Kniha jako užité umění

Představovaná lekce „Kniha jako užité umění“ již byla podstoupena realizaci ve 2.  ročníku čtyřletého gymnázia. Předkládaný návrh lekce tak již reflektuje zkušenosti, které realizace přinesla. Před realizací lekce je tak možné případným dalším pedagogům – realizátorům  poskytnout Deset rad a doporučení pro pedagogy-realizátory lekce Kniha jako užité umění (soubor ke stažení a nahlédnutí pro všechny, kdo to s realizací lekce „Kniha jako užité umění“ myslí vážně).

Lekce je koncipována pro 24 žáků. Při realizaci na gymnáziu bylo ve skupině pouze 10 žáků. Lekci bylo přesto možné provést. Některé úkoly jsou určeny pro menší skupinky žáků (kooperativní výuka). V návrhu lekce se počítá s šesti takovými skupinami (šest skupin po čtyřech žácích, ale je možné uspořádání skupin různě variovat, např. pět dvojic žáků + jeden pedagog, jako tomu bylo při realizaci).

Hlavním obecným cílem naší lekce je, aby se žák naučil vnímat knihu nejen jako pouhý zdroj informací, poučení či zábavy, ale i jako estetický objekt, případně umělecký artefakt. Vnímáním estetické funkce knihy a její estetické hodnoty si žák uvědomí jedinečnost knihy a její nezaměnitelnost s jinými médii. 

Směřování k tomuto obecnému cíli bude vedeno různými prostředky (pomocí různých didaktických metod, které budou naplňovat cíle formativní (žák bude knihy vnímat a hodnotit), materiální (seznámí se s vybranými knihami a jejich tvůrci) a kreativní (žák bude tvořit knižní obálku, uplatní svoji fantazii). Vedle těchto cílů však ještě rozlišujeme výukové cíle, které by se neměly s výše uvedenými cíli zaměňovat.

Žáci jsou za svoji činnost a aktivitu hodnoceni. Hodnotíme je jak formativně za zvládání jednotlivých aktivit, tak sumativně na základě písemného opakování na závěr lekce.

O těchto didaktických náležitostech se více dočtete v článku Didaktická východiska pro lekci „Kniha jako užité umění“.

Přípravě samotné lekce předcházelo nastudování některých materiálů vztahujících se k tématu lekce.  O historii krásné knihy, o fenoménu autorská kniha i o současné knižní produkci pak pojednává článek Teoretická východiska pro lekci “Kniha jako užité umění“.

 

ukázka obálky pedagogické literatury vytvořené pedagogem (tedy mnou)

ukázka obálky pedagogické literatury vytvořené pedagogem (tedy mnou)

 

Lekce „Kniha jako užité umění“ si vyžaduje pět vyučovacích dvouhodin (90 minut). Čtyři dvouhodiny slouží pro lekci samotnou, pátá dvouhodina je věnována písemnému opakování a závěrečné reflexi.

 

Každý návrh jednotlivé dvouhodiny má svůj přehledný plán. Jeho obsahem jsou:

1) název aktivity;

2) její obecný cíl, ale i výukové cíle, které aktivitou sledujeme;

3) instrukce, které zadáme žákům;

4) stručný popis aktivity, její předpokládaný průběh;

5) potřebný materiál a pomůcky;

a nakonec 6) předpokládaná časová dotace pro danou aktivitu.

Plány pro všech pět dvouhodin naleznete s dalšími přílohami v závěru této lekce, jednotlivě pak na úvod návrhů jednotlivých dvouhodin.

 

ukázka obálky prózy pro dospělé čtenáře vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

ukázka obálky prózy pro dospělé čtenáře vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

 

1 Návrh první dvouhodiny lekce

Téma: „Seznámení s knihou“

Plán první vyučovací dvouhodiny

 

Vybavení třídy:

Je nezbytné disponovat jedním počítačem s připojením k internetu a projektorem s promítacím plátnem. Ideální je pro realizaci této části lekce školní knihovna vybavená výše uvedeným technickým vybavením.

 

Budeme potřebovat:

Pedagog: Ukázky z „Naší knihy“ (Příloha 1A a 1B); Slovníkové a encyklopedické definice knihy (Příloha 2); Slovník pojmů (tj. přepsaných na tabuli nebo na velký balící papír 24 pojmů – části knihy z Přílohy 3); nastříhané Definice částí knih (Příloha 3), které vložíme do dvaceti čtyř vhodně vybraných knih (pozn.: při vybírání vhodných knih se vyskytnul jeden problém. Málo která kniha obsahuje část „ex libris“, proto můžeme po zkušenostech doporučit knihu Standa a dům hrůzy od Arnošta Goldflama (2008) nebo Kamarádi z abecedy od Radka Malého (2013). Ostatní části knihy se v knihách hledají snadno a příprava na aktivitu Interaktivní slovník pojmů učiteli nezabere mnoho času. Uznáme-li v případě některých pojmů, že by mohlo být pro žáky obtížné je v knize najít (např. impresum, frontispis), vložíme lístek s definicí části knihy k dané části); text o tvaru knihy od Alberta Manguela (je součástí Přílohy 12); šest knih o přibližně stejné velikosti pro aktivitu Senzomotorické cvičení (vhodné použít dvě různá vydání Bible – jedno klasické a druhé např. pro děti, s ilustracemi); Křížovku (Příloha 4) vytisknutou na papír formátu A5.

Je vhodné mít s sebou encyklopedie nebo slovníky vysvětlující pojem kniha (Diderot, Ottův slovník naučný…), avšak není snadné je zapůjčit, proto se bez nich nejspíše budeme muset obejít a vystačit si s vypsanými definicemi (Příloha 2).

Scénku Bible divadla Sklep.

Žáci: Papír (sešit), tužku, šátky na zavázání očí.

 

Průběh lekce:

Organizační záležitosti – vyřízení administrativy (zápis do třídní knihy „Seznámení s knihou“, zapsat chybějící žáky).

Časová dotace 2 minuty.

 

1. Poslech úryvku z „Naší knihy“ (Příloha 1A) – úvod do tématu lekce.

Žáci vnímají čtený úryvek, který navodí téma dnešní dvouhodiny.

Žáci reagují na dotaz „O čem bude lekce?“

Časová dotace 3 minuty.

 

2. Vytvoření vlastní definice knihy a seznámení s encyklopediemi – na základě přečteného úryvku se žáci pokusí o vlastní definici knihy. Po vzájemné prezentaci svých definic a jejich srovnání vyhledají definici knihy na internetu, případně v knižních encyklopediích a slovnících (nemáme-li je, poslouží nám Příloha 2).

Aktivita je jednou z průběžně (formativně) hodnocených aktivit. Žáky hodnotíme jak na základě jimi vytvořených definic, tak na základě aktivity, iniciativy a jejich angažovanosti.

Vyzveme žáky, aby se vžili do role babičky a vlastními slovy knihu definovali např. právě neznalému chlapci, hrdinovi Naší knihy. Sami se o definici pokusíme. Vzájemně si své definice přečteme, hledáme mezi nimi případné rozdíly, odlišné pohledy na knihu.

Zeptáme se žáků, co by dělali v případě, že by si s definováním pojmu „kniha“ nevěděli rady. Směřujeme je k tomu, aby prokázali znalost a schopnost používat internetovou encyklopedii wikipedie a knižní encyklopedie. Necháme je tuto schopnost demonstrovat na počítači, na encyklopediích (máme-li je k dispozici), případně je necháme jednotlivě nahlas přečíst námi opsané Slovníkové a encyklopedické definice z Přílohy 2.

Časová dotace 15 minut.

 

3. Interaktivní slovník pojmů – jedná se o interakční didaktickou hru, při níž je každý žák členem, článkem kolektivní sítě. Jako každá hra, tak i ta naše má svá pravidla: žáci na základě přečtené definice jednotlivé části knihy v knize vyhledají, ukážou ostatním žákům a vysvětlí vlastními slovy význam té dané části knihy. Můžeme pro zdůraznění hravosti používat při vybírání jednotlivých pojmů ustálenou formulku „Já bych si vygoogloval(a)…“.Každý žák tak na chvíli bude neznalým googlujícím a na chvíli vševědoucím googlem. Tato pravidla je potřeba na úvod žákům vysvětlit.

Aktivita je jednou z průběžně (formativně) hodnocených aktivit. Žáky hodnotíme na základě vysvětlení pojmu vlastními slovy (přihlédneme i k užívání spisovného jazyka) a správného demonstrování části knihy na knize.

Žáci si mezi sebou rozeberou dvacet čtyři námi vhodně vybraných knih, do kterých jsme vložili Definice pojmů části knihy (Příloha 3). Na tabuli máme Slovník pojmů (napsaný přímo na tabuli nebo na velký papír).  

Připouští-li to počet žáků ve skupině, můžeme si také jednu nebo dvě knihy vybrat a provádět aktivitu s žáky. Doporučujeme začít vygooglováním „Hlavního titulu“. Pojem zakroužkujeme, aby všichni viděli, že už byl vygooglován. Žák, který má tento pojem, tak jej vysvětlí, ukáže na knize a googluje další pojem. Aktivita končí ve chvíli, kdy jsou vysvětleny a na knihách ukázány všechny pojmy.

Závěrečnou Rekapitulaci pojmů uděláme až po videoprojekci scénky Bible divadla Sklep.            

Časová dotace 30 minut (5 minut rozebrání knih, vysvětlení pravidel, pochopení a vyhledání části knihy + 25 minut samotná hra). Lze očekávat, že se během aktivity mezi žáky bude rozvíjet diskuze (reflexe v akci), podle časových možností ji lze podpořit.

 

4. Senzomotorické cvičení – žáci vnímají knihu ve skupinách se zavázanýma očima pomocí jiných smyslů než je zrak (hmat, čich, sluchem vnímají krátký čtený text). Na základě tohoto vnímání se snaží určit, o jakou knihu se jedná.

Aktivita je jednou z průběžně (formativně) hodnocených aktivit: žáky hodnotíme na základě správnosti popsání knihy a jejím následném poznání. Hodnotíme také iniciativu žáků při činnosti, případně originálnost jejich dohad.

Na úvod aktivity rozdělíme žáky do šesti skupin. Rozdělení můžeme ponechat na nich samotných. Vyzveme je, aby si navzájem ve skupinách zavázali oči. Lze očekávat, že atmosféra ve třídě bude živější, tak žáky požádáme, aby se ztišili a v tichosti naslouchali. Přečteme jim krátký Text o tvaru knihy od Alberta Manguela (Příloha 12).

Poté do každé skupiny rozdáme knihu (máme tedy celkem šest knih, které se liší stářím, váhou, povrchovou strukturou). Žáci ve skupinách knihu vnímají tak, jak jim umožňují všechny ostatní smysly, jen ne zrak. Vzájemně se radí, o jakou knihu by se mohlo jednat.

My si mezitím poznamenáme, která skupina měla jakou knihu.

Po pěti minutách knihy žákům odebereme a prozatím je schováme. Žáci si sundají šátky a jednotlivé skupiny prezentují své pocity, dojmy z knihy a dohady, o jakou knihu by se podle nich mohlo jednat. Úsudky žáků registrujeme, srovnáváme je s našimi poznámkami, případně citlivě klademe žákům otázky, které by je mohly navést správným směrem v jejich úsudcích. Tyto otázky klademe spíše v případě, že jsou žáci mlčenliví a my z nich v tuto chvíli chceme dostat co nejvíce.

Na závěr jim ukážeme šest knih a jednotlivé skupiny určují, která z knih byla ta jejich. 

Časová dotace 20 minut (5 minut rozdělení do skupin, zavázání si očí a poslech textu o tvaru knihy + 5 minut vnímání knih + 10 minut popsání, odhadování vnímané knihy a následné rozpoznání knihy).

 

5. Videoprojekce scénky Bible divadla Sklep – jedná se o aktivitu, při níž žáci vnímají krátký videozáznam a reagují na něj.

Žáci si během vnímání scénky zapisují jednotlivé části a vlastnosti knihy, které ve scénce zazní. Před chvílí jednotlivé části knihy slyšeli při Interaktivním slovníku pojmů, případně si vlastnosti knihy uvědomovali při Senzomotorickém cvičení.

Časová dotace 10 minut (tj. není potřeba promítat scénku až do samotného závěru, závisí to na časových možnostech).

 

6. Společná rekapitulace pojmů – na knižním vydání Bible si společně s žáky zopakujeme jednotlivé části knihy.

Dáme žákům knižní Bibli, necháme ji kolovat, aby každý žák ukázal a pojmenoval jednu část knihy, kterou si zapamatoval. Přitom žáci mohou mít stále na očích Slovník pojmů z aktivity Interaktivní slovník pojmů.

Časová dotace 5 minut.

 

7. Poslech úryvku z „Naší knihy“ (Příloha 1B) – úryvek z „Naší knihy“ uzavírá první dvouhodinu lekce. Také žákům klade otázku o spojitosti knihy a umění, nad kterou by se měli v průběhu týdne zamyslet.

Časová dotace 2 minuty.

 

Závěr hodiny a zadání domácích úkolů:

1. Rozdáme žákům Křížovku vytisknutou na papír formátu A5 k vyluštění za domácí úkol. Doporučíme jim, že při vyhledávání pojmů mohou v případě nevědomosti používat wikipedii, kde je pod heslem „kniha“ najdou. Jejich úkolem také bude zjistit, co znamená tajenka.

2. Vyzveme žáky, aby se zamysleli nad tím, jak to tatínek myslel s těmi babiččinými knedlíky a uměním (viz úryvek z „Naší knihy“ – Příloha 1B) a aby se po celou dobu lekce zamýšleli nad tím, co pro ně osobně znamená kniha.

3. Vyzveme žáky, aby s sebou na příští výuku donesli svoji oblíbenou knihu.

Časová dotace 3 minuty.

 

ukázka obálky dětské literatury vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

ukázka obálky dětské literatury vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

 

2 Návrh druhé dvouhodiny lekce

Téma: „Kniha jako užité umění“

Plán druhé vyučovací dvouhodiny

 

Vybavení třídy:

Je nezbytné disponovat jedním počítačem s projektorem a promítacím plátnem. Nejideálnější je pro realizaci této části lekce školní knihovna vybavená výše uvedeným technickým vybavením a množstvím knih.

Požadavky na technické vybavení třídy jsou tedy stejné jako v předešlé dvouhodině, proto můžeme lekci realizovat ve stejné třídě.

 

Budeme potřebovat:

Pedagog: Ukázku z „Naší knihy“ (Příloha 1C); Powerpointovou prezentaci „Kniha“; Pracovní listy „Pojmy a jména“ (Příloha 6) vytisknuté na papír formátu A5; Pracovní listy s obálkami jednotlivých žánrů (Příloha 7, máme je i v digitální podobě); Pracovní listy k analyzování obálek (Příloha 8); Názvy knih a anotace pro tvorbu obálky (Příloha 9); jednu nebo dvě knihy zabalené do novinového papíru; je vhodné mít s sebou po dvou či po třech dalších knihách od každého literárního žánru, jehož obálky budou žáci analyzovat (tj. knihy, které s vybranými žánry korespondují a při aktivitě Analýza vzhledu obálek doplní čtyři vyobrazené obálky z Přílohy 7); doporučujeme mít digitální fotoaparát, abychom si mohli vyfotografovat žáky přinesené knihy.

Žáci: Papír (sešit), tužku, oblíbené knihy.

 

Průběh lekce:

Organizační záležitosti – vyřízení administrativy (zápis do třídní knihy „Kniha jako užité umění“, zapsat chybějící žáky), vystavení přinesených knih (je vhodné si knihy vyfotografovat – celkový pohled, abychom je případně mohli srovnat s knihami, které žáci přinesou příště).

Vyzveme žáky, aby na lavici položili své oblíbené knihy, které měli s sebou přinést za domácí úkol z minulé hodiny. My sami jsme před výukou na lavici položili knihu zabalenou do novinového papíru a žánrové knihy (tj. dvě nebo tři knihy od každého literárního žánru, který žáci budou později analyzovat). 

Časová dotace 5 minut (časová dotace je delší pro případ, že by žáci vyhledávali svoje oblíbené knihy ve školní knihovně).

 

knihy, které přinesli žáci na základě úkolu „Přines svoji oblíbenou knihu“

Knihy, které přinesli žáci na základě úkolu „Přines svoji oblíbenou knihu“

 

1. Brainstorming „Užité umění“ – evokační aktivita vhodná na úvod výuky. Brainstorming na téma „Užité umění“.

Na tabuli nebo na velký papír (tak aby všichni žáci viděli) napíšeme „UŽITÉ UMĚNÍ“. Vyzveme žáky, aby říkali své asociace, nápady a souvislosti, které je s pojmem užité umění napadají. Vše zapisujeme do podoby myšlenkové mapy. Můžeme je pobízet otázkami (např. „Jaké různé druhy užitého umění vás napadají?“, „V čem spočívá rozdíl mezi užitým uměním a volným uměním?“, „Znáte některé autory, tvůrce užitého umění?“, „Znáte nějaké určité, konkrétní díla užitého umění?“, apod. Můžeme v tuto chvíli také sami navrhnout jako možný druh užitého umění knihu a nechat žáky hledat možnou souvislost).

Časová dotace 10 minut.

(Pozn.: Následující aktivity 2 – 5 na sebe plynule navazují, prolínají se. Není tedy možné mezi nimi striktně vytvořit hranice a určit pevně danou časovou dotaci. Námi navrhovaná časová dotace je tedy orientační, ale celkem by pro tyto čtyři aktivity mělo být dostačujících 30 minut.)

 

2. Poslech úryvku z „Naší knihy“ ilustrovaný powerpointovou prezentací – pokračování našeho průvodního příběhu (Příloha 1C), tentokráte s obrazovým doprovodem Powerpointové prezentace „Kniha“ (slidy 1 – 8).

Vyzveme žáky, aby bedlivě naslouchali ukázce a přitom sledovali ilustrativní doprovod powerpointové prezentace.

Časová dotace 7 minut.

 

3. Diskuze nad donesenými knihami v souvislosti s tvrzením „Obálka je plakátem knihy“

Věnujeme s žáky pozornost doneseným knihám a diskutujeme nad nimi o pravdivosti tvrzení Karla Teigeho, že „Obálka je plakátem knihy“ (slide 8). Hledáme takové knihy, které toto tvrzení respektují, jsou jeho důkazem. Bylo by žádoucí, aby se každý žák vyjádřil ke své knize.

Pozastavíme se také nad tím, jak působí kniha zabalená do novinového papíru. Žáci mohou odhadovat, o jakou knihu se nejspíše jedná, co jim taková obálka o knize říká apod. Lze očekávat, že takto zabalená kniha u žáků podnítí zvědavost.   

Můžeme žákům klást otázky: „Která obálka upoutá vaši pozornost?“, „Vystihují obálky knih také jejich obsah?“, „Jsou si některé obálky knih něčím podobné? Mají stejné prvky?“, „Jak na vás působí kniha zabalená do novinového papíru?“, „Co si myslíte, že je to za knihu?“

Časová dotace 8 minut.

 

4. Diskuze nad pěti výroky z powerpointové prezentace – pokračování powerpointové prezentace „Kniha“ (slidy 9 – 12),diskuze nad čtyřmi výroky o knize jako umění a jednom výroku o knize jako předmětu k užívání.

Vyzveme žáky, aby se opět posadili a věnovali pozornost prezentaci. Jednotlivé výroky necháme vždy přečíst některého z žáků a diskutujeme o nich, polemizujeme s nimi.

Závěrečný 12. slide nám protichůdné postoje (Kniha jako předmět k užívání a Kniha jako umění) shrnuje do sjednocujícího názvu, tématu naší lekce „Kniha jako užité umění“.

Časová dotace 10 minut.

 

5. Diskuze nad donesenými knihami v souvislosti s tématem „Kniha jako užité umění“ – přirozené vyústění předchozích aktivit.

Opětovně věnujeme s žáky pozornost doneseným knihám a diskutujeme nad nimi v souvislosti s knihou jako užitým uměním.

Můžeme žákům klást otázky: „Představují podle vás některé z těchto knih užité umění?“, „Můžeme některou z knih na základě jejího vzhledu považovat za umělecké dílo?“, „Proč jste knihu donesli? Proč ji máte rádi?“, „Může být kniha zajímavá i něčím jiným než jen svým obsahem, poutavým dějem či napínavým příběhem?“, „Máme vnímat knihu jako spotřební zboží nebo jako umění?“ a na závěr opět „A co kniha zabalená do novinového papíru?“

Časová dotace 5 minut.

 

6. Analýza vzhledu obálek a prezentace svých závěrů ostatním skupinám – aktivita, která předpokládá kooperativní výuku. Žáci opět pracují ve skupinách, které vytvořili v předchozí dvouhodině při aktivitě Senzomotorické cvičení. Žáci hledají společné prvky u čtyř obálek jednotlivých žánrů, k čemuž jim slouží Pracovní listy s obálkami jednotlivých literárních žánrů (Příloha 7) a výsledky zapisují do Pracovních listů k analyzování obálek (Příloha 8).

Aktivita je jednou z průběžně (formativně) hodnocených aktivit: žáky hodnotíme na základě správnosti analýzy a její následné prezentace ostatním.

Rozdáme žákům pracovní listy (Příloha 7 a Příloha 8) a vysvětlíme jim činnost. Sami se do aktivity zapojíme vlastní analýzou pedagogické literatury.  S vlastní prezentací můžeme začít jako první, aby žáci viděli, co po nich požadujeme, co od nich očekáváme.

Při prezentaci analýz jednotlivých literárních žánrů promítáme čtveřici obálek projektorem na promítací plátno tak, aby ji měli všichni žáci na očích. Po každé prezentaci se jednotlivá skupina žáků pokusí najít mezi donesenými knihami ty, které svojí obálkou patří k danému literárnímu žánru (právě za tímto účelem jsme donesli i vlastní knihy, neboť nelze očekávat, že takové knihy přinesou žáci).

Časová dotace 40 minut. 5 minut si vyžádá rozdání pracovních listů a vysvětlení aktivity, 5 minut samotná analýza žáky a 30 minut prezentace závěrů ostatním skupinám.

 

Závěr hodiny a zadání domácích úkolů:

1. Sdělíme žákům, že v příští dvouhodině budou ve skupinách tvořit přední stranu obálky knihy. Jako grafičtí designéři a typografové dostanou zakázku. Rozdáme žákům do skupiny Názvy knih a anotace pro tvorbu obálky (Příloha 9), aby se do příští hodiny zamysleli nad tím, jak by obálku této knihy zhotovili. Mohou si pro tvorbu obálky připravit i nějaké podklady a materiály (např. fotografie), mohou si obálky během týdne promyslet. Požádáme je, aby si anotace a názvy knih prozatím nechali vzájemně ve skupinách pro sebe v utajení, nevyzrazovali je ostatním spolužákům, protože mezi nakladatelskými domy panuje konkurenční boj a jejich kniha bude utajený bestseller.

2. Rozdáme žákům Pracovní listy „Pojmy a jména“ (Příloha 6) vytisknuté na papír formátu A5, aby si k šesti pojmům a jménům z powerpointové prezentace vyhledali a doplnili informace.     

3. Vyzveme žáky, aby s sebou na příští výuku donesli knihu, kterou považují díky jejímu vzhledu či zpracování za užité umění.

Časová dotace 5 minut.

 

ukázka obálky tzv. „červené knihovny“ vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

ukázka obálky tzv. „červené knihovny“ vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

 

3 Návrh třetí dvouhodiny lekce 

Téma: „Tvorba knižní obálky“

Plán třetí vyučovací dvouhodiny

 

Vybavení třídy:

Učebna Estetické výchovy, potažmo Výtvarné výchovy bez nadstandardních požadavků na vybavení. Učebna by přirozeně měla disponovat materiály a pomůckami, které rozdáme žákům pro Tvorbu přední strany obálky (barevné i bílé papíry formátu A3, případně A4, nůžky, lepidla, pravítka, barvy, fixy, pastelky…). Je nutné, aby žáci mohli pracovat v již vytvořených skupinách.

 

Budeme potřebovat:

Pedagog: Ukázku z „Naší knihy“ (Příloha 1D); Pracovní listy s obálkami jednotlivých žánrů (Příloha 7); Názvy knih a anotace pro tvorbu obálky (Příloha 12); knihy, které považujeme za užité umění (je vhodné mít s sebou knihy zmiňované v ukázce z „Naší knihy“ – Příloha 1C. (Pozn.: Jedná se o knihy Abeceda Vítězslava Nezvala, Na vlnách TSF Jaroslava Seiferta a Krvavý román Josefa Váchala. Vhodnou inspirací pro případné pedagogy – realizátory lekce mohou být knihy, které se nám sešly při naší realizaci lekce); digitální fotoaparát na vyfotografování obálek, které žáci vytvoří, případně pak i na vyfotografování knih, které donesou na základě úkolu „dones knihu, kterou považuješ za užité umění“.

Žáci: Donesené knihy, které považují za užité umění; případné připravené materiály a návrhy pro Tvorbu přední strany obálky.

 

Průběh lekce:

Organizační záležitosti – vyřízení administrativy (zápis do třídní knihy „Tvorba knižní obálky“, zapsat chybějící žáky), vystavení přinesených knih (můžeme si je vyfotografovat a provést srovnání s knihami, které žáci přinesli do předchozí dvouhodiny).

Vyzveme žáky, aby na lavici položili knihy, které měli s sebou přinést za domácí úkol z minulé hodiny, tj. knihy, které považují za užité umění. My sami jsme před výukou na lavici položili knihy, které jsme se zřetelem na tento požadavek přinesli.

Časová dotace 2 minuty.

 

1. Poslech úryvku z „Naší knihy“ (Příloha 1D) – úryvek žáky opět uvede do lekce, tentokrát jasně naznačí, o čem bude dnešní dvouhodina.

Časová dotace 3 minuty.

 

2. Tvorba vlastní přední strany obálky – aktivita, která předpokládá kooperativní výuku. Žáci opět pracují v již vytvořených skupinách.

Skupiny by v ideálním případě měly pracovat na obálce knihy svého literárního žánru, jehož obálky v předchozí dvouhodině analyzovaly. K tomuto žánru také dostaly Názvy knih a anotace (Příloha 9). Je však přípustné přistoupit ještě na dodatečné záměny žánrů. Přeci jenom nemusí všem skupinám žáků vybraný literární žánr sednout natolik, aby pro něj chtěli tvořit obálku.

