Zelená architektura

Autorky Aneta Klepárníková, Jindra Homolová a Veronika Hadrová měly za úkol dostat do estetické výchovy na gymnáziu environmentální rozměr, a to prostřednictvím tématu „Trvale udržitelná architektura“.

Vznikl vtipný, atraktivní a přitom informačně hodnotný program na 2 x 90 minut, který dává tušit, jak by podle autorek mohla vypadat estetická výchova na gymnáziu.

Chce se mi dodat, kéž by tomu tak bylo…

CÍLE LEKCE
Primárním cílem naší lekce Trvale udržitelná architektura je seznámit studenty s tímto odvětvím stavitelství. Zmínit důležité aspekty, uvést typické prvky, vysvětlit související pojmy a ukázat konkrétní typy staveb. Nesoustředíme se však jen na tyto údaje, ale rovněž chceme, aby si studenti uvědomili i vztah architektury k okolnímu prostoru – vnímali soulad či nesoulad stavby s krajinou (a to nejen u trvale udržitelné architektury). Dále nám jde i o to, aby si žáci uvědomili působení/funkci jednotlivých materiálů, které ve stavitelství hrají velkou roli. Uvedené poznatky však studenti nepřijímají jen skrze výklad a prezentaci, ale také prostřednictvím doprovodných aktivit, ať už v rámci skupiny či jednotlivě. Žák si tedy z výukových bloků odnáší nejen znalosti o tématu, ale i zkušenost s jejich používáním či využitím a v neposlední řadě i prožitek ze skupinové práce, která vylepšuje jeho vyjadřovací, komunikační i sociální dovednosti.

A. KOGNITIVNÍ CÍLE
1. Zapamatovat
– žák je schopen uvést charakteristické prvky trvale udržitelné architektury a časově ji zařadit
– žák dokáže vyjmenovat alespoň 3 konkrétní stavby a 3 typické materiály pro toto odvětví architektury
2. Pochopit
– žák umí vlastními slovy popsat trvale udržitelnou architekturu
– žák dokáže popsat základní funkce zmíněných materiálů
– žák je schopen vysvětlit pojmy vztahující se k tématu
3. Aplikovat
– žák dokáže najít a odlišit budovy spadající pod kategorii trvale udržitelné architektury
– žák je schopen diskutovat na téma trvale udržitelná architektura, vytvořit projekt i napsat esej
– žák umí použít pojmy vztahující se k tématu
4. Analyzovat
– žák dokáže rozlišit trvale udržitelnou architekturu od kategorií jiných, případně ji s jinou architekturou porovnat
5. Hodnotit
5
– žák umí stanovit nevýhody i výhody trvale udržitelné architektury
– žák je schopen zhodnotit vztah stavby k jejímu okolí
– při skupinové práci žák dokáže kriticky zhodnotit názory spolužáků
6. Tvořit
– žák je při tvůrčí práci schopen využívat poznatků o tématu a aplikovat je

B. AFEKTIVNÍ CÍLE
1. Přijímat
– žák dokáže přijímat informace (z výkladu či prezentace), názory spolužáků (skupinová práce, diskuze) i další podněty k tématu
2. Reagovat
– žák je schopen reagovat na výroky svých spolužáků (vlastní názor či doplňující otázky)
3. Ocenit hodnotu
– žák umí ocenit svoje spolužáky a respektuje je

OBSAH LEKCE
1. lekce
První lekci zahájíme tím, že žáky přivítáme na hodině a sdělíme jim, že dnes se budeme věnovat architektuře. Připomeneme jim, že minulé lekce se věnovaly designu, a tím také navazujeme na tématiku toho, že věci mají nejen užitný, ale i estetický význam. Zdůrazníme jim, že je duůležité přemýšlet nad věcmi, kterými se obklopujeme a které jsou součástí našeho života. A co je důležitější než prostory, ve kterých žijeme, pracujeme, studujeme a bavíme se.
Následuje aktivita, kterou jsme nazvaly Architektonické škatulky. Žáci se rozdělí do čtyř skupin a každá ze skupin dostane sadu čtyř fotografií budov. Každá ale dostane tematicky jinou skupinu – high-tech architekturu, organickou architekturu, rekonverze industriální architektury a ekologickou architekturu. Úkolem studentů je vymyslet jméno, které by této architektuře dali a diskutovat o hlavních znacích a charakteristice takové architektury. Čtyři prvky, na kterých se shodnou, že jsou nejdůležitější, mají napsat fixou na papír a nad to velkými písmeny napsat jméno, které architektuře dali. Poté, co mají všichni hotovo, začnou žáci své nápady po skupinkách prezentovat. Po vystoupení první skupiny se učitel zeptá ostatních spolužáků, zda mají ještě jiné nápady a následně sám doplní či upraví nápady studentů, potvrdí jim, zda uhodli správně jméno architektury.

Architektonické škatulky

Dále krátkým doplňujícím výkladem vysvětlí základní rysy staveb a smysl proč se o takových stavbách bavíme. Takto to pokračuje u všech skupinek. Tato aktivita slouží k tomu, aby se žáci naučili rozpoznat dva výrazné současné architektonické styly a jejich autory (organickou a high- tech architekturu), které mají výrazný vliv na prostředí kolem sebe a dále si uvědomili, že v architektuře dnes nejde pouze o stavbu nových domů, ale i o respektování a využití toho, co už postaveno bylo (rekonverze industriální architektury) a soulad s krajinou a prostředím. Nakonec jim jsou představeny ekologické stavby, kterým se bude věnovat velká část této lekce. (Viz příloha s fotografiemi a krátkými výklady Zelená architektura P2)
Následně se více zaměříme na typické materiály udržitelné architektury. Nejde nám o jejich technické/stavební vlastnosti, jsme si vědomi toho, že bychom se pouštěli do vod učiteli EV zpravidla neznámých. Chceme se zaměřit na to, co vnímá každý – na pocity, které v nás materiály vzbuzují a na to, jak se s těmito pocity dá pracovat v architektuře. Rády bychom docílily toho, že si studenti uvědomí šíři pocitů, které může materiál v lidech vyvolat, a šíři možností, které se v jejích užitích nabízí architektovi. Aktivita spočívá v tom, že si studenti prohlížejí/osahávají materiály (hlína, beton, sklo, ocel, sláma, dřevo) a zapisují asociace, které je v kontaktu s materiálem napadají. Pak si společně všechny asociace přečtou a následuje výklad – po něm se k aktivitě Materiály vrátíme, abychom studentům položili doplňující otázky.
Následný výklad je doprovázen powerpointovou prezentací a zaměřuje se na základní poznatky o tématu. Zmiňuje nejen údaje k trvale udržitelné architektuře, ale dotýká se i pojmů, které s tématem úzce souvisí. Po hlavní probrané látce jsou studentům detailněji představeny tři vybrané budovy. Jde nám o konkrétní ukázku ekologického stavitelství (tzn. jak takové stavění vypadá v praxi), žáci si tak dokážou ujasnit dojmy o výhodách či nevýhodách tohoto typu architektury, o používání materiálů, o dispozici místa a o celkovém charakteru objektu. Poslední část prezentace se věnuje “zeleným stavbám” u nás v České republice, zde již není třeba nějakého výkladu
Po výkladu chceme využít toho, že jsme právě studentům ukázali množství staveb, pracujících s podobnými materiály různým způsobem, a tak se formou krátké reflexe vrátíme k aktivitě Materiály a asociace. Ptáme se na to, zda se nějak jejich pocity vzhledem k materiálům mění – nyní po výkladu, kdy v ukázkách viděli, jak se (často novátorsky) můžou tyto materiály také použít. Asocioval-li se nejdříve studentovi s pohledem na beton např. chlad, anonymita, šeď…. je možné (a vítané), aby po skončení výkladu přibyly asociace nové, třeba jednoduchost, čistota, apod.
První blok je po reflexi ukončen příslibem, že za týden budeme pokračovat se stejným tématem, tentokrát ale ve více tvůrčím duchu.

2. lekce
V druhém bloku naší lekce začínáme po zápisu do třídní knihy aktivitou zvanou Pětilístek (viz příloha č. 5). Jedná se o metodu programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení, která by měla rychle, jednoduše a stručně shrnout podstatné informace z předešlé hodiny. Nejde nám o přesná data, konkrétní budovy či jména, ale chceme, aby si studenti uvědomili, co to vlastně trvale udržitelná architektura je, jaké má vlastnosti, popřípadě funkce. Nejprve žákům tuto metodu popíšeme a její schéma spolu s příslušnými požadavky napíšeme na tabuli. Poté jim zadáme instrukce. Žáci mají pracovat ve dvojicích, nemusí se tedy složitě pohybovat po třídě, ale pracují pohodlně v lavici se svým sousedem. Vyplňování Pětilístku je nutí ke společné konverzaci a přemýšlení o učivu z předchozí hodiny a navíc se musí vyjadřovat stručně a výstižně. Touto aktivitou tedy u žáků rozvíjíme komunikační dovednosti (vyjadřování, argumentace svých názorů,…) i sociální vztahy (respekt k odlišné myšlence spolužáka, přijmout cizí názor,…). Na vyplnění Pětilístku žáci dostanou pět minut, učitel si čas hlídá a aktivitu neprodlužuje i za cenu toho, že někteří žáci nestihnou vyplnit všechna pole. Po ukončení aktivity následuje krátké vyhodnocení, kdy vyučující vyvolává jednotlivé dvojice a ptá se na znění jejich Pětilístku. Jejich výroky vpisuje do schématu na tabuli (zde už ale nedodržuje počet slov, ale uvádí všechny, které se mu zdají pro daný řádek důležité či zajímavé). Pokud má učitel v závěru dojem, že se něco podstatného v Pětilístku neobjevuje, doplní to nebo k tomu otázkami navede třídu. Celá aktivita končí krátkým shrnutím základních poznatků o trvale udržitelné architektuře.
Následuje tvůrčí činnost, zaměřená na estetický soulad domu s prostředím, tedy jeden z charakteristických znaků udržitelné architektury. Studenti si mohou vybrat ze dvou zadání:

A. vytvořit návrh domu do reálného prostředí
– navrhnout na určité (reálné) místo stavbu a zakreslit ji do vytisknuté fotografie daného prostředí (tisk – černobílý vodoznak), snaží se přizpůsobit její tvar, velikost a barvu okolnímu prostředí
B. vytvořit návrh prostředí pro reálný dům
– vystřiženou fotografii reálného domu si nalepí na papír a vhodně dokreslí okolní krajinu
Záměrně dáváme studentům na výběr, aby si mohli zvolit postup, který je jim blízký. Po dokončení prací (na tvorbu je omezený časový limit) se návrhy pověsí na stěnu a všichni si je prohlédnou, následuje reflexe. Jejím cílem je v (pokud možno) neformální atmosféře dovést studenty k zpětnému zhodnocení vlastní tvorby, vnímání jednotících a rozdílných prvků v návrzích ostatních.
Po reflexi studenty učitel odhalí, že dům, se kterým pracovali studenti v tvůrčí aktivitě, ve skutečnosti stojí na místě, se kterým pracovala druhá skupina studentů – tedy že všechny návrhy domů jsou vlastně variacemi na stavbu, se kterou pracovala druhá skupina, a naopak. (Jedná se o vilu Hermínu v Černíně). Cílem tohoto zpětně odhaleného triku je, že učitel chce studenty upozornit na to, že jeden problém může mít vícero řešení, kdy každé může mít své přednosti a zápory. Následně učitel žáky krátce s touto stavbou, která u široké veřejnosti budí emoce, blíže seznámí.
V závěru lekce učitel zadá úkol, kterým je napsání eseje. V té mají studenti předložit obhajobu svých výtvarných návrhů, které v hodině vytvořili, případně se konstruktivní kritikou vyjádřit i k návrhům ostatních. Esej považujeme za vhodný nástroj k zopakování toho, co se k tématu probíralo, studenti mají opřít své argumenty o nabyté vědomosti (odůvodňují, jaké by použili materiály, proč zvolili právě takovou podobu stavby/krajiny, u koho z prezentovaných architektů se inspirovali, … ). Za esej je student hodnocen známkou.

HODNOCENÍ
Při hodnocení žáků vycházíme zjejich portfolia, testů i domácích úkolů. Portfolio klasifikujeme prospěl/neprospěl a řídíme se tím, na kolik žák v tvůrčí činnosti splnil její zadání (např. vhodné míchání barev, dodržení techniky, dokončenost…). Aby měl žák celkový přehled o úspěšnosti své tvorby, dochází k předběžnému hodnocení portfolia ve čtvrtletí, kdy učitel seznámí studenty s jejich výsledky a v případě zájmu svoje hodnocení odůvodní. Pokud některý z žáků nemá portfolio úplné, přepracovává (popř. dodělává) vybrané práce. Testy žáci píší vždy po třech probraných tématech a jsou klasifikovány na stupnici 1 až 5. Stejné je i známkování u domácích úkolů. Ty mají stejnou váhu jako testy, jelikož se v nich ukazuje, na kolik žák látku pochopil a zdali nasbírané vědomosti dokáže použít. Z testů a z domácích úkolů je pak stanoveno výsledné ohodnocení, to je, však podmíněno hodnocením prospěl u portfolia.

UCHOVÁNÍ INFORMACÍ
Základním zdrojem informací je pro studenty sešit, do kterého si během výkladu dělají relevantní poznámky. V případně absence, pak mají povinnost si znalosti sami doplnit. Předmět má ovšem i své webové stránky, na které vyučující vkládá powerpointové prezentace k daným tématům. Žák tak získá základní údaje k tématu a přehled tvorby, která se k němu váže. Navíc se nemusí stresovat v případě, že si nestíhá vše zapsat – zápisky si může porovnat s prezentací na webu a doplnit případné chybějící informace.

ZDROJE
tematické:
ERA 21. Brno: ERA, 2008, roč. 2008, č. 4. ISSN 1801-089X.
SUSKE, Petr. Ekologická architektura ve stínu moderny. Era, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7366-112-0.
SÁNCHEZ VIDIELLA, Alex. Současná architektura. Slovart, 2007. 600 s. ISBN
978-80-7209-983-2
KRATOCHVÍL, Petr. Současná česká architektura a její témata. Paseka, 2011. ISBN 978-80-7432-110-8
PONEŠOVÁ, Barbora a Jan FORETNÍK. Atlas zelených staveb: Současná udržitelná architektura. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 2012. ISBN 978-80-214-4366-2.
http://www.goethe.de/ins/cz/pra/kul/duc/arc/cs8868445.htm
http://archiweb.cz/search.php?search_exp=udr%C5%BEiteln%C3%A1%20architektura
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169980026-promena-udoli/20856226891/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319060206-prostory/311294340030002-otevreny-vesmir- banky/
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319060206-prostory/311294340030015-ekologika/ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319060206-prostory/311294340030016-bazen/ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10184651280-ekodomy-aneb-zivot-v-rovnovaze/

didaktické:
Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 100 s. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/wp- content/uploads/2009/12/RVPG-2007-07_final.pdf>. ISBN 978-80-87000-11-3.
metoda Pětilístek: čerpáno z materiálů k předmětu Aplikace programu RWCT v předmětu estetická výchova PhDr. Libora Kyncla, k nalezení i zde: http://www.liborkyncl.estranky.cz/clanky/rwct— ctenim-a-psanim-ke-kritickemu-mysleni–vedeni-seminaru-a-kursu/popis-nekterych- metod/petilistek.html

tipy pro zájemce o téma:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/35123-zelena-architektura-vystava-o-zemacich-drevacich- a-slamacich/
http://www.slunakov.cz/energetikadomu/index.php http://www.ceskatelevize.cz/porady/10319060206-prostory/dily/
http://www.asb-portal.cz/architektura/realizace/udrzitelna-svycarska-architektura-v-prazske-galerii- 3548.html
http://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/krajiny-vnitrni-a-vnejsi http://www.homesandcommunities.co.uk/sherwood-energy-village http://www.gjf.cz/aktualne/swiss-positions-33-pristupu-k-trvale-udrzitelnemu-zpusobu-staveni/ http://www.otevrenazahrada.cz/Uvod
http://www.akademiesobestacnosti.cz/ http://www.baobaby.org/

A na závěr bonusová otázka: poznáte stavbu na úvodním obrázku ke článku?

One Comment

  1. Pingback: Environmentální výchova a estetická výchova | estetická výchova

Napsat komentář