen posoudit míru vhledu a pochopení tématu, stejně jako domácí projekty prezentované v rámci vyučování. Po uzavření dvou až tří tematických celků učitel přistupuje k plošnému testování, aby si ověřil zapamatování, alespoň esenciálních znalostí k daným tématům.
Výkony studentů v rámci výuky hodnotí učitel v první řadě slovně (v případě správné odpovědi či podnětu pochvalou studenta, v případě chyby její korekcí), dále jsou studenti za tuto aktivitu bodováni (viz níže).
Žáci jsou hodnoceni klasickými známkami (1 – 5 či výborný – nedostatečný) jen v rámci vysvědčení. V průběh pololetí je jejich úkolem získávat body za domácí projekty, aktivitu v hodině nebo při testu.
Bodová stupnice:
100 – 91 bodů – 1
90 – 81 bodů – 2
80 – 71 bodů – 3
70 – 61 bodů – 4
60 a méně – 5
Body by byly studentům udělovány na základě těchto aktivit:
Domácí projekt (koncept domácích projektů rozebrán níže) představuje pro studenty možnost získat až 30 bodů za jeden projekt.
Ve výjimečných případech (dlouhodobá nemoc či jiné potíže bránící v získávání bodů za aktivitu v hodině) by studenti dostali možnost dělat po dohodě s učitelem dva projekty.
Opakovací test představuje až 80 bodů za pololetí, kdy by studenti prošli 4 testy, maximální ohodnocení každého je 20 bodů (v případě nemoci je možno si test napsat zpětně).
Domácí úkoly by nebyly zadávány pravidelně, za úvahu zadanou v této lekci by studenti obdrželi až 10 bodů.
Aktivita v hodině (aktivita při opakování, procvičování, diskusi, dialog s učitelem, kreativita při hrách či aktivitách) až 2 body za hodinu, tedy až 40 bodů za pololetí.
Teoreticky je možné získat při značném studijním nasazení až 160 bodů, pro žáky by tedy nemělo být těžké předmětem projít na výbornou. Přesto je k dosažení výborného hodnocení nutná značná míra iniciativy.
Domácí práce: Učitel na začátku pololetí představí seznam témat, které plánuje probírat v následujícím pololetí, aby si z nich studenti mohli vybrat to, které je nejvíce zaujme a budou se mu tedy chtít věnovat.
Učitel zadá několik variant úloh (zaměřené na pochopení teorie, kreativitu, interpretaci děl).
V případě tématu street-art si mohou žáci vybrat z následujících variant:
1. Interpretace vybraného díla (1000 – 1800 znaků) se zaměřením na obsah, formu, autora (kontext dosavadní tvorby), prostředí, ve kterém se nachází, případně srovnání s dalším dílem.
2. Vytvoření konceptu street-artového díla, vybrat místo, kde by se mělo nacházet (fotografie nebo jiné přesné určení), technika, obsah, proč tento obsah/technika?
3. Seznámení spolužáků s určitým pojmem nebo umělcem vztahujícím se ke street-artu.
Úkoly jsou vždy prezentovány třídě, spolužáci mohou mít na prezentujícího dotazy, může následovat kratší diskuse (zejména po přečtení úvahy) a mohou ho i hodnotit, nicméně konečné slovo v hodnocení má vyučující.

ZDROJE

PELINKOVÁ, Milena. Reklama a street-art jako legální a nelegální formy privatizace veřejného prostoru. Magisterská diplomová práce. 2011.
GOJNÁ, Kamila. Graffiti z pohledu etnologie. Sonda do života brněnské subkultury graffiti. Magisterská diplomová práce. 2011.
MATOUŠEK, Ivan. Street Art. Magisterská diplomová práce. 2009
SPILKOVÁ, Monika. Street art. Bakalářská práce. 2009
ŠIŠKOVÁ, Martina, Street art – umění ulice. Bakalářská práce. 2009
VONDRÁKOVÁ, Darja. Street art a graffiti – vandalství vs. umění. Bakalářská práce. 2006
MACKOVÁ, Michaela. Návrh této aktivity při brainstormingu k cvičnému výstupu do Obecné didaktiky.
ONDRUŠEK, Dušan; LABÁTH, Vladimír. Tréning? Učenie zážitkom tréning. PDCS, 2007.
Encyclopedia Britannica Volume 5. Chicago: Encyclopaedia Britannica, 2003.
SLAVINSKÁ, Petra. Estetika street-artu: Vysoké i nízké jako nástroj odporu i komerce. Brno: Masarykova univerzita. 2009. 92 s.
KAŠPARCOVÁ, Tereza. Street-art z pohledu jeho tvůrců – uličnictví nebo umění. Brno:
Masarykova univerzita. 2012. 56 s.
FOLDYNOVÁ, Adéla. Banksy [online].Dostupné z URL < http://vrana.obrazar.com/ob-vrana/banksy.phtml >.
BLEK LE RAT. In: Blek my vibe [online].Dostupné z URL < http://blekmyvibe.free.fr/aboutblek.html >
PALÁNOVÁ, Míla. Připustit přirozenou míru chaosu (Rozhovor s Timem). Sedmá
generace [online].
Dostupné z URL < http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=220 >.
Trestní zákoník. In: Books.google.czDostupné z URL < http://books.google.cz/books?id=e2AUZnEEewMC&pg=PA825&lpg=PA825&dq=Jde+o+speci%C3%A1ln%C3%AD+p%C5%99%C3%ADpad+po%C5%A1kozen%C3%AD+ciz%C3%AD+v%C4%9Bci+(zejm%C3%A9na+jej%C3%ADho+povrchu+a+vzhledu&source=bl&ots=hFEXIny0_C&sig=_BB7-AEbhTB70-xYNBY7XDzY420&hl=cs&sa=X&ei=fWpUUebAF8jZsga-2YCgDA&ved=0CC4Q6AEwAA#v=onepage&q=Jde%20o%20speci%C3%A1ln%C3%AD%20p%C5%99%C3%ADpad%20po%C5%A1kozen%C3%AD%20ciz%C3%AD%20v%C4%9Bci%20(zejm%C3%A9na%20jej%C3%ADho%20povrchu%20a%20vzhledu&f=false >.
Poškození cizí věci. In: Trestní řízení [online].Dostupné z URL < http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/trestne-ciny-paragrafy/poskozeni-cizi-veci >.
Zákon o přestupcích. In: Businesscenter.cz [online].
Dostupné z URL: <http://business.center.cz/business/pravo/zakony/prestupky/cast1.aspx >.
Zákon o přestupcích. In: Businesscenter.cz [online].
Dostupné z URL: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/prestupky/cast2.aspx >.

One Comment

  1. Pingback: Jak je možné chápat lekci | Estetická výchova

Napsat komentář