Zrovna tak je na domluvě, jaký formát by obálka měla mít (nejmenší přípustný však je formát A4). Některý návrh vynikne více na větším formátu A3, pro některý je více vhodný menší formát. Přípustný je samozřejmě i čtvercový formát a jiné, každé ozvláštnění je vítané a právě onen byť drobný odklon od zažité normy přibližuje běžný předmět (knihu) k umění.

Aktivita je jednou z průběžně (formativně) hodnocených aktivit: žáky hodnotíme na základě výsledků jejich tvorby a její následné prezentace ostatním (aktivita Knižní veletrh). U výsledků tvorby si všímáme originálnosti nápadu, kvality zpracování. Posuzujeme, jestli a do jaké míry se do tvorby promítly výsledky předchozího analyzování obálek (ačkoliv to není zcela zásadní). Také si všímáme, jestli se do aktivity zapojovali všichni žáci v rámci skupiny.

Dohodneme se s žáky na pravidlech tvorby, poskytneme jim k tvorbě veškerý možný materiál. Je vhodné žákům připomenout, k jakým závěrům jsme došli posledně, když jsme si analyzovali obálky, můžeme jim poskytnout i Pracovní listy s obálkami jednotlivých literárních žánrů (Příloha 7) pro připomenutí. Upozorníme je, že na tvorbu mají 45 minut, takže s ohledem na to by si měli práci rozvrhnout a zvážit své možnosti.

My sami tvoříme obálku ve svém žánru, tj. obálku pro pedagogickou literaturu.

Časová dotace 50 minut. 5 minut na vysvětlení činnosti a 45 minut pro tvorbu samotnou.

 

3. Knižní veletrh – prezentace a hodnocení výsledků aktivity Tvorba vlastní přední strany obálky žáky navzájem.

Jednotlivé obálky si vyfotografujeme na digitální fotoaparát, protože je budeme potřebovat vytisknuté do příští dvouhodiny pro aktivitu Tvorba knihy japonskou knižní vazbou.

Žáci se ocitnou na knižním veletrhu (např. ve Frankfurtu nad Mohanem), kde skupiny žáků představují jednotlivé nakladatelské domy. Každý z nich má pro knižní trh připraveného svého „černého koně“, svůj knižní bestseller. Skupiny postupně prezentují svoji knihu, kdy ostatním žákům přečtou i anotaci knihy, tj. zadání svého úkolu. My sami se prezentujeme vlastní pedagogickou knihou.

Následně si žáci své knihy (respektive obálky knih) hodnotí, v tomto případě by se mohli vžít do role knihkupců nebo i běžných zákazníků.

My sami se do aktivity zapojíme vlastní prezentací a citlivým hodnocením výtvorů žáků.

Časová dotace 20 minut. V případě že by si tato aktivita vyžádala více času nebo že bychom viděli, že je škoda přerušit ji v nejlepším, můžeme jí poskytnout větší časovou dotaci.

 

4. Diskuze nad donesenými knihami na základě úkolu „Dones knihu, kterou považuješ za užité umění“  – žáci si navzájem představí knihy, které považují za užité umění. Vnímáme přitom rozdíly mezi knihami, které přinesli do předchozí dvouhodiny (tj. jejich oblíbené knihy) a knihami, které přinesli nyní.

Poskytneme žákům prostor, aby nám každý sdělil, proč donesl určitou knihu a na základě čeho jí přisoudil charakter užitého umění.

My sami jsme přinesli vlastní knihy.

Časová dotace 13 minut.

 

knihy, které přinesli žáci na základě úkolu „Přines knihu, kterou považuješ za užité umění“

knihy, které přinesli žáci na základě úkolu „Přines knihu, kterou považuješ za užité umění“

 

Závěr hodiny a zadání domácích úkolů:

Vyzveme žáky, aby si na příští dvouhodinu donesli jehlu a materiály, které vypracovávali za domácí úkol: vyluštěnou Křížovku, informace o tajence a Pracovní listy „Pojmy a jména“.

Časová dotace 2 minuty.

 

ukázka obálky pro knihu poesie vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

ukázka obálky pro knihu poesie vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

 

4 Návrh čtvrté dvouhodiny lekce

Téma: „Tvorba knihy japonskou knižní vazbou“

Plán čtvrté vyučovací dvouhodiny

 

Vybavení třídy:

Učebna Estetické výchovy, potažmo Výtvarné výchovy bez nadstandardních požadavků na vybavení. Pro zhotovení knihy japonskou knižní vazbou je potřeba tvrdých barevných papírů formátu A5 (desky knihy), jehly, pevné nitě (vhodný je přírodní provázek), hřebíky, případně šídla a kladívka, vhodné jsou i pravítka. Dále lepidlo a nůžky.

 

Budeme potřebovat:

Pedagog: Ukázku z „Naší knihy“ (Příloha 1E) na závěr lekce; jakýkoliv slovník cizích slov; knihy, které obsahují v tiráži jméno typografa; knihy s různými ilustracemi (kresba, malba, grafika, fotografie) a jménem autora ilustrací v tiráži; knihu psanou Braillovým písmem – např. Barevné tóny – sbírka veršů zrakově postižených autorů od Evy Budzákové (2008); knihu zhotovenou japonskou knižní vazbou (např. sbírka básní Práce s mraky od Michala Maršálka (2012), případně imitace japonské knižní vazby u knihy Zeď od Petra Síse (2007)).

Pro Tvorbu knihy japonskou knižní vazbou budeme potřebovat většinu již v lekci použitých Příloh + Přílohy nové (Přílohy 10, 11 a 12) (Pozn.: Při tvorbě knihy budeme jednotlivé listy skládat v tomto pořadí):

Hlavní titul pro knihu zhotovenou japonskou knižní vazbou (Příloha 11);  úvodní úryvek z „Naší knihy“ (Příloha 1A);Slovníkové a encyklopedické definice knihy (Příloha 2);  Definice částí knihy (Příloha 3); Křížovku (Příloha 4);Powerpointovou prezentaci „Braillovo písmo“ (Příloha CD II) + ukázku Braillova písma; Ilustrace k senzomotorickému cvičení (Příloha 11); úryvek z „Naší knihy“ (Příloha 1B); úryvek z „Naší knihy“ (Příloha 1C) + vyobrazení z Powerpointové prezentace „Kniha“ (Příloha 5); Výroky o knize (Příloha 12); Pracovní listy „Pojmy a jména“ (Příloha 6); úryvek z „Naší knihy (Příloha 1D); Pracovní listy s obálkami jednotlivých literárních žánrů (Příloha 7); Názvy knih a anotace pro tvorbu obálky (Příloha 9); vytisknuté fotografie obálek, které zhotovili žáci; závěrečný úryvek z „Naší knihy“ (Příloha 1E)

(Pozn.: Křížovku a Pracovní listy „Pojmy a jména“ by si žáci měli přinést na hodinu s sebou, již vypracované za domácí úkol. Pro jistotu však vezmeme s sebou nevypracované listy vytisknuté. Pracovní listy s obálkami jednotlivých žánrů (Příloha 7), Názvy knih a anotace pro tvorbu obálky (Příloha 9) a vytisknuté fotografie obálek, které zhotovili žáci, máme připraveny tak, aby každý žák dostal svůj žánr (svůj pracovní list s vyobrazením, svoji anotaci a jím zhotovenou obálku). Ukázkou Braillova písma máme na mysli aršík papíru s Braillovým písmem, který si žáci do knihy nalepí k vytisknuté prezentaci „Braillovo písmo“. Takový aršík papíru, zrovna tak jako knihu psanou Braillovým písmem, lze získat v tyflocentrech (např. TyfloCentrum Olomouc, www.tyflocentrum-ol.cz).  

Toto vše máme vytisknuto na papíru formátu A5.

Žáci: vypracované domácí úkoly (Křížovku, Pracovní listy „Pojmy a jména), jehlu (pokud jich ve třídě není dostatek).

 

Průběh lekce:

Organizační záležitosti – vyřízení administrativy (zápis do třídní knihy „Tvorba knihy japonskou knižní vazbou“, zapsat chybějící žáky).

Časová dotace 2 minuty.

 

1. Tvorba knihy japonskou knižní vazbou – cílem aktivity je zpracovat materiály s informacemi o knize jako užitém umění do podoby samotné knihy. Takové zpracování materiálů by v jiné lekci působilo příliš samoúčelně, ovšem v případě lekce „Kniha jako užité umění“ se tato aktivita vyloženě nabízí.

Nejprve je vhodné žáky motivovat ukázkou již japonskou knižní vazbou zhotovených knih. Vedle motivace si také vytvoří představu, co bude jejich úkolem.

 

kniha zhotovená japonskou knižní vazbou

kniha zhotovená japonskou knižní vazbou

 

Rozdáme žákům jednotlivé ostránkované listy formátu A5 tvořící knižní blok. Do knihy mohou místo námi vytisknuté Křížovky a Pracovního listu „Pojmy a jména“ vložit své vypracované domácí úkoly. Dáme jim vybrat z tvrdých barevných papírů, které budou tvořit přední a zadní desky knihy. Také jim rozdáme pomůcky ke zhotovení: hřebíky (případně šídla), jehly, nit a kladívko (to může být do dvojic).

My sami knihu tvoříme s žáky, názorně jim ukazujeme jednotlivé dílčí kroky pro zhotovení knihy japonskou knižní vazbou. Přitom bedlivě sledujeme, jestli s námi všichni žáci drží krok, případně se snažíme jednotlivým žákům dílčí kroky vysvětlit individuálně.

Časová dotace 45 minut. Přibližně 10 minut na rozdání materiálů a celkové vysvětlení postupu. 35 minut na samotné zhotovení knihy japonskou knižní vazbou.

 

2. Listování knihou a průběžná kontrola domácích úkolů – během listování zhotovenými knihami se pozastavíme u jednotlivých stránek a provedeme kontrolu domácích úkolů.

Některé stránky ve zhotovené knize pro žáky představují materiál, se kterým se dosud v průběhu lekce nesetkali. Jedná se o Hlavní titul pro knihu zhotovenou japonskou knižní vazbou a Ilustrace k Senzomotorickému cvičení. Je tedy vhodné se nad těmito stránkami pozastavit.

hlavní titul knihy

hlavní titul knihy

 

Během listování knihou s žáky narazíme na stránky, jejichž obsahem jsou pracovní listy, které dostaly k zpracování za domácí úkol. Jedná se o Křížovku a Pracovní listy „Pojmy a jména“.

Zeptáme se tedy žáků na znění tajenky z Křížovky a na to, co o Braillově písmu zjistili. V knize žáci mají stránku obsahující výklad z Powerpointové prezentace „Braillovo písmo“, takže nyní bude prostor se o něm více pobavit. Také si je žáci mohou prakticky ohmatat v knize psané tímto písmem a ukázku Braillova slepeckého písma si vlepí do své knihy (Pozn.: Zmínkou o Braillově písmu se ještě odkazujeme na aktivitu Senzomotorické cvičení).

 

strana o Braillově písmu s vlepeným aršíkem

strana o Braillově písmu s vlepeným aršíkem

 

Při kontrole šesti pojmů a jmen žáci demonstrují svoji dovednost vyhledat neznámý pojem ve Slovníku cizích slov, protože v první dvouhodině k tomu pravděpodobně neměli příležitost (slovníky a encyklopedie se obtížně půjčují, kdežto slovníky cizích slov jsou běžně k dispozici). Budou si také vzájemně prezentovat, co o pojmech a jménech zjistili doma (lze předpokládat, že většina z nich používala wikipedii, takže informace budou podobné). U pojmu typografie vyhledají v tiráži příslušných knih, kdo je autorem typografie. Totéž učiní u pojmu ilustrace, kdy na vybraných knihách žákům ukážeme, jaké možnosti ilustrace (malba, kresba, grafika, fotografie) mohou být.

Časová dotace 35 minut.

 

3. Poslech úryvku z „Naší knihy“ (Příloha 1E) – závěrečný úryvek z „Naší knihy“ uzavírá lekci.

Časová dotace 3 minuty.

 

Závěr hodiny a upozornění na písemné opakování:

1. Sdělíme žákům, že v příští dvouhodině budou psát písemný opakovací test. Doporučíme jim, aby si v průběhu týdne ještě jednou prolistovali právě zhotovenou knihu a doplnili si případné chybějící informace

2. Vyzveme žáky, aby během týdne stále ještě přemýšleli nad tím, co pro ně osobně znamená kniha, jestli si dokážou představit svět bez knihy. Upozorníme je, že v písemném opakovacím testu budou i takové otázky reflektivního charakteru.

Časová dotace 5 minut.

 

ukázka obálky detektivní literatury vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

ukázka obálky detektivní literatury vytvořené žáky 2. ročníku gymnázia

 

5 Návrh páté dvouhodiny lekce

Téma: „Písemné opakování lekce“

Plán páté vyučovací dvouhodiny

 

Vybavení třídy:

Žádné požadavky na vybavení třídy nejsou, dvouhodina se může realizovat v učebně Estetické výchovy (respektive Výtvarné výchovy) či jinde.

 

Budeme potřebovat:

Pedagog: Písemné opakování lekce „Kniha jako užité umění“ (pokud jsme s žáky lekci prošli podle návrhu krok za krokem, poslouží nám níže uvedené písemné opakování, snad jen doplňující otázky k získání plusových bodů se mohou variovat); vhodně vybrané knihy (pozn.: Žáci na knize budou vyhledávat části knihy a jméno autora obálky. Aby žáci měli stejné podmínky, je vhodné přinést za tímto účelem více knih z jedné edice (např. Světová knihovna Odeon nebo edice AAA nakladatelství Argo), protože obsahují totožné části knihy), se kterými žáci budou při písemném opakování pracovat (je vhodné mít např. o pět knih více, než je počet žáků, protože knihu si žáci budou vybírat, tak ať i ten poslední má možnost výběru).

Žáci: Psací potřeby.

 

Průběh lekce:

Organizační záležitosti – vyřízení administrativy (zápis do třídní knihy „Písemné opakování lekce“, zapsat chybějící žáky), vystavení přinesených knih tak, aby žáci viděli jejich obálky a mohli si vybrat svoji knihu.

Časová dotace 2 minuty.

 

1. Písemné opakování lekce – toto opakování nám slouží k sumativnímu hodnocení žáků.

Vyzveme žáky, aby si vybrali jednu z vystavených knih a posadili se na svá místa. Rozdáme jim Písemné opakování lekce, vysvětlíme jim zadání jednotlivých úkolů a sdělíme jim, že na psaní mají k dispozici 45 minut.

Časová dotace 50 minut (5 minut na vybrání knih, rozdání Písemného opakování lekce a vysvětlení úkolů, 45 minut na samotné psaní).

 

2. Reflexe lekce, diskuze o aktuálních tématech z oblasti umění a kultury – reflexe lekce „Kniha jako užité umění“ žáky, poskytnutí zpětné vazby učiteli. Je možné také zařadit diskuzi nad aktuálním děním v umění a kultuře, žáci se mohou podělit o své zážitky v nedávném čase (jaký shlédli film, případně divadelní inscenaci, jakou výstavu navštívili, jaký koncert slyšeli, případně na co se chystají jít).

Provedeme s žáky reflexi právě skončené lekce, aby nám poskytli zpětnou vazbu. V případě diskuze je vhodné mít připravené nějaké podněty pro žáky, sledovat kulturní dění převážně ve městě a regionu a na nějakou kulturní lahůdku je upozornit, nalákat.

Časová dotace 35 minut.

 

Závěr hodiny, případně zmínka o tom, co nás s žáky čeká příště.

Časová dotace 3 minuty.

 

Soubory ke stažení:

Plány jednotlivých dvouhodin

Přílohy 1-12 pro lekci Kniha jako užité umění

Powerpointová prezentace Braillovo písmo

Powerpointová prezentace Kniha jako užité umění

Pracovní listy s obálkami jednotlivých žánrů

Písemné opakování lekce Kniha jako užité umění

 

Náhledový obrázek je fotografie knihovny Josefa Váchala z muzea Portmoneum v Litomyšli